Nezařazené

FLOG – Česko prohrálo s Řeckem 0:1

Fotbalové utkání, jak se odráží ve tvářích diváků, to je námět série 118 fotografií, které jsem pořídil v noci 1.7.2004 v restauraci Mediterane v Praze na Smíchově. Zaměřil jsem se na tři ženy – přirozeně, že nikoli neznámé. Ta vpravo je moje přítelkyně Ljuba Krbová, na levém kraji její dcera Anna Marie a urpostřed kamarádka Dáša. Takovou reportáž nelze dělat bez souhlasu fotografovaných. V restauraci bylo běžné osvětlení, tedy žádná sláva. Pracoval jsem Nikonem D100 nastaveném na maximální 6 Mpx rozlišení. Citlivost jsem nastavil na druhý stupeň Hi, což odpovídá nějakým 6400 ISO. Musel jsem ovšem počítat s určitým šumem. Expoziční režim jsem nastavil na manuál, čas 1/125, clona F4.5. Přestože jsem chtěl, aby záběr zůstával v podstatě stejný, nechtěl jsem riskovat expoziční výkyvy, ke kterým by istě došlo, kdybych pracoval v automatickém nebo poloautomatickém režimu. No a fotil jsme po celou dobu zápasu, od začátku až po trpké vyvrcholení, kdy jsme v 15. minutě prodlouženbého času dostali náhodý a vzhledem k povaze utkání nezasloužený gól. Z celé série jsem vybral tucet snímků. Technicky nebyl nepoužitelný žádný, snažil jsem se tedy do výběru postihnout maximální rozpětí emoce vepsané do obličejů. Jen ten poslední snímek, ten je více méně mechanicky zakotvemm do času. Ano, to je okamžik, kdy jsme dostali gól. Ostatně soudím, že fotky mají být černobílé, viz ukázku. A ještě něco, při změnšování dostanou šestimegové snímky celkem slušně zabrat.


Fotbalové utkání, jak se odráží ve tvářích diváků, to je námět série 118 fotografií, které jsem pořídil v noci 1.7.2004 v restauraci Mediterane v Praze na Smíchově. Zaměřil jsem se na tři ženy – přirozeně, že nikoli neznámé. Ta vpravo je moje přítelkyně Ljuba Krbová, na levém kraji její dcera Anna Marie a urpostřed kamarádka Dáša. Takovou reportáž nelze dělat bez souhlasu fotografovaných. V restauraci bylo běžné osvětlení, tedy žádná sláva. Pracoval jsem Nikonem D100 nastaveném na maximální 6 Mpx rozlišení. Citlivost jsem nastavil na druhý stupeň Hi, což odpovídá nějakým 6400 ISO. Musel jsem ovšem počítat s určitým šumem. Expoziční režim jsem nastavil na manuál, čas 1/125, clona F4.5. Přestože jsem chtěl, aby záběr zůstával v podstatě stejný, nechtěl jsem riskovat expoziční výkyvy, ke kterým by istě došlo, kdybych pracoval v automatickém nebo poloautomatickém režimu. No a fotil jsme po celou dobu zápasu, od začátku až po trpké vyvrcholení, kdy jsme v 15. minutě prodlouženbého času dostali náhodý a vzhledem k povaze utkání nezasloužený gól. Z celé série jsem vybral tucet snímků. Technicky nebyl nepoužitelný žádný, snažil jsem se tedy do výběru postihnout maximální rozpětí emoce vepsané do obličejů. Jen ten poslední snímek, ten je více méně mechanicky zakotvemm do času. Ano, to je okamžik, kdy jsme dostali gól. Ostatně soudím, že fotky mají být černobílé, viz ukázku. A ještě něco, při změnšování dostanou šestimegové snímky celkem slušně zabrat.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: