Nezařazené

Co mě vzalo u Nikonu

Podle abecedy probíráme hlavní výrobce fotoaparátů,jak jsem je sledoval v průběhu dnes končícího roku. Na řadě je Nikon, i ten nás potěšil množstvím zajímavých novinek. Bylo jich opravdu tolik, že těžko vybrat tři perličky mezi nimi. Řekl bych, že v oboru full frame zrcadlovek nasadil Nikon agresivní tempo. Rychle se vybabral z potíží s olejem pocákaným čipem D600 a předvedl D610. Hned na začátku roku přišel s modelem DF, ne moc přesvědčivě provedené retro za nesmyslnou cenu. Ovšem pak přišly dvě nečekané petelice, D810 a na Photokině D750. Hlavně tra D750 překvapila a mě osobně za srdce vzala nejvíc. Zde Nikon nasadil model, který se uchází o titul nástupce modelu D700, který se stal legendou. Plnoformátový model D700 je z roku 2008 a šestiletá prodleva je slušná. V recenzi jsem uvažoval takto: kinofilmový Nikon F4 přišel v roce 1988 a F5 následoval v roce 1996 a F6 v roce 2004, tedy také po osmi letech. Srovnání kulhá v tom smyslu, že paralelně s vývojem analogových fotoaparátů šel vývoj filmového materiálu a vyvolávacích procesů, takže Fujifilmy v roce 96 byly jinde než v roce 2008. Oproti tomu digitální fotoaparát nese ten svůj film uvnitř, je zaklíčovaný v hardwaru a ovšem i firmware, který se může měnit – a v následnosti se mohou měnit i parametry softwarové podpory. V recenzi jsem nadšení neskrýval a i teď, kdy chladím šáňo na silvestrovský přípitek a hlava mi dočasně vychladla, opakuji, že ,se dá čekat, že morálně nezestárne ani ve dvacátých létech.


Pokud jde o objektivy, velmi mě potěšil Nikon 70-200mm f/4,0 AF-S ED VR. Až do října 2012 mohli nikonisté tiše závidět canonistům jejich stabilizovaný objektiv 70-200/4.0. Tento rozsah ohnisek je v jistém smyslu optimální dlouhoohniskový formát, vhodný (nechci plácat procenta vycucaná z palce) pro širokou škálu fotografických úkolů. Je konstruován pro plnoformátové zrcadlovky FX, tedy kinofilm anebo čip 24 x 36 mm. Při použití na zrcadlovkách s DX (APS-C) formátu je nutno jeho ohniskové délky násobit prodlužovacím faktorem a rozsah je pak 105-300 mm. To jsou úryvky z recenze, úryvek z paměti: je to jeden z nejlepších objektivů, které mi v roce 2014 prošly rukama.


Těšil jsem se, že bude nový kompakt řady A s čipem APS-C, vítal jsem ho tu v červnu 2013, ale ouha, nebyl. Tak aspoň pokračování řady mirrorlessů, přišel Nikon 1 V3, reprezentant nejvyšší třídy v kategorii Nikon1. Ač je to véčko, nemá vestavěný elektronický hledáček, lze ho však dokoupit a dodává se i zajímavý grip. Pak je to lehoučký a pozoruhodně výklopný přístroj, velmi nenápadný a bleskurychlý – průběžné ostření při frekvenci 20 fps je skutečně unikátní vlastnost. Je příjemně ovladatelný, snadno ho zvládne i začátečník a zkušenému fotografovi umožní velký rozsah individuálních nastavení. Má samozřejmě svůj limit, rozměry čipu. V tom se blíží kompaktu a nelze od něho čekat, že plnohodnotně nahradí zrcadlovku, neřku-li přímo FF zrcadlovku. Je to výkonný kompakt s výměnnou optikou, tak ho musíme brát. Tak jsem to psal v recenzi, teď za střízliva dodávám, že malý rozměr je deviza k nezaplacení. A čertík mi našeptává, abych dodal – smysl má kombinace malého kompaktu a full frame zrcadlovky, ale zaženu čertíka a budu se věnovat něčemu jinému. Je přece Silvestr.


Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: