Nastal čas bilancování a ohlížení po starém roce. Loni touto dobou jsem tu psal poprvé o tom, ci mě nejvíc zaujalo. Jak tedy tomu bylo v roce 2013? Budu se držet abecedy a dám stranou ohledy na cenu, dostupnost, eventuálně užitnou hodnotu. Prostě – napíšu, co mě vzalo.
Nastal čas bilancování a ohlížení po starém roce. Loni touto dobou jsem tu psal poprvé o tom, ci mě nejvíc zaujalo. Jak tedy tomu bylo v roce 2013? Budu se držet abecedy a dám stranou ohledy na cenu, dostupnost, eventuálně užitnou hodnotu. Prostě – napíšu, co mě vzalo.
Canon 200-400mm f/4
Dlouhoohniskový zoom s unikátním řešením vestavěného 1,4x konvertoru je po dlouhém očekávání venku. Poprvé ho oznámili jako vývojový typ v únoru 2011, zkoušeli ho na olympiádě v Londýně a teď je definitivně venku. Je to ultra profesionální objektiv za 12 tisíc euro, u nás se prodává za cenu kolem 320 tisíc. Má 25 členů ve 20 skupinách, včetně fluoritových a ED členů. Čočky jsou opatřeny antireflexními vrstvami nového typu SubWavelength Structure Coating (SWC) a Super Spectra Coating. Jeho specialitou je vestavěný konvertor, takže se okamžitě dostáváme na rozsah 280 – 560 na F5.6. I potom je možno nasadit externí 1,4 konvertor a pak jsme na 392-784 při cloně F8.0. I při této cloně má jeho sonický AF motor rychle a přesně ostřit. Sonické ostření je samozřejmě možno kombinovat s manuálním. V režimu Power Focus se ostří motoricky – je to důležité pro videosnímání. Samozřejmostí je i stabilizace, která by měla umožnit jít do delších časů až o 3 EV. Tělo objektivu je hořčíkové, takže rozměrem a váhou se blíží např. 300 mm / 2.8. Objektiv je důkladně zabezpečený proti vodě a prachu, počítá se s ním pro sportovní fotografii a fotografování zvířat. Psal jsem o něm zde.
Casio EX-10
Také výrobce mimořádně zajímavých kompaktů se přihlásil ke třídě špičkových kompaktů a nabídl dvanáctimegový model se stabilizovaným snímačem 1,7palce v kovovém těle a objektivem světelným F1.8. Objektiv je zoom 1 x 4 s ekvivalentem 28 až 112 mm. Objektiv je schopen v makrorežimu snímat od jednoho centimetru a dosahuje zvětšení 1:1, tedy jde o skutečné makro. Citlivost má rozsah od 80 do 12800 ISO. Objektiv je velmi podobný optice použité v Olympusu XZ1 a XZ2 a Pentaxu MX1 – a to je rozhodně dobré doporučení. Má 3,5 palcový displej vyklápěcí až do polohy, v jaké můžeme fotit sami sebe, s 921,600 body. Psal jsem o něm zde.
Fujifilm X100S
Není to tak docela novinka, nicméně tento model vyvolal tak velkou senzaci že ho nemohu opomenout. Získal nový šestnáctimegový snímač APS-C X-Trans CMOS II – připomenu, že jde o specialitu Fuji se specifickým rozložením barevných filtrů na čipu, umožňujících generování barevného obrazu. Snímač je hybridní, má v sobě prvky analýzy fázové detekce; navíc nemá nízkofrekvenční filtr proti moaré. Elektronický hledáček promítaný do optického má 2,34 mega, tedy vysoké rozlišení. Sáňky pro blesk spolupracují s externím mikrofonem, eventuálně s dálkovým ovládání. Objektiv zůstal stejný, také displej má na dnešní poměry jen 2,8 palce úhlopříčku a 460 tisíc bodů. Rychlý, nenápadný, pohotový a pekelně výkonný. Stojí 28 tisíc. Psal jsem o něm zde.
Nikon AW1
V polovině září předvedl Nikon novinku pro svoji mirrorless řadu Nikon 1 v provedení voděodolného a páduvzdorného fotoaparátu. Zázrak má označení AW, tedy jako voděodolný kompakt AW100. Výměnná optika, palcový rozměr snímače a v základním kitu zoom s ekvivalentem 30 – 75. Snímač je palcový (13,2 x 8,8 mm) patnáctimegový fyzicky a čtrnáctimegový efektivně, poměr stran je kupodivu 3:2 anebo ořezaný 16:9, nikoli tedy obvyklých 4:3. Snímač je CMOS, procesor Expeed 3A. Rozsah ISO je 160 až 6400. Přístroj ukládá do JPEG ve třech stupních komprese nebo do RAW (NEF) datového souboru. Ostření je hybridní, na kontrast i na fázový posun. Displej je pevná třípalcový s 921 tisíci body. Rozsah závěrky je od 30 sec do neuvěřitelných 1/16000, snímací režimy jsou automat, program, priorita času a clony a plný manuál, také scénické předvolby, těch je šest plus automat. Přístroj má zabudovaný vyskakovací blesk, též je voděodolný, synchronizuje při 1/60 sec. Psal jsem o něm zde.
Olympus OM-D E-M1
Olympus E-M1 je systémový kompakt třídy Micro Four Thirds s čipem 17,3 x 13 mm velkým. Je to CMOS nové generace, podporované novým procesorem Truepics VII. Tento rychlý procesor zvládá novou Fine Detail Technology, nový systém optimalizace obrazu. Podstatné je, že nový přístroj navazuje na dvě modelové linie – samozřejmě na OM-D, ale také na řadu zrcadlovek E, jelikož dokáže spolupracovat s E- objektivy „před Micro“ éry, zřejmě proto má to divné jméno. Podporuje objektivy třídy Micro 4/3 neboli MFT, avšak je možné použít i objektivy původní modelové řady 4/3, v Olympusu označované jako řada E. Je ovšem třeba speciálního adaptéru. Naprostou novinkou je hybridní Dual Fast AF, použitelný jak pro pořizování fotografií, tak natáčení videa. Hybridní znamená, že obsahuje i speciání fotodiody detekující vlnový fázový posun. Klasický AF na bázi analýzy kontrastu běží souběžně. Nový je hledáček s rozlišením 2,36 Mpx, v podstatě je totožný jako externí hledáček dodávaný k PEN E-P5. Jeho optický systém umožňuje 1,48násobné zvětšení, takže subjektivně je obraz stejně velký jako obraz v hledáčku full frame zrcadlovky (24×36 mm). Jas v hledáčku je upravován podle intenzity okolního světla. Hledáček je skutečně perfektní – zde těžím z osobní zkušenosti, nepapouškuji text tiskové zprávy, a je tedy možno ho použít i k ladění obrazu: k tomu slouží funkce Colour Creator, kdy je možno upravovat barvy v reálném čase. Zůstal výklopný dotykový displej, přičemž oční senzor je velmi dobře vyladěn a funguje bezproblémově. Malý, výkonný, se zázemím optiky a přísolušenství. Psal jsem o něm zde a ještě zde.
Panasonic GX7
Panasonic měl výborný rok, nicméně mimořádný vztah mám k tomuto modelu. Modelová řada GX začala jedničkou, koupil jsem si ji, je super… a pak se změnila strategie, šlo se cestou „blíže k masám“ a teprve tahle GX7 se vrátila na stezku výkonného MFT kompaktu vybaveného vším co si vymyslíte v roce 2013.Jde o systémový kompakt s vestavěným elektronickým hledáčkem, který patří do řady Micro Four Thirds, sdílený Panasonikem s Olympusem. Hledáček je dvouapůlmegový EVF a je vyklopitelný vzhůru o 90 stupňů, to je unikátní řešení vestavěného hledáčku fotoaparátu. V hořčíkovém těle je 16 Mpix Live MOS snímač. Ten je stabilizovaný – to je u Panasonicu novinka, i jeho objektivy jsou stabilizované, takže toto bude nutno řešit, jistě obdobně, jako Oly E-P5, kde se nastaví priorita buď objektivu nebo snímače. Procesor je Venus Engine, k jeho funkcím patří i dvoukroková redukce šumu. Ostření je nadále na kontrast, nicméně tisková zpráva se zmiňuje o schopnosti ostřit ve světelné hladině odpovídající noci s hvězdami. Manuální ostření usnadňuje „focus peaking“, tedy zvýrazňování kontur správně zaostřeného objektu. Psal jsem o něm zde.
Pentax MX-1
Na historický úspěch navazuje i tento mirrorless Ricoh-Pentaxu. Model MX byla zrcadlovka vyráběná v létech 1976 až 1985 (ano, bylo normální vyrábět model devět let, proč ne?), plně manuální. Souběžně se vyráběl model ME (1979 – 1984, taky jsem ho měl) už s vestavěnou elektronikou a když přeskočíme pár desítek let, jsme u současného modelu MX-1. Ten vypadá jako ohoblované MX z nejslavnější doby. Vezmete do ruky důkladný kus železa piánově černý nahoře a dole, potažený pruhem drsné gumy. Vpředu výrazný objektiv s výtečnou světelností F1.8-F2.5 na ohnisku odpovídajícímu 24 – 112 mm. Vzadu výklopný třípalcový displej s 920 tisíci pixely. Svatba Ricohu a Pentaxu má svoji logiku. Tyto značky vždy produkovaly výtečné fotoaparáty, které byly určené fajnšmekrům. Něco jako Subaru mezi automobily. Nejsou podbízivé a musíte se naučit s nimi zacházet. Psal jsem o něm zde.
Samsung NX300
Přístroj má sice nadále dvacetimegový CMOS, ale procesor je DRIMe IV. To se projevilo jak na rychlosti zpracování, tak i na snížení šumu, takže hranice nejvyššího ISO stoupla na 25600.
Senzor ale není totožný, jakkoli má stejné rozlišení. Má dvojí ostření. Je to vidět na schematickém zobrazení, širší rámec prezentuje oblast analýzy kontrastu, to je tradiční systém AF, kdy přístroj projíždí vzdálenosti, průběžně měří kontrast a nastaví AF systém na tu rovinu, v níž naměřil nejvyšší kontrast. Menší modrý rámeček je oblast, v níž jsou speciální fotodiody uzpůsobené fázové detekci. Systém porovnává světelný paprsek rozdělený na dva a podle posunu vln pozná, kterým směrem mají AF motorky optický člen posunout – proto jsou na schematu ty šipky. Tento hybridní ostřicí systém je momentálně state of art v technice AF v oblasti kompaktů. Psal jsem o něm zde.
Sony 7R
No a tenhle soňák je myslím bomba roku – v těle kompaktu full frame čip a optika od Zeisse. Je to skutečně NEX se snímačem 24 x 36 mm, ve dvou verzích, 36 a 24 mega. Model A7R má rozlišení 36 mega, je bez filtru a ostří na kontrast na čipu. Čip je podle všeho stejný, jako v Nikonu D800E. Jeho procesor Bionz X, hledáček s rozlišením 2,4 mega. Třípalcový LCD displej je vyklápěcí s 1,2 mega pixely. všechny další parametry jsou na špičkové úrovni. Citlivost 100 až 25600 ISO, rozsah závěrky od 30 sec do 1/8000. Sériové focení je pomalejší, ovšem jde o full frame – buď 3 nebo 5 fps. Video je HD 1920, přístroj má vstupy pro sluchátka a externí mikrofon. Zapisuje na SD nebo MS Duo karty. Má vestavěnou wifinu včetně NFC. Váží 474 g, měří 127 x 94 x 48 mm . Je dokonce menší než MFT Olympus E-M1, který měří 130 x 94 x 63 mm. Znamená to, že novinka se rozměrově a váhově opravdu blíží řadě NEX, model NEX7 váží 400 g a míry má 120 x 67 x 43 mm. Měl jsme ho zatím jen na krátkou dobu, obrázky super, byl jen torchu pomalý, ale našlápnuto je skvěle. Psal jsem o něm zde.
