Na trhu jsou tzv. shiftové objektivy, recenzoval jsem například Canon TS-E 24 mm/3.5 zde, které mají několik zajímavých vlastností a mimo jiné neobvykle zacházejí s prostorem. Už několikrát jsem se tu ale zmiňoval o metodě, která dovede do jisté míry napodobit funkci tohoto velmi drahého zařízení.
Na trhu jsou tzv. shiftové objektivy, recenzoval jsem například Canon TS-E 24 mm/3.5 zde, které mají několik zajímavých vlastností a mimo jiné neobvykle zacházejí s prostorem. Už několikrát jsem se tu ale zmiňoval o metodě, která dovede do jisté míry napodobit funkci tohoto velmi drahého zařízení.
Ta technika je velice jednoduchá. Jde fakticky o panorama, obvykle složené ze dvou fotek, jakmile ze tří, vychází moc hubené a vysoké. Tohle bylo ze dvou fotek, foceno na semináři Dílny Industriální krajina v Prokopském údolí 13. listopadu. Chtěl jsem demonstrovat důležitost markantu, tedy nápadného prvku v kompozici. V krajinářské fotce je to obvykle nějaká přírodnina – kámen,. květina, může to být v podstatě cokoli. V tomto případě to byla skupina travin prozářená nízkým ostrým slunečním svitem. Fotil jsem to kompaktem Panasonic GF1.
Nejdříve jsem fotil přední partii. Je třeba dát pozor na expozici, protože první i druhý snímek musí být stejně exponovaný. Někdy to vyjde dobře, jindy ale může být mezi prvním a druhým snímkem značný rozdíl, takže se vyplatí nastavení na manuální režim anebo je třeba mít ošetřené blokování expozice (na př. „hvězdičkou“ u Nikonů a Canonů). Já to fotil v automatu. Takže nejdřív první fotka:
No a pak ta druhá:
Skládal jsem to v Photoshopu Elements, ale v Zoneru by to šlo taky. Nejdřív je třeba si zvolit, která bude výchozí a té zvětšit plátno v žádoucím směru. Ukažme si to v Zoneru. Volím z horního roletového menu Upravit -> velikost plátna nebo klávesová zkratka Ctrl+W a objeví se tato karta:
Zde jsou podstatné dva parametry. Jednak je to výška, zde jsem nastavil 3000 bodů, protože je zaškrtnuto relativní – znamená to, že se obraz rozšíří o 3000 bodů. Kdyby to nebylo zaškrtnuté, musel bych udat celkový rozměr budoucího obrázku, tedy původní výška 4000 + zamýšlené rozšíření 3000 tedy 7000. Proč 3000? Protože výsledný obrázek nebude součet těch dvou, je tam překrytí, proto je celková výška menší. No a pak si otevřu nový editor (ikonka nahoře), v něm otevřu tu druhou fotku, dám do výběru Ctrl+A a pak Ctrl+C uložím fotku do schránky. Vrátím se k původní rozšířené fotce a Ctrl+V vložím do ní fotku ze schránky:
Ono to nepasuje úplně, kvůli změně perspektivy při zvednutí aparátu (obvykle se používá krátké ohnisko, tedy široký úhel záběru) a zde foukal vítr. Ale pomůžeme si prolnutím . v Photoshopu a v Elements přes masku a měkký štětec, zde štětcem výběru nastaveným na mínus
No a je to celkem všechno, výsledek je zde:
Můžete namítnout, proč to nedělám ultraširokým objektivem. Takže za á ho na kompaktu nemám, a za bé bych musel spoléhat na hloubku ostrosti, kdežto tady mám dvě roviny zaostření, to za další á, a pak by byla jiná perspektiva, pozadí by bylo mnohem menší a méně patrné, to za další bé.
Je ale ještě jedna metoda, jak dosáhnout „shiftového efektu“, ale o ní zase někdy jindy.
