Na články o výběrech a maskách – převážně v Zoneru – došly zajímavé připomínky. Rád je zveřejňuji, jsou inspirativní.
Paní Marie Vítková připomíná, že jsem nezmínil jednu důležitou věc. Tou je skutečnost, že okraj výběru se zobrazí v okamžiku, kdy je průhlednost výběru 50% a více. To může někdy vést k tomu, že okraje výběru nejsou vidět vůbec – a přesto je výběr realizovaný, píše Marie Vítková a pokračuje:
Na články o výběrech a maskách – převážně v Zoneru – došly zajímavé připomínky. Rád je zveřejňuji, jsou inspirativní.
Paní Marie Vítková připomíná, že jsem nezmínil jednu důležitou věc. Tou je skutečnost, že okraj výběru se zobrazí v okamžiku, kdy je průhlednost výběru 50% a více. To může někdy vést k tomu, že okraje výběru nejsou vidět vůbec – a přesto je výběr realizovaný, píše Marie Vítková a pokračuje:
Lze to jednoduše ověřit takto:
a) Ověření okrajů výběru – výběr je větší, než nastavené rozmazání
1) Nastavit rozmazání 0 a udělat větší kruhový výběr – ten vyplnit nějakou barvou. Zrušit výběr.
2) Nastavit rozmazání 200 a udělat výběr na místě prvního výběru – „natáhnout“ stejně velký, jako je barevná plocha od vyplněného prvního výběru. Po puštění myši vidíme, že označení výběru (mravenci) je menší. Vyplníme tento druhý výběr jinou barvou. Vidíme, že druhá barva jednak 100%ně nekryje první barvu (první výběr) a navíc lehce kryje i plochu mimo první barvu. Druhý výběr je tedy fakticky větší než první výběr i když jsme se snažili „natáhnout“ oba výběry stejně. Velikost nastaveného rozmazání (200) tedy působí na obě strany „nataženého“ výběru – dovnitř i ven. Jedna polovina nastaveného rozmazání směrem dovnitř způsobuje úbytek průhlednosti, respektive viditelnosti, od 50% do 100% viditelnosti, druhá polovina směrem ven způsobuje zbývající úbytek průhlednosti/viditelnosti, od 50% do 0 % viditelnosti.
b) Ověření okrajů výběru – výběr je menší než nastavené rozmazání
1) Nastavit rozmazání 200 a udělat malý výběr – okraje nebudou vidět (přesto tam výběr je)
2) Vyplnit neviditelný výběr (kyblík vylít tam, kde jsme dělali výběr) – uvidíme rozmazanou, slabě viditelnou barvu. Přestože není výběr vidět (nejsou tam pochodující mravenci), ve skutečnosti tam výběr je a veškeré další použité funkce jej respektují.
Možná se tím chápání výběrů a na to navazujících masek trochu víc komplikuje, ale bez této znalosti nelze výběry dobře pochopit.
Poznámka O.N. Zajímavý postřeh. Platí stoprocentně pro Photoshop, kde nám soft při výběru hlásí, pokud jsme překročili padesátiprocentní hranici. Nicméně výběr tam je a absorbuje barvu, pokud ji do něho nalejeme. Tato ukázka je ze Zoneru. Červený čtverec má rozměr cca 1000 x 1000 pixelů – na původní fotce. Vpravo je výběr 1000 x 1000 pixelů s 500 pixelovým rozmazáním.
Po nalití barvy vidíme, co vlastně to rozmazání je. Vlevo dole je výběr, čtverec 1000 x 1000 pixelů a rozmatání 200. Vidíme, že mravenci neopisují přesný čtverec.
Druhý příspěvek zaslal z Brna pan Pavel Juránek
1) Taková maska nedělá nic jiného, než že nastavuje průhlednost vrstvy. S touto veličinou se pracuje jen při editaci a ukládá se do 4. proměnné (vedle tzv. kanálů RGB), kterou nazýváme Alfa kanál, zkráceně A. Pro A=1 se kanály dané vrstvy RGB uplatňují v plné míře, s maximálním krytím barev (opacitou), pro A=0 se neuplatní vůbec tzn. že vrstva je průhledná, jakoby vrstva byla nakreslena barvami, které nemají žádné krytí. A=1 se zobrazuje na masce jako bílá (maximální krytí), A=0 jako černá (žádné krytí), což se jeví logické (když chceme).
2) To, co vidíme a co je vyjádřeno hodnotami RGB, se dá vyjádřit jako tzv. vážený průměr kanálů horní vrstvy Rh, Gh, Bh a kanálů dolní vrstvy Rd, Gd, Bd. Vahou (mírou uplatnění) horní vrstvy je právě její krytí A, vahou dolní vrstvy je doplněk A do 1 tedy (1-A). Dá se to pak napsat jako rovnice
R = A * Rh + (1-A) * Rd
G = A * Gh + (1-A) * Gd
B = A * Bh + (1-A) * Bd
3) Téhož výsledku, tedy nastavení A tj. opacity vrstvy se však dá většinou dosáhnout i jinak, totiž použitím nástroje guma. Výsledek pak totožný jako při použití vrstev. To je dobré vědět.
4) To, že gumováním a maskování lze dosáhnout stejného výsledku neznamená, že jsou oba přístupy jsou stejně praktické. Zde mají masky vrstev velkou výhodu, kterou byste měl vyzvednout. Jinak řečeno, pokud mi totiž při gumování „přitlačím“, pak v daném místě z obrazu horní vrstvy nic nezbude. Když se mi to nelíbí, mám smůlu. Vrátit to, co jsem vygumoval, nejde.
Tuto patálii odstraňuje právě maska vrstvy. Dává nám možnost domalováním bílé barvy masky vrátit se k původní, tedy nižší hodnotě průhlednosti, vrátit kresbu horní vrstvy do výsledného obrazu. Střídavým kreslením masky černou a bílou pak pohodlněji (než gumováním) dosáhnou požadovaného výsledku.
Poznámka O.N. To co má pan Juránek je maska vrstvy. V průběhu let jsem tu na používání masek apeloval dost a dost a naprosto souhlasím s názorem, že guma je nástroj značně problematický právě svou nenávratností (leda zpětnými kroky v historii). Naopak masku můžeme přidávat a ubírat do aleluje.
