Za čtrnáct let existence Digineffu se tu zmiňuju poprvé o tiskárně! Nejen to. Píšu o ní s nadšením. Kdybych chtěl napsat bombastický titulek, zněl by: RADOST Z TISKU!
Předesílám, že mám zkušenosti s barevným tiskem, ale jen ty špatné až nehorší. Měl jsem vždycky pocit, že ze mě dělá výrobce vola. Sedm zásobníků, vždycky jeden docházel, cena tři sta padesát korun za cartridge, trápení střídají s výdaji a opačně. Pak přišel Epson L800 a všechno je jinak.
Za čtrnáct let existence Digineffu se tu zmiňuju poprvé o tiskárně! Nejen to. Píšu o ní s nadšením. Kdybych chtěl napsat bombastický titulek, zněl by: RADOST Z TISKU!
Předesílám, že mám zkušenosti s barevným tiskem, ale jen ty špatné až nehorší. Měl jsem vždycky pocit, že ze mě dělá výrobce vola. Sedm zásobníků, vždycky jeden docházel, cena tři sta padesát korun za cartridge, trápení střídají s výdaji a opačně. Pak přišel Epson L800 a všechno je jinak.
Je to tiskárna, která je dražší než obvykle, s DPH stojí v Alze 6400 Kč. V tom je ten vtip. Jiné inkoustové tiskárny jsou za babku – a slyším pláč výrobců, že se jim nevyplácejí a že není žádná marže atd. Takže se hojí na inkoustu. Tohle je inkoustová tiskárna do formátu A4, s tiskem 5760 x 1440 dpi, připojení přes USB 2.0. Tiskne v čb 37 stránek / minutu, barevné 38 za minutu. Vtip je v tom, že se k ní nedodávají připitomělé cartridge o objemu náprstku, ale flašky 70 ml. Instaloval jsem ji v půli ledna, od té doby tisku jaksi pořád (skoro pořád) a v zásobnících (skoro) neubylo! Výrobce tvrdí, že lze vytisknout 1800 pohlednic. Dělte čtyřmi a jste na 450 fotkách A4. Jedna ta flaška stojí 250 Kč, je jich šest, takže sada přijde na 1500 Kč. Dělte 450 a jste na míň než 4 Kč za inkoust. Používám papíry Rayfilm, 190gramový řádu Professional přijde 50 listů A4 na 590 Kč. Takže i s inkoustem mě to přijde na cca 16 korun A4, kdybych tiskl pohlednicový formát, počítejte čtvrtinu, tedy 4 Kč za kus v domácím pohodlí. Cena prudce klesne, jakmile přejdete na méně náročný papír: A4 260g přijde 50 kusů na 231 Kč plus DPH.
Vtip láce je ve velikosti náplní. Nesmíte ale podlehnout pokušení a laborovat s neoriginálními náplněmi. Lahvičky jsou číslované a při výměně musíte zadávat kódová čísla, takže balení od inkoustů není radno zahazovat. Podavač papírů je nahoře, spodem se dají do tiskárny vsunout CD/DVD k potisku nálepky. Lahviček je, jak jsem napsal, šest, azur, purpur, lehký purpur, lehký azur, černá a žlutá. Lahvičky hřadují v oddělitelném boxu na boku tiskárny. Ovládací tlačítka jsou tři, jedním se tiskárna zapne / vypne, druhé tlačítko vrací tiskovou hlavu do výchozí polohy a třetí je na obnovu tisku. Podle specifikací má spotřebu 13 w a ve sopánku 1,2W, rozměry má 537 × 289 × 188 mm a váží 6,2 g.
Zkušenosti s tiskem
S papíry Rayfilm – používám řadu Professional, 260g, vysoce lesklý, 255 g pololesklý a 190 g FineArt matný – jsem si stáhnul ICC profily Rayfilmu k daným papírům. Nicméně se neosvědčily, tisk byl jaksi zašedlý, málo brilantní. Přešel jsem tedy na normální ICC profily Epsonu a jsem na výsost spokojený. Ovládání je jednoduché. Po stisku Ctrl+P se otevře dialogová karta tisku, zde volím vpravo nahoře Vlastnosti, ty jsou tady na ukázce. Zde se nastaví druh papíru, velikost a vpravo je Správa barev. Pokud chcete ručně ovlivnit nastavení, zaškrtněte Ovl. Prvky pro barvy.
Otevře se další karta, zde je dobré nastavit Posuvník a pak lze pomocí jezdců nastavit jas, kontrast, sytost a eventuálně jednotlivé barvy CMY.
Mám rád fotky na spadávku, tedy bez ohraničení. K tomu je zatržítko – na první ukázce pod okénky s velikostí papírů. Lepší je ale zadat velikost fotky ručně. Pak už to jenom spustíte tlačítkem OK a je to.
S černobílým tiskem také nejsou žádné problémy, v základním nastavení stačí zaškrtnout odstíny šedi. Tisk je absolutně neutrální, bez barevných nádechů. Navíc, lze si vytvořit a uložit různé kombinace tisku pod vlastními profily.
Je to skutečná radost z tisku. A hlavně: zatím jsme všichni oslněni digitální fotografií. Heslo dne zní „sdílení“. Posíláme si fotky z mobilu na mobil a přes Facebook na jiný Facebook a jsme jak děti v cukrárně, když se cukrář opil. Nikdo si neláme hlavu, co bude s našimi fotkami za dvacet let. Já to vím protože digitálně fotím osmnáct let. Budou v čudu. Nenajdete je. Budou někde na havarovaných discích a pokroucených DVD v šupleti. Nebudete mít žádné fotky, nezbude z nich nic.
Je třeba je tisknout, na kvalitní papír kvalitními barvami. Jen tak vám zůstanou.
Co se modelu L800 týká, jsem bezvýhradně nadšený. Je ale ojedinělý, nevím o žádném jiném v této třídě. Obávám se, že je to pokusný balónek Epsonu. Čeká na odezvu veřejnosti a když bude nulová, přestane to dělat. Prodej inkoustových tiskáren obecně klesá. Bodejť by ne, kdo by chtěl dělat kořena. S Epsonem L800 kořena neděláte. Prostě – tisknete pro radost. Kéž by to chtělo vydržet a pokračovat – snesl bych jeho A3 model!
