Nezařazené

Dílna: Pryč od reality!


V červenci jsme se tu pozastavovali nad chybami v kompozici – od té doby čekám na sadu dalších chybně komponovaných fotek, ale zatím, kde nic, tu nic! Nicméně, neznamená to, že je všechno v pořádku. Narazil jsem na jedné kolekci účastníka Dílny na jinou chybu: fotky jsou příliš přilepené k realitě…

Takže popořádku. Patří k podstatě fotografie, že je odrazem reality. I takzvaná abstraktní fotografie, pokud má právo na to nazývat se fotografií (což třeba fotogram podle mého názoru nemá), vychází z reality. Jde ale o to, zda je to více méně mechanický otisk, anebo zda se autorovi podařilo realitu nějak fotograficky pojmout.

Co to je fotograficky pojmout
Fotografie dokáže v realitě najít něco, co při zběžném pohledu nevidíme. Podívejme se například na tuto fotku:

Je to bez nejmenších pochyb strom. Když půjdete kolem, uvidíte ho více méně přesně tak, jak je zobrazen na fotce. Kdyby to měl být dokument pro – dejme tomu – zahradnický katalog, pak spánembohem, nic proti takové fotce. Jenže jako sdělení je to málo, vždyť každý vidí, že to je strom! Aby ta fotka byla vzdálená od otisku reality, musela by se nějak fotograficky zpracovat.

Jeden způsob, jak pracovat s realitou, je přiblížení do detailu. Podívejme se na jiný příklad:

I toto je více méně mechanické zachycení reality. Takhle vidí listy na chvojí každý, kdo jde kolem. Jak to tedy udělat, abychom fotoaparátem viděli, co nevidí každý? Dovolím si to naznačit výřezem omluvte sníženou kvalitu obrazu, výřez vždycky poškodí snímek:

Málokdo se skloní nad listem, aby ho pozoroval takto zblízka. V blízkém záběru můžeme pracovat s tvary- zde je kontrast okraje listu a struktury chvojí a přes to jdou klasy travin.

V kolekci jsem ale objevil snímek, který se už hodně vzdaluje od otisku reality:

Tady je jedno, na co se díváme: snímek je skoro monochromatický, je tam silný světelný akcent na zčeřené hladině, je tu kontrast vysokého jasu a hlubokého stínu vpravo. Můžeme si domýšlet, kde to je (mezi námi, je to v pražské ZOO), domýšlet co je za tou poloprůhlednou stěnou. A domýšlet, co je pod hladinou… Fotografický prostředek, jehož bylo použito, je prostý – expozice je přizpůsobena jasu a tím se hodně ztmavily stíny. Kdybych editačně prosvětlil stíny, kdybych tedy snímek “zlepšil”, ztratil by na svém kouzlu – protože by se přiblížil otisku reality. Zde je prosvětlený snímek:

Poslední ukázka – odraz ve vodě. To je velmi vděčné téma, protože ten odraz sám o sobě má v sobě cosi tajemného. Ale takto zpracovaný je pouhý otisk:

Trochu jsem do obrázku sáhl – otočil ho hlavou dolů a pohrál si s tóny – nepracoval jsem s originálem, ale s maličkým obrázkem. takže to berte zase jen jako příklad, jako ukázku, jako náznak metody:

Zkrátka, je třeba postupovat tak, aby náš snímek nebyl mechanický otisk, abychom pomocí specifických fotografických prostředků do obrazu reality vložili trochu magie, trochu kouzla, trochu něčeho nečekaného a běžně neviděného.

V sobotu 18.10. jdeme fotit s Dílnou na Starou řeku u Třeboně – můžete se připojit i vy, sraz je v Majdaléně u železniční stanice, 18.10. v 11 dopoledne.


O projektu Dílna
Projekt je určen vážným zájemcům o fotografování. Jde o nekonečný seriál cvičení v terénu a u PC. Teď běží pilotní projekt, od Nového roku to bude tak, že si zájemce zaplatí cca 2000 Kč za roční přístup na speciální webovou stránku, kde budou galerie účastníků Dílny, komentáře jen členů Dílny, návody a tutorialy. Každý člen Dílny bude mít za snížený poplatek možnost účastnit se seminářů podle vlastní volby, budou i večer a o víkendech. Pokud máte zájem, přihlaste se mi na ondrejneff zavináč gmail.com . Samozřejmě že výhodou je bydliště v Praze – ale vyjíždíme i ven.

