Ono toho bylo letos u Nikonu hodně. Prostě, urodilo se. Ale minimálně tři věci mě fakt vzaly, zvláště pak ta jedna…
Ono toho bylo letos u Nikonu hodně. Prostě, urodilo se. Ale minimálně tři věci mě fakt vzaly, zvláště pak ta jedna…
Já začnu od toho největšího a nejtěžšího a nejdražšího. No samozřejmě, profi zrcadlovka Nikon D5, recenzoval jsem ho zde https://www.digineff.cz/clanek/nikon/nikon-d5-0 a konstatoval, že jde o absolutně profesionální přístroj, dokonce zaměřený na úzkou specializaci především fotožurnalismu. Rozměrný aparát, posetý ovládacími prvky, s vestavěným gripem opatřeným spouští a rollery pro focení na výšku. Nehledí se na váhu a rozměry – 1415 g a 160 x 159 x 92 mm, ani na cenu – 181 tisíc v srpnu 2016. Jediné kritérium je výkon a výdrž. Vyrábí se ve dvou provedeních, se zápisem na karty CompactFlash (duální slot) nebo na dvě XQD. Je to – mimochodem – zajímavé přiznání, že ani ty nejrychlejší karty rozměru SD nestačí v tempu. Zde podotknu, že jsem měl k disposici variantu s XQD kartami. Speciální čtečka a USB 3.0 zavedou uživatele do úplně jiné dimenze. V podstatě je možné editovat a vybírat rovnou na kartě, máte pocit, že jste doma na svém interním disku.
To je fotoaparát, o kterém se nám ani nemůže zdát: je to fakt „věc jako slon“, obdoba Canonu 1D-X Mark II, asi jako když koukáte na top modelku v žurnálu: hezké pokoukání, ale doma bych to nechtěl mít.
Tak jinak, k něčemu, co bych naopak doma chtěl mít. Už v únoru přišel Nikon s třemi kompakty řady DL. V názvu mají rozsah zoomu: 18-50, 24-85 a 24-500, rozumí se po přepočtu na ekvivalent full frame. Model 18-50 má nano-crystal vrstvy, ukládají v RAW, video mají v 4Ki a jsou určené poučenému uživateli. Zapisují na karty SD. Přístroje disponují wi-f, avšak mohou komunikovat i přes Bluetooth, přičemž slibují plynulý přenos pořízených obrázků, to je ten nikonský SnapBridge, který až se mu vychytají mouchy bude znamenat ideální symbiózu fotoaparátu a mobilu. Ten model 24-500 je ultrazoom, vypadá hodně dobře a jistě zaujme toho, koho láká mít vše v jednom. Což já moc nejsem.
Přeskočím umírněný DL24-85 (ale nahoře ho máte na ukázce) a přejdu k tomu, co bych chtěl, ano, z trojice délek zbývá DL18-50. Je to rozumně velký kompakt s předpoklady ideálního obrazu a rozsahu zoomu po přepočtu. Snímač je palcový s předním osvitem, BSI CMOS s 21 megapixely, procesor Expeed 6A. Objektiv má 6.7-18.5mm f/1.8-2.8 se stabilizací, průměr filtru 46 mm. Nemá vestavěný blesk, avšak nabízí sáňky pro externí blesk. Lze k němu připojit externí 2,4megový elektronický hledáček. Nejvyšší ISO má 12800, rozsah závěrky 30 sec až 1/2000, elektronická až 16000. Nejvyšší frekvence sériového focení je 60 fps. Měří 105.5 x 62.5 x 56.6 mm , váží 305 g. Na ukázce ho vidíme s vyklopeným OLED displejem – dotykovým.
Proč tedy to zdráhání, a kdepak je recenze tohohle klenotu? On pořád ještě, skoro rok po uvedení, není na trhu! Na jaře bylo v Japonsku zemětřesení (pořád je tam zemětřesení). Zaslechl jsem cosi o porušené klimatizaci v továrně na čipy. Můjtytondo, Japonci předvedli, jak dovedou opravit dvacetimetrový kráter na dálniční křižovatce za týden, že by za rok neopravili klimatizaci ve fabrice? Ale na to se ptejte pana Nikona a ne mě. Já mohu jen plakat, že jsem si ještě nemohl s tímhle roztomilým medvídkem pohrát svýma buclatýma ručkama.
Ale abych nebědoval, s jedním fešákem jsem měl co do činění. Ano, zrcadlovka D500, recenzi mám zde, to asi bude ta hlavní bomba pro většinu z nás. Ten je na trhu, ten se prodává, nástupce modelu D300, který byl tak populární – před neuvěřitelnými devíti lety. Jde o jednookou zrcadlovku vybavenou 21megovým snímačem CMOS formátu APS-C (DX) 23,5 x 15,7 mm velkým. Procesor je Expeed 5, rozsah ISO 100 – 51200, po rozšíření je to 50 – 1640000. Má vyklápěcí dotykový displej o úhlopříčce 3,2 palce s rozlišením 2359000 pixelů. Hledáček je hranolový se 100% krytím. Rozsah časů je od 30 vteřin do 1/8000 sec. Nemá ani scénické režimy, ani vestavěný blesk, ejhle – charakteristika profi přístroje! S externím bleskem synchronizuje přes aktivní sáňky nebo bezdrátově, synchro čas je 1/250. Sériové focení je až 10 fps. Video je 4K v MPEG-4 nebo H.264, lze připojit jak sluchátka, tak mikrofon. Při 4K se ale zapisuje crop, tedy výřez z plochy čipu. Vestavěný mikrofon je stereo. Zapisuje do formátu JPEG ve třech stupních kvality (komprese) nebo RAW a TIFF. Sloty jsou dva, pro karty rodiny SD nebo vysokorychlostní XQD. Fascinující je ale zaostřovací systém, toto úzké hrdlo soudobé fotografické techniky. Skvěle zvládá ostření v některých modelech Sony, a Nikon zcela určitě v tomto modelu. Počet zaostřovacích bodů 153 bije do očí, a to ještě z počtu nevyplývá skutečnost, že jde o modul převzatý z plnoformátového D5. To má za následek, že pole kryté zaostřovacími body jde skoro od levého k pravému kraji a nahoře a dole zbývá jen úzký nekrytý prostor. Ve výsledku přístroj skoro absolutně bezpečně ostří včetně režimu sledování objektu. No a vzhledem k tomu, že v současnosti – bez ohledu na všechny reklamní řečičky výrobců – je ostření slabý článek v řetězu, spolehlivost ostření, když už nic jiného, staví tento přístroj do špice peletonu.
Kdyby měl Nikon letos jen tento model, pak bych řekl – ano, Nikon měl moc dobrý rok.
