Jistě by se toho v souvislosti s fotografií našlo víc, ale některé ty věci jsou prostě technicky dané. Tak mě třeba štve, že na sluníčku nic nevidím na displeji a štvou mě foťáky bez výklopáku a štvou mě foťáky s výklopákem, ale nedotykovým. Štvou mě padesátinásobné zoomy a hlavně mě štvou ty reklamní řeči o brilantních telesnímcích, které z nich získáte. Chápu ale, že je to věc marketingu a kdo na ty řeči chce naletět, je to jeho volba. Jsou ale věci, které jsou a nemusely by být.
Ochrana proti zápisu
Jistě by se toho v souvislosti s fotografií našlo víc, ale některé ty věci jsou prostě technicky dané. Tak mě třeba štve, že na sluníčku nic nevidím na displeji a štvou mě foťáky bez výklopáku a štvou mě foťáky s výklopákem, ale nedotykovým. Štvou mě padesátinásobné zoomy a hlavně mě štvou ty reklamní řeči o brilantních telesnímcích, které z nich získáte. Chápu ale, že je to věc marketingu a kdo na ty řeči chce naletět, je to jeho volba. Jsou ale věci, které jsou a nemusely by být.
Ochrana proti zápisu
To bývalo na videokazetách a audiokazetách, pamatujete? No a přeneslo se to na SD karty a zůstalo to na nich dodnes. Je to maličké šoupátko na straně, viz ukázku:
Posunem dolů se znemožní zápis na kartu. Pak se stane, že se používáním ten caplík uvolní a vrazíte si kartu do foťáku a foťák vám suše nahlásí, že je KARTA CHRÁNĚNA PROTI ZÁPISU. Proč to krucinál je? Kdyby někdo mocí mermo si chtělo svoje drahocenné fotky chránit, každý lepší foťák na to pamatuje a můžete si svoje fotky na kartě uzamknout. Což je ostatně naprosto banální softwarové opatření a ochrana souborů proti smazání je součástí počítačové praxe od dob Charlese Babbage (1791-1871). Nikdy jsem to nepotřeboval a neznám nikoho, kdo by to chtěl.
Zkusil jsem to vylomit. To není nic těžkého, jde to snadno, má to ale háček – kartu tím zničíte a už nikdy na ni nic nezapíšete a nic nepřečte. Ten caplík ji zabil. Raději bych zabil caplíka, nevím ale jak. Lepidlem? Nějakým šprajcem?
Gumové kryty na výstupy
Takhle jsou kryté na mém Canonu 5D Mk III, ale někdy jsou to placičky na nitce. Když dostanu takový fotoaparát k testu, pak trnu, aby ho urval někdo jiný a ne já. Oni by mi hlavu nechali na krku, ale kecy by měli, to jo, a oprávněně.
Ono to jakž takž funguje, pokud to nepoužíváte. Běda, když k foťáku začnete něco připojovat. Například dálková spoušť, anebo – pokud to aparát umí – dobíjení z power banky. Anebo externí mikrofon, pokud aparát vstup má. To je pak opravdová lahůdka.
Nedostupná funkce
Blaho tomu, kdo má foťák bez funkcí! Ono totiž se stává, že funkce vzájemně kolidují a že když je zapnuto A, je nedostupné B. Dá se to řešit inteligentně, jako třeba Sony A7R III hlásí toto:
Tady vám napoví, proč to není dostupné. Tak třeba obrazové efekty nejsou dostupné, když je tu nastavené snímání do RAW (ale ani RAW-JPEG, což mě štve, třeba Panasonic zapíše JPEG s efektem a RAW je syrový a čistý můžete si s ním dělat pak co chcete). Ale budiž, chtějí to tak mít, tak to mají. Ale aspoň vám řeknou, co koliduje s čím. Ne vždycky a všude se to dozvíte a pak musíte bádat a ne vždycky to vybádáte a pak musíte jít do továrního resetování a všechna nastavení si vymazat. To se pak dobře nadává!
Ale abych na ty soňáky nebyl zas tak moc hodnej – oni mají taky pěknou vychytávku, aby vás vytočili, obrazovou databázi. Když do soňáku dáte kartu naformátovanou u konkurence, on si ji musí nejdřív upravit podle sebe a pak se s vámi baví.
Tož tak. Momentálně mě víc nenapadá, a to je kupodivu, když víte, co všechno se kolem digi točí. Třeba mi něco zajímavého napíšete a já to pak zprostředkuji ostatním. Přeji kromě dobrého světla i pevné nervy.
