DÍLNA: 4. červenec v USA

Ne snad, že by se Dílna vypravila do Ameriky fotit oslavy Dne nezávislosti! Byla tam jedna naše členka, Ivana Tačíková. Poslala fotky a tři z nich vám chci ukázat. Ohňostroj – často se čtenáři ptají, jak ho fotit. Nejdřív se ale podívám e na první ukázku:

To je, myslím, velmi pěkný snímek ohňostroje. V kompaktech bývá scénický režim „ohňostroj“ – obvykle nastavuje nesmyslně dlouhou expoziční dobu v řádu deseti, patnácti vteřin. Tento snímek (jako i ty ostatní) byl pořízen aparátem Nikon D90 a setovým objektivem 18-55. Režim expozice byl ruční – to je jeden z klíčů úspěchu. Jakmile totiž nastavíte kterýkoli jiný režim, automat, program, prioritu clony nebo času, všechny jsou plně automatické a reagují na okamžitou změnu osvětlení. A ta se při ohňostroji zásadně mění. Proto je třeba expozici nastavit ručněa pak máme jistotu, že ji máme pod kontrolou.

Jaká clona? Iva Tačíková nastavila clonu F8.0. To je střední clona, tedy více méně uprostřed clonového rozpětí objektivu. Při takové cloně objektiv kreslí nejlépe, to jest každý objektiv, drahý jako levný.
ISO je 200, to je na Nikonu výchozí citlivost. Nemá smysl nastavovat vyšší ISO – předpokládáme fotografování ze stativu, jinak to focení nemá moc naděje na úspěch. Doba osvitu je odvozená od úrovně osvětlení a samozřejmě od citlivosti a clony. Je třeba pořídit zkušební fotky, to znamená postupovat metodou pokus – omyl. V7chodisko nám dá změření pomocí automatického režimu, kteréhokoli, to dodávám, aby někoho nenapadlo laborovat metodou „pokus omyl“ od 1/4000 na F8.0! Jaký je cíl? Stejný jako při focení za dne maximální prokreslení scény. No a technicky je to více méně všechno.

Podstatné jsou ovšem výtvarné prvky. Sám o sobě je ohňostroj stejný ve Frisku jako v Postoloprtech, je to světelný efekt proti temnému nebi. Tyhle fotky byly pořízeny v přístavu v Bostonu, ostatně, tady americká revoluce začala „bostonským čajovým dýchánkem“, při němž tlupa hulvátů převlečených za Indiány (aby to bylo na ně) naházela do moře náklad čaje prodávaného za cenu výhodnou pro Angličany. Je to obrovská výhra, když je v popředí voda – efekt je pak dvojnásobný. Na první ukázce je ho využito méně, na druhé více. Oba obrázky mají co do sebe, na tom prvním ohňostroj dominuje, druhý má charakter „krajiny s ohňostrojem“.

Třetí snímek sérii uzavírá – zde hrají velkou roli lodičky v popředí. Jsou velmi dobře kompozičně rozmístěny, zaplněný je levý i pravý spodní roh, mrakodrap velmi pěkně rámuje pravý okraj. Ano, tak tyhle tři fotky jsou dobře vyfocený ohňostroj.

Ne snad, že by se Dílna vypravila do Ameriky fotit oslavy Dne nezávislosti! Byla tam jedna naše členka, Ivana Tačíková. Poslala fotky a tři z nich vám chci ukázat. Ohňostroj – často se čtenáři ptají, jak ho fotit. Nejdřív se ale podívám e na první ukázku:

To je, myslím, velmi pěkný snímek ohňostroje. V kompaktech bývá scénický režim „ohňostroj“ – obvykle nastavuje nesmyslně dlouhou expoziční dobu v řádu deseti, patnácti vteřin. Tento snímek (jako i ty ostatní) byl pořízen aparátem Nikon D90 a setovým objektivem 18-55. Režim expozice byl ruční – to je jeden z klíčů úspěchu. Jakmile totiž nastavíte kterýkoli jiný režim, automat, program, prioritu clony nebo času, všechny jsou plně automatické a reagují na okamžitou změnu osvětlení. A ta se při ohňostroji zásadně mění. Proto je třeba expozici nastavit ručněa pak máme jistotu, že ji máme pod kontrolou.

Jaká clona? Iva Tačíková nastavila clonu F8.0. To je střední clona, tedy více méně uprostřed clonového rozpětí objektivu. Při takové cloně objektiv kreslí nejlépe, to jest každý objektiv, drahý jako levný.
ISO je 200, to je na Nikonu výchozí citlivost. Nemá smysl nastavovat vyšší ISO – předpokládáme fotografování ze stativu, jinak to focení nemá moc naděje na úspěch. Doba osvitu je odvozená od úrovně osvětlení a samozřejmě od citlivosti a clony. Je třeba pořídit zkušební fotky, to znamená postupovat metodou pokus – omyl. V7chodisko nám dá změření pomocí automatického režimu, kteréhokoli, to dodávám, aby někoho nenapadlo laborovat metodou „pokus omyl“ od 1/4000 na F8.0! Jaký je cíl? Stejný jako při focení za dne maximální prokreslení scény. No a technicky je to více méně všechno.

Podstatné jsou ovšem výtvarné prvky. Sám o sobě je ohňostroj stejný ve Frisku jako v Postoloprtech, je to světelný efekt proti temnému nebi. Tyhle fotky byly pořízeny v přístavu v Bostonu, ostatně, tady americká revoluce začala „bostonským čajovým dýchánkem“, při němž tlupa hulvátů převlečených za Indiány (aby to bylo na ně) naházela do moře náklad čaje prodávaného za cenu výhodnou pro Angličany. Je to obrovská výhra, když je v popředí voda – efekt je pak dvojnásobný. Na první ukázce je ho využito méně, na druhé více. Oba obrázky mají co do sebe, na tom prvním ohňostroj dominuje, druhý má charakter „krajiny s ohňostrojem“.

Třetí snímek sérii uzavírá – zde hrají velkou roli lodičky v popředí. Jsou velmi dobře kompozičně rozmístěny, zaplněný je levý i pravý spodní roh, mrakodrap velmi pěkně rámuje pravý okraj. Ano, tak tyhle tři fotky jsou dobře vyfocený ohňostroj.