| Minulý týden jsem odjel s Vaškem Šilhou a partou dalších fotografů do Masai Mara fotit, jak pakoně táhnou za novou pastvou. Tentokrát jsem si připravil čtyři další ukázky z minulé cesty do těchto míst, kterou jsem podnikl před dvěma lety. Fotil jsem zrcadlovkami Canon, jednak tehdejší novinkou EOS 3
Snad všichni lidé, kteří byli v Africe a s nimiž jsem se setkal, bájí o africkém nebi a africkém světle. Jeden můj známý tvrdí, že podle světla pozná třeba i to, že fotka popelnice s kupou smetí je z Afriky. Na první ukázce mám východ slunce. Samozřejmě, že jsem ji upravoval: expoziční automatika chytí záři slunce a nastaví příliš rychlý čas na danou clonu, takže zbytek obrazu je velmi tmavý. Obrázek jsem upravil ve Photoshopu ve vrstvách aplikací režimu prolnutí „závoj“ – třikrát po sobě. Je vidět, že stouplo zrno, poněkud jsem ho redukoval Gaussovým rozmazáním v červeném kanálu, kde bylo nejvíc vidět. Přímé slunce v objektivu vyvolalo reflexy. Myslím, že dodávají obrázku atmosféru.  Další obrázek byl pořízen večer při západu slunce širokoúhlým objektivem (ohnisko 17 mm). Barva oblohy je neobvyklá, ale bohužel je to je hrubá informace o tom, jak to tam doopravdy vypadá. Pro mě je to spíš vzpomínka, něco jako uzel na kapesníku, abych si vybavil zrakový vjem. Právě při zobrazení těchto barev fotografie selhává nejčastěji. Zkusím to příště v RAWu, ale moc iluzí si nedělám.  Tenhle pacholek mě natrápil! Seděl (vlastně stál) pěkně na větvi suchého stromu přímo proti zapadajícímu slunci filtrovanému skrz mraky. Jenže – co s kompozicí? Mám mnoho variant. Ptáka celého na větvi, ale bez stromu, celý strom, pak byl pták titěrný, nakonec jsem zvolil tuhle kompromisní variantu, kde pták je umístěn mimo střed a kmen stromu dělá rámec. Každopádně se vyplácí nespokojit se s jediným záběrem, i když je motiv zdánlivě velice atraktivní.  No a do čtveřice tu mám klasický západ slunce. Ouha! Východ, jak mi napovídá pohled do EXIF. Byl jsem asi hóóódně rozespalý, protože jsem měl nastavené 1600 ISO a expozice vyletěla na 1/8000 sec. Kamenujte mě… Ale ten uzoučký mrak se mi líbí na na Canonu EOS 20D nebyl ten šum při 1600 ISO zas tak moc strašný, posuďte sami.  |
| Minulý týden jsem odjel s Vaškem Šilhou a partou dalších fotografů do Masai Mara fotit, jak pakoně táhnou za novou pastvou. Tentokrát jsem si připravil čtyři další ukázky z minulé cesty do těchto míst, kterou jsem podnikl před dvěma lety. Fotil jsem zrcadlovkami Canon, jednak tehdejší novinkou EOS 3
Snad všichni lidé, kteří byli v Africe a s nimiž jsem se setkal, bájí o africkém nebi a africkém světle. Jeden můj známý tvrdí, že podle světla pozná třeba i to, že fotka popelnice s kupou smetí je z Afriky. Na první ukázce mám východ slunce. Samozřejmě, že jsem ji upravoval: expoziční automatika chytí záři slunce a nastaví příliš rychlý čas na danou clonu, takže zbytek obrazu je velmi tmavý. Obrázek jsem upravil ve Photoshopu ve vrstvách aplikací režimu prolnutí „závoj“ – třikrát po sobě. Je vidět, že stouplo zrno, poněkud jsem ho redukoval Gaussovým rozmazáním v červeném kanálu, kde bylo nejvíc vidět. Přímé slunce v objektivu vyvolalo reflexy. Myslím, že dodávají obrázku atmosféru. Další obrázek byl pořízen večer při západu slunce širokoúhlým objektivem (ohnisko 17 mm). Barva oblohy je neobvyklá, ale bohužel je to je hrubá informace o tom, jak to tam doopravdy vypadá. Pro mě je to spíš vzpomínka, něco jako uzel na kapesníku, abych si vybavil zrakový vjem. Právě při zobrazení těchto barev fotografie selhává nejčastěji. Zkusím to příště v RAWu, ale moc iluzí si nedělám. Tenhle pacholek mě natrápil! Seděl (vlastně stál) pěkně na větvi suchého stromu přímo proti zapadajícímu slunci filtrovanému skrz mraky. Jenže – co s kompozicí? Mám mnoho variant. Ptáka celého na větvi, ale bez stromu, celý strom, pak byl pták titěrný, nakonec jsem zvolil tuhle kompromisní variantu, kde pták je umístěn mimo střed a kmen stromu dělá rámec. Každopádně se vyplácí nespokojit se s jediným záběrem, i když je motiv zdánlivě velice atraktivní. No a do čtveřice tu mám klasický západ slunce. Ouha! Východ, jak mi napovídá pohled do EXIF. Byl jsem asi hóóódně rozespalý, protože jsem měl nastavené 1600 ISO a expozice vyletěla na 1/8000 sec. Kamenujte mě… Ale ten uzoučký mrak se mi líbí na na Canonu EOS 20D nebyl ten šum při 1600 ISO zas tak moc strašný, posuďte sami. |