V červenci jsme se tu pozastavovali nad chybami v kompozici – od té doby čekám na sadu dalších chybně komponovaných fotek, ale zatím, kde nic, tu nic! Nicméně, neznamená to, že je všechno v pořádku. Narazil jsem na jedné kolekci účastníka Dílny na jinou chybu: fotky jsou příliš přilepené k realitě…

Takže popořádku. Patří k podstatě fotografie, že je odrazem reality. I takzvaná abstraktní fotografie, pokud má právo na to nazývat se fotografií (což třeba fotogram podle mého názoru nemá), vychází z reality. Jde ale o to, zda je to více méně mechanický otisk, anebo zda se autorovi podařilo realitu nějak fotograficky pojmout.

Co to je fotograficky pojmout
Fotografie dokáže v realitě najít něco, co při zběžném pohledu nevidíme. Podívejme se například na tuto fotku:

Je to bez nejmenších pochyb strom. Když půjdete kolem, uvidíte ho více méně přesně tak, jak je zobrazen na fotce. Kdyby to měl být dokument pro – dejme tomu – zahradnický katalog, pak spánembohem, nic proti takové fotce. Jenže jako sdělení je to málo, vždyť každý vidí, že to je strom! Aby ta fotka byla vzdálená od otisku reality, musela by se nějak fotograficky zpracovat.

Jeden způsob, jak pracovat s realitou, je přiblížení do detailu. Podívejme se na jiný příklad:

I toto je více méně mechanické zachycení reality. Takhle vidí listy na chvojí každý, kdo jde kolem. Jak to tedy udělat, abychom fotoaparátem viděli, co nevidí každý? Dovolím si to naznačit výřezem omluvte sníženou kvalitu obrazu, výřez vždycky poškodí snímek:

Málokdo se skloní nad listem, aby ho pozoroval takto zblízka. V blízkém záběru můžeme pracovat s tvary- zde je kontrast okraje listu a struktury chvojí a přes to jdou klasy travin.

V kolekci jsem ale objevil snímek, který se už hodně vzdaluje od otisku reality:

Tady je jedno, na co se díváme: snímek je skoro monochromatický, je tam silný světelný akcent na zčeřené hladině, je tu kontrast vysokého jasu a hlubokého stínu vpravo. Můžeme si domýšlet, kde to je (mezi námi, je to v pražské ZOO), domýšlet co je za tou poloprůhlednou stěnou. A domýšlet, co je pod hladinou… Fotografický prostředek, jehož bylo použito, je prostý – expozice je přizpůsobena jasu a tím se hodně ztmavily stíny. Kdybych editačně prosvětlil stíny, kdybych tedy snímek “zlepšil”, ztratil by na svém kouzlu – protože by se přiblížil otisku reality. Zde je prosvětlený snímek:

Poslední ukázka – odraz ve vodě. To je velmi vděčné téma, protože ten odraz sám o sobě má v sobě cosi tajemného. Ale takto zpracovaný je pouhý otisk:

Trochu jsem do obrázku sáhl – otočil ho hlavou dolů a pohrál si s tóny – nepracoval jsem s originálem, ale s maličkým obrázkem. takže to berte zase jen jako příklad, jako ukázku, jako náznak metody:

Zkrátka, je třeba postupovat tak, aby náš snímek nebyl mechanický otisk, abychom pomocí specifických fotografických prostředků do obrazu reality vložili trochu magie, trochu kouzla, trochu něčeho nečekaného a běžně neviděného.

V sobotu 18.10. jdeme fotit s Dílnou na Starou řeku u Třeboně – můžete se připojit i vy, sraz je v Majdaléně u železniční stanice, 18.10. v 11 dopoledne.


O projektu Dílna
Projekt je určen vážným zájemcům o fotografování. Jde o nekonečný seriál cvičení v terénu a u PC. Teď běží pilotní projekt, od Nového roku to bude tak, že si zájemce zaplatí cca 2000 Kč za roční přístup na speciální webovou stránku, kde budou galerie účastníků Dílny, komentáře jen členů Dílny, návody a tutorialy. Každý člen Dílny bude mít za snížený poplatek možnost účastnit se seminářů podle vlastní volby, budou i večer a o víkendech. Pokud máte zájem, přihlaste se mi na ondrejneff zavináč gmail.com . Samozřejmě že výhodou je bydliště v Praze – ale vyjíždíme i ven.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: