|
Jednou za rok pořádají manželé Janouškovi ve Smržovce u Tanvaldu velkou slávu pro všechny fandy vojenské techniky. Z jejich muzea vojenské techniky vyjedou někdy dva, letos to byly tři tanky a kamarádi tam dělají bojové ukázky. Rozhodně je co fotit a tam jsem se vypravil s naší Dílnou. Jaké problémy jsme tam řešili kromě studených prstů na nohách? Tak tohle je jeden z nich. Sníh před tankem je přepálený.  Tohle je velmi častý jev. V přírodě zpravidla fotíme s podporou celoplošného měření expozice, většina výrobců k tomu používá ikonku co vypadá jako starodávné psaníčko. V tomto režimu automatika nastavuje expozici (kombinaci clony a času) s ohledem na aktuální citlivost ISO – a na hodnotách světelné situace, naměřených z celé plochy obrazu. No a když na té ploše převažují tmavé partie a světlé partie jsou v menšině, dopadne to tak jako na naší ukázce. Náprava? Samozřejmě, musí se to hlídat, výsledek kontrolovat na displeji, nejlépe pomocí histogramu. Jakmile graf vyletí vpravo nahoru, jak je to na ukázce, je to varování přepalu. Anebo je dobré mít zapnuté zobrazení přepalu, na displeji zrcadlovky se projeví pulzováním černých ploch.  Především zašlo sluníčko. Fotky zasněžených partií bez sluníčka málokdy vypadají dobře. Tohle je výjimečný případ, protože jde o snímek spíš reportážního charakteru. Nicméně, zasněžené partie bez sluníčka obvykle vyžadují přidat expoziční kompenzaci, dát +0,3 nebo dokonce +0,7 EV – opět, nejlepší rádce je v tomto případě histogram. Zde autor dokonce stáhnul kompenzaci o -0,7. Není tedy divu, že vznikly chmury:  Jiné problémy jsou rázu dejme tomu záběrovému. Co řeknete takovému snímku:  Vyfotil jsme ho já, abych předvedl, jak se to nemá dělat 🙂 Má všechny možné nectnosti. Lidí je tam především moc: jakmile máme na fotce víc než tři lidi (pokud to není skupinka k vyfocení), obvykle nastávají problémy s přehledností. Skupina je ve vodorovné ose a to nepůsobí nikdy dobře. Dívá se ven z obrazu a to už vůbec není dobře Řešení? Fotit tak, abych měl v záběru jednoho, dva, maximálně tři. Ale ani pak to není bez problému. Tihle jsou dva. Jenže ostrý je jenom ten zadní:  Tak udělám ještě jinou fotku a zaostřím na předního., No jo, ale pak je neostrý ten zadní. I když mám zacloněno na F9.0, při delším ohnisku je hloubka ostrosti malá.  Je to věc názoru, obvykle je lépe fotit na předního a když jsou tři, tak na prostředního, ale lze i jinak, podle potřeby. Anebo na to jít šalamounsky… a spojit ty dva mužský ve vrstvách v Photoshopu. Chá, chá, jak říká Hurvínek.  No a nakonec se přiznám k jednomu svému kiksu. Na poslední ukázce je skupina Finů, kteří předváděli, jak za tzv. zimní války likvidovali Stalinovy tanky – všimněte si polena vraženého mezi pásy. To se Fin přiblížil k jedoucímu tanku, šup tam poleno a lup, bylo po pásu. Ovšem musí se mít a) dost polen, protože Stalin měl hodně tanků, b) dost odvahy, z téhož důvodu. No a ten kiks: vedle mě stál někdo, kdo víc křičel, ať se na něho koukaj. Když se fotí skupinka, musí se koukat do objektivu, to platí v Česku jako ve Finsku.  |
|
Jednou za rok pořádají manželé Janouškovi ve Smržovce u Tanvaldu velkou slávu pro všechny fandy vojenské techniky. Z jejich muzea vojenské techniky vyjedou někdy dva, letos to byly tři tanky a kamarádi tam dělají bojové ukázky. Rozhodně je co fotit a tam jsem se vypravil s naší Dílnou. Jaké problémy jsme tam řešili kromě studených prstů na nohách? Tak tohle je jeden z nich. Sníh před tankem je přepálený. Tohle je velmi častý jev. V přírodě zpravidla fotíme s podporou celoplošného měření expozice, většina výrobců k tomu používá ikonku co vypadá jako starodávné psaníčko. V tomto režimu automatika nastavuje expozici (kombinaci clony a času) s ohledem na aktuální citlivost ISO – a na hodnotách světelné situace, naměřených z celé plochy obrazu. No a když na té ploše převažují tmavé partie a světlé partie jsou v menšině, dopadne to tak jako na naší ukázce. Náprava? Samozřejmě, musí se to hlídat, výsledek kontrolovat na displeji, nejlépe pomocí histogramu. Jakmile graf vyletí vpravo nahoru, jak je to na ukázce, je to varování přepalu. Anebo je dobré mít zapnuté zobrazení přepalu, na displeji zrcadlovky se projeví pulzováním černých ploch. Především zašlo sluníčko. Fotky zasněžených partií bez sluníčka málokdy vypadají dobře. Tohle je výjimečný případ, protože jde o snímek spíš reportážního charakteru. Nicméně, zasněžené partie bez sluníčka obvykle vyžadují přidat expoziční kompenzaci, dát +0,3 nebo dokonce +0,7 EV – opět, nejlepší rádce je v tomto případě histogram. Zde autor dokonce stáhnul kompenzaci o -0,7. Není tedy divu, že vznikly chmury: Jiné problémy jsou rázu dejme tomu záběrovému. Co řeknete takovému snímku: Vyfotil jsme ho já, abych předvedl, jak se to nemá dělat 🙂 Má všechny možné nectnosti. Lidí je tam především moc: jakmile máme na fotce víc než tři lidi (pokud to není skupinka k vyfocení), obvykle nastávají problémy s přehledností. Skupina je ve vodorovné ose a to nepůsobí nikdy dobře. Dívá se ven z obrazu a to už vůbec není dobře Řešení? Fotit tak, abych měl v záběru jednoho, dva, maximálně tři. Ale ani pak to není bez problému. Tihle jsou dva. Jenže ostrý je jenom ten zadní: Tak udělám ještě jinou fotku a zaostřím na předního., No jo, ale pak je neostrý ten zadní. I když mám zacloněno na F9.0, při delším ohnisku je hloubka ostrosti malá. Je to věc názoru, obvykle je lépe fotit na předního a když jsou tři, tak na prostředního, ale lze i jinak, podle potřeby. Anebo na to jít šalamounsky… a spojit ty dva mužský ve vrstvách v Photoshopu. Chá, chá, jak říká Hurvínek. No a nakonec se přiznám k jednomu svému kiksu. Na poslední ukázce je skupina Finů, kteří předváděli, jak za tzv. zimní války likvidovali Stalinovy tanky – všimněte si polena vraženého mezi pásy. To se Fin přiblížil k jedoucímu tanku, šup tam poleno a lup, bylo po pásu. Ovšem musí se mít a) dost polen, protože Stalin měl hodně tanků, b) dost odvahy, z téhož důvodu. No a ten kiks: vedle mě stál někdo, kdo víc křičel, ať se na něho koukaj. Když se fotí skupinka, musí se koukat do objektivu, to platí v Česku jako ve Finsku. |
