Končím jubilejní přehled výjimečných úspěchů ve výrobě digitálních fotoaparátů. Sony zůstal na konec, inu, protože je mezi předními výrobci poslední v abecedě… a zde musím uronit slzu nad odchodem Samsungu ze scény, zrovna ve chvíli, kdy dosahoval špičkové úrovně. Věnujme se ale Sonymu, stojí za to.
Končím jubilejní přehled výjimečných úspěchů ve výrobě digitálních fotoaparátů. Sony zůstal na konec, inu, protože je mezi předními výrobci poslední v abecedě… a zde musím uronit slzu nad odchodem Samsungu ze scény, zrovna ve chvíli, kdy dosahoval špičkové úrovně. Věnujme se ale Sonymu, stojí za to.
Prochází velmi dobrým obdobím – ve vývoji firmy jsou hubené i tlusté roky, jako v bibli, Sony má roky vysloveně dobré. Skvěle nasadil svoji sedmičkovou řadu plnoformátových mirrorlessů, tou opravdu vypálil konkurenci rybník. Nová sedmička ale loni nebyla, čekáme ji letos. Skvělá je řada RX100, venku je už pětka. V době kdy se kompakt pokládá za vyhynulý druh, Sony v této sféře exceluje. Samozřejmě se musím zmínit o plnoformátovém SLT přístroji Alpha a99 II. Je vybaven 42 megovým snímačem, známým z modelu A7R II. Rozsah ISO má 100 – 25600, rozšiřitelný na 50 – 102,400. 4 K je z plného formátu čipu, ukládán XAVC S/MP4. Autofokusový systém je hybridní 399 + 79 AF bodů, rychlost snímání je 8 oken za vteřinu s možností průběžného ostření a sledování objektu. Zmíněných 79 bodů je na zaostřovacím modulu a 399 bodů je na čipu. Výrobce uvádí, že tento systém je schopen spolehlivě ostřit i v nízkých světelných hladinách řádu -4 EV. V ruce jsem ho ale zatím neměl, takže jásotu vás ušetřím – nicméně na setkání se upřímně těším. 
Nicméně ani Alpha a6500 ke mně ještě nepřiputovala. Znám ale jejího předchůdce a6300 – ten ale byl také v roce 2016! V recenzi jsem o něm napsal:
Co ovšem skoro vyráží dech, to je rychlost ostření i ve velmi slabých světelných podmínkách. No, to bych ještě možná dokázal vstřebat a profi zrcadlovky jsou na tom ještě líp – a řeknete si, přece je to jenom kompakt, i když bezzrcadlovka a APS-C k tomu navíc. Naprosto úžasné je sledování objektu. K tomuhle object trackingu jsem byl vždycky skeptický, protože to, co funguje jenom někdy a někde, nefunguje v konečném efektu vůbec a tudíž je to mimo můj zájem. Tady to ale funguje. Přirozeně jsem to zkoušel na našich kmitacích pejskách. Pejsek běží, máte ho na displeji a kolem něho se rojí ostřicí body jako hejno rozběsněných vos. Ano, je to jako pitbul – zakousne se, drží a nepustí. Do toho pak spustíte rychlopalbu sériového focení a pravděpodobnost, že všechny fotky budou ostré, je velmi vysoká. Na obrázku je model a6300:
Vytýkal jsem absenci dotykového displeje. Takže, bingo, a6500 ho už dotykový má! Jinak tedy: čip APS-C (23,5 x 15,6 mm) v hořčíkovém těle s 24 megapixely, podporovaný procesorem Bionz X, nejvyšší ISO 25600, 425 zaostřovacích bodů, elektronický hledáček 2,4 megapixelů, sériové focení 11 fps., video až 4K v MPEG-4, AVCHD a XAVC S (nikoli ale H.264), vstup pro externí mikrofon, vestavěná wifina. Čip je stabilizovaný v pěti osách, což je skvělé pro natáčení videa. Méně nápadné je zvýšení procesního výkonu, které se ovšem silně promítne do praxe. Nyní je možné pořídit až 300 fotek JPEG nebo 100 fotek RAW+JPEG rychlostí 11 oken za vteřinu.
Když jsem ho uváděl, ještě jsem neznal cenu a odhadoval jsem ji na 53 tisíc. Tak daleko jsme se nedostali, chválabohu, jsme na 47 tisících v lednu 2017. Za stabilizaci a výkonnější buffer bude třeba vytlačit o 10 tisíc víc. Tady ji máme s výklopným DOTYKOVÝM displejem:
