…pak slušný fotograf nechává foťák v brašně. Focení západovek je činnost pokleslá a vede ke kýči, tudíž je to činnost zavrženíhodná. Snad právě proto ji všichni děláme.
Už dlouho se chystám napsal pojednání o západovkách a časem se k tomu dokopu. Dnes vysypu pár fotek, které jsem minulý týden pořídil u nás za barákem, kdy slunce zapadalo a mraky byly prostě… šílený. 
…pak slušný fotograf nechává foťák v brašně. Focení západovek je činnost pokleslá a vede ke kýči, tudíž je to činnost zavrženíhodná. Snad právě proto ji všichni děláme.
Už dlouho se chystám napsal pojednání o západovkách a časem se k tomu dokopu. Dnes vysypu pár fotek, které jsem minulý týden pořídil u nás za barákem, kdy slunce zapadalo a mraky byly prostě… šílený.
Tedy, abych pravdu řekl, ven mě vylákal pohled ze dveří na terasu. Kouknu vlevo na střechu sousedovic baráku a hned jsem popadl foťák. Bylo jasné, že se něco děje, že nastala pohádka.
Plot domu na rohu se proměnil v kulisu ze Snu noci svatojánské.
Sluníčko viselo nad obzorem jako balón, ale s nasazenou pětatřicítkou jsem s ním mohl těžko něco pořídit. Zahnul jsem tedy za roh a pozoroval nasvícené domy. Čekal jsem, že vyběhnou divoženky a jelen mě nabere na zlaté parohy. Po slunci jsem se ani neotáčel.
Nakonec jsem ho uviděl… viselo sousedům na okně od kuchyně! Brzy na to zapadlo, nejspíš do hrnce s bramboračkou a já šel domů úplně obyčejnou ulicí.
Ještě dodám, že jsem si pomohl kompenzací expozice -2 / 3, ale celkem to není žádná chytrost, spíš naopak. Jak jsem tak utíkal za tou pohádkou, nenastavil jsem si RAW…
