| Dnes jsem více méně náhodou přišel na jednoduchou metodu, jak cvičit postřeh. S posluchači seminářů IDIF už tradičně postřeh cvičíme – zítra to budu dělat v Brně, ale tuhle metodu si může vyzkoušet každý sám. Je to jako při střelbě – je třeba zmáčknout spoušť v pravou chvíli.
Podstata věci je patrná z obrázků – házel jsem klacek a snažil se zachytit jeho dopad. Lze to samozřejmě dělat s jakýmkoli objektem – asi by byl zajímavý míč – ideální by ale byl, myslím, pytlík s něčím sypkým, protože by na jeho tvaru bylo dobře patrné, v jakém momentu byl zachycen. Ale i ten klacek dobře posloužil. Fotografoval jsme ho Ricohem GX100 (recenze vyjde zítra), samozřejmě na displej. Kdyby někdo „nadhazoval“, bylo by to asi snazší, ale tahle metoda je dobrá pro výcvik „sebe sama“, tedy jako jakési samostudium. Nemám žádnou radu na to, jak to dělat, prostě – musí se to zkoušet a zkoušet a ono to pak vychází čím dál líp. V IDIFu s frekventanty děláme i jiný pokus, který si můžete vyzkoušet. Na chodníku se postavíte a vyhlédnete si nějaký nápadný bod na protějším chodníku, nebo za silnicí – pouliční lampu, strom, cokoli co má hranu. No a pak s e pokoušíme zachytit na fotce kolemjedoucí auta tak, aby se chladičem v zákrytu dotkla vyhlédnutého objektu. Tyhle pokusy můžete považovat za dětinství, dokud to sami nezkusíte. Pak se ukáže, že to opravdu není tak jednoduché, jak by se zdálo na první pohled. Je to docela dobrá průprava pro jakoukoli živou fotografii, a kdyby nic – je to celkem zábavné zpestření vycházky s pejskem.
|
| Dnes jsem více méně náhodou přišel na jednoduchou metodu, jak cvičit postřeh. S posluchači seminářů IDIF už tradičně postřeh cvičíme – zítra to budu dělat v Brně, ale tuhle metodu si může vyzkoušet každý sám. Je to jako při střelbě – je třeba zmáčknout spoušť v pravou chvíli.
Podstata věci je patrná z obrázků – házel jsem klacek a snažil se zachytit jeho dopad. Lze to samozřejmě dělat s jakýmkoli objektem – asi by byl zajímavý míč – ideální by ale byl, myslím, pytlík s něčím sypkým, protože by na jeho tvaru bylo dobře patrné, v jakém momentu byl zachycen. Ale i ten klacek dobře posloužil. Fotografoval jsme ho Ricohem GX100 (recenze vyjde zítra), samozřejmě na displej. Kdyby někdo „nadhazoval“, bylo by to asi snazší, ale tahle metoda je dobrá pro výcvik „sebe sama“, tedy jako jakési samostudium. Nemám žádnou radu na to, jak to dělat, prostě – musí se to zkoušet a zkoušet a ono to pak vychází čím dál líp. V IDIFu s frekventanty děláme i jiný pokus, který si můžete vyzkoušet. Na chodníku se postavíte a vyhlédnete si nějaký nápadný bod na protějším chodníku, nebo za silnicí – pouliční lampu, strom, cokoli co má hranu. No a pak s e pokoušíme zachytit na fotce kolemjedoucí auta tak, aby se chladičem v zákrytu dotkla vyhlédnutého objektu. Tyhle pokusy můžete považovat za dětinství, dokud to sami nezkusíte. Pak se ukáže, že to opravdu není tak jednoduché, jak by se zdálo na první pohled. Je to docela dobrá průprava pro jakoukoli živou fotografii, a kdyby nic – je to celkem zábavné zpestření vycházky s pejskem.
|
