Nezařazené

Co je nejdůležitější

V terénu je třeba mít nabité akumulátory a je třeba mít dost místa na kartě. Zní to až moc jednoduše a banálně. Sám jsem se ale v tomto smyslu tolikrát spálil, že si na svém tvrzení budu trvat. Žádným špatným zásahem nezkazíte fotku tak dokonale a definitivně, jako prostě tím, že nemáte dost nabité akumulátory a fotoaparát nenaběhne a fotku nevyfotíte. A když nemáte místo na kartě, musíte mazat a to zase stojí elektrickou energii. Na to je potřeba myslet. Každý aparát má specifickou spotřebu energie. Fotografuji profi zrcadlovkou Nikon D100 a ta má až nebezpečně velkou kapacitu akumulátoru – nebezpečně proto, že nejsem dost ve střehu. Naštěstí indikátor stavu akumulátoru mě dokáže varovat daleko dopředu. Zato můj starý dobrý tahoun Olympus C-700 UZ pracuje systémem “náhlá smrt”, indikátor hlásí plnou kapacitu, pak zčervená a to je znamení, že mám šťávu na poslední snímek a je vymalováno. Každý aparát se v tomto smyslu chová podle sebe a je třeba ho znát. Pokud ho neznáte – máte vypůjčený přístroj, nebo nový přístroj, poptejte se, vyzkoušejte si. Na výpravě je dobře sebou mít nabíječku. Akumulátor se typicky dobíjí tři hodiny, ale mnohdy stačí hodinka, aby se vzpamatoval – a přístup k zásuvce na hodinu si zjednáme celkem snadno.

Opravdu nevím, jak naléhavěji zdůrazňovat tuhle zdánlivě obyčejnou technickou záležitost. Je to jako když se motoristovi říká, aby si zkontroloval, jestli má dost paliva. Někdy na to zapomenou i mechanici od helikoptéry a z nebe padají kosmonauti…

V terénu je třeba mít nabité akumulátory a je třeba mít dost místa na kartě. Zní to až moc jednoduše a banálně. Sám jsem se ale v tomto smyslu tolikrát spálil, že si na svém tvrzení budu trvat. Žádným špatným zásahem nezkazíte fotku tak dokonale a definitivně, jako prostě tím, že nemáte dost nabité akumulátory a fotoaparát nenaběhne a fotku nevyfotíte. A když nemáte místo na kartě, musíte mazat a to zase stojí elektrickou energii. Na to je potřeba myslet. Každý aparát má specifickou spotřebu energie. Fotografuji profi zrcadlovkou Nikon D100 a ta má až nebezpečně velkou kapacitu akumulátoru – nebezpečně proto, že nejsem dost ve střehu. Naštěstí indikátor stavu akumulátoru mě dokáže varovat daleko dopředu. Zato můj starý dobrý tahoun Olympus C-700 UZ pracuje systémem “náhlá smrt”, indikátor hlásí plnou kapacitu, pak zčervená a to je znamení, že mám šťávu na poslední snímek a je vymalováno. Každý aparát se v tomto smyslu chová podle sebe a je třeba ho znát. Pokud ho neznáte – máte vypůjčený přístroj, nebo nový přístroj, poptejte se, vyzkoušejte si. Na výpravě je dobře sebou mít nabíječku. Akumulátor se typicky dobíjí tři hodiny, ale mnohdy stačí hodinka, aby se vzpamatoval – a přístup k zásuvce na hodinu si zjednáme celkem snadno.

Opravdu nevím, jak naléhavěji zdůrazňovat tuhle zdánlivě obyčejnou technickou záležitost. Je to jako když se motoristovi říká, aby si zkontroloval, jestli má dost paliva. Někdy na to zapomenou i mechanici od helikoptéry a z nebe padají kosmonauti…