Nezařazené

Clona digitálních fotoaparátů

Ako sa preratava clona u digitalov vzhladom na 35 mm. film? Niekde som cital, ze napr. clona 8 u OL 5060 sa v podstate rovna clone 22 u kinofilmu. Je na to nejaky vzorec, ktorym by som mohol zistit, akou clonou eqivalentne clonim? Je to vobec pravda?
T.J.

Toto je jedna z houževnatě se udržujících legend. Přepočítáváme ohniskovou vzdálenost. To proto,že digitální fotoaparáty používají různé velikosti snímačů a tudíž i objektivy se stejnou ohniskovou vzdáleností použité na snímači s různým rozměrem mají různý úhel zobrazení. Abychom se v tom vyznali, používá se přepočtu na ekvivalent klasické fotografie, kde máme už zažitý odhad. Víme, že ohnisko kolem 40 mm je „základní objektiv“, co je pod je „širokáč“, co je nad je „tele“.

Clona či clonové číslo – začněme světelností, což je ve fotografické hantýrce nejvíce otevřená clona, čili minimální clonové číslo (na př. F 2 nebo F 2,8). To naznačuje první poznatek: čím větší otvor, tím je menší clonové číslo. Takže F2 je větší otvor (a menší číslo) než F2,8 a to je zase větší otvor a menší číslo než F4 atd.
Jaká je ale absolutní číselná hodnota toho otvoru? Kdybychom vzali metr a změřili ten průměr , dejme tomu, clony 5,6, kolik by to bylo v milimetrech?
Takové měření nemá smysl. Samozřejmě, že každý clonový otvor má nějaký fyzický rozměr, jenže sám tento rozměr (dejme tomu, průměr 1,2 mm) nám neříká nic o tom, jaká je to clona. Vždy jde o poměr průměru otvoru aohniskové vzdálenosti. Tento vtah je velmi složitý. Pro praxi stačí, abychom věděli, že čím fyzicky je delší ohnisková vzdálenost, tím musí být fyzicky větší clonový otvor, abychom měli clonu o dané hodnotě.

Uveďme příklad. Máme místnost s jedním oknem. Místnost je velká 10 x 10 m, okno je 1×2 m velké. Uvnitř je určitá úroveň osvětlení.
Kdybychom dali okno 1×2 m do místnosti velké 3×3 m, jaké tam bude osvětlení? Samozřejmě, že tam bude více světla. Abychom dosáhli stejné úrovně světla, museli bychom mít v malé místnosti menší okno.

Zpět k fotografické optice. Clonová čísla jsou stejná, ť jde o digitální fotoaparáty nebo klasické, o filmové nebo videokamery, o deskáče nebo kinofilm. Jenže clona 4 aparátu 6×6 cm s ohniskem základního objektivu 80 mm má podstatně větší fyzický průměr, než clona 4 digitálního aparátu, který má ohnisko 5 mm. Není tedy pravda, že clona 22 kinofilmového aparátu se rovná cloně 8 digitálního aparátu.
Mohli bychom se o tom přesvědčit experimentálně,kdybychom změřili úroveň osvětlení ručním expozimetrem a ručně nastavili poměr clony a času jak na kinofilmovém, tak na digitálním aparátu. Pokud bychom měřili správně,měli bychom v obou případech dosáhnout stejně dobře exponovaného snímku.

Dodatek – zdůrazňuji, že fyzické rozměry,tedy průměry clonových otvorů jsou v digi technice maličké (protože jsou krátké ohniskové vzdálenosti). Proto mívají limit někde u F8 až F9 jako nejmenší clona, jelikož při větším clonění by otvor byl už tak malý, že by docházelo k ohybu světla a k neostrosti obrazu. Vysoká clonová čísla najdeme na objektivech digitálních zrcadlovek, ovšem do jsou objektivy vycházející (nebo přímo pro i určenou) z klasické fotografické techniky.

Ako sa preratava clona u digitalov vzhladom na 35 mm. film? Niekde som cital, ze napr. clona 8 u OL 5060 sa v podstate rovna clone 22 u kinofilmu. Je na to nejaky vzorec, ktorym by som mohol zistit, akou clonou eqivalentne clonim? Je to vobec pravda?
T.J.

Toto je jedna z houževnatě se udržujících legend. Přepočítáváme ohniskovou vzdálenost. To proto,že digitální fotoaparáty používají různé velikosti snímačů a tudíž i objektivy se stejnou ohniskovou vzdáleností použité na snímači s různým rozměrem mají různý úhel zobrazení. Abychom se v tom vyznali, používá se přepočtu na ekvivalent klasické fotografie, kde máme už zažitý odhad. Víme, že ohnisko kolem 40 mm je „základní objektiv“, co je pod je „širokáč“, co je nad je „tele“.

Clona či clonové číslo – začněme světelností, což je ve fotografické hantýrce nejvíce otevřená clona, čili minimální clonové číslo (na př. F 2 nebo F 2,8). To naznačuje první poznatek: čím větší otvor, tím je menší clonové číslo. Takže F2 je větší otvor (a menší číslo) než F2,8 a to je zase větší otvor a menší číslo než F4 atd.
Jaká je ale absolutní číselná hodnota toho otvoru? Kdybychom vzali metr a změřili ten průměr , dejme tomu, clony 5,6, kolik by to bylo v milimetrech?
Takové měření nemá smysl. Samozřejmě, že každý clonový otvor má nějaký fyzický rozměr, jenže sám tento rozměr (dejme tomu, průměr 1,2 mm) nám neříká nic o tom, jaká je to clona. Vždy jde o poměr průměru otvoru aohniskové vzdálenosti. Tento vtah je velmi složitý. Pro praxi stačí, abychom věděli, že čím fyzicky je delší ohnisková vzdálenost, tím musí být fyzicky větší clonový otvor, abychom měli clonu o dané hodnotě.

Uveďme příklad. Máme místnost s jedním oknem. Místnost je velká 10 x 10 m, okno je 1×2 m velké. Uvnitř je určitá úroveň osvětlení.
Kdybychom dali okno 1×2 m do místnosti velké 3×3 m, jaké tam bude osvětlení? Samozřejmě, že tam bude více světla. Abychom dosáhli stejné úrovně světla, museli bychom mít v malé místnosti menší okno.

Zpět k fotografické optice. Clonová čísla jsou stejná, ť jde o digitální fotoaparáty nebo klasické, o filmové nebo videokamery, o deskáče nebo kinofilm. Jenže clona 4 aparátu 6×6 cm s ohniskem základního objektivu 80 mm má podstatně větší fyzický průměr, než clona 4 digitálního aparátu, který má ohnisko 5 mm. Není tedy pravda, že clona 22 kinofilmového aparátu se rovná cloně 8 digitálního aparátu.
Mohli bychom se o tom přesvědčit experimentálně,kdybychom změřili úroveň osvětlení ručním expozimetrem a ručně nastavili poměr clony a času jak na kinofilmovém, tak na digitálním aparátu. Pokud bychom měřili správně,měli bychom v obou případech dosáhnout stejně dobře exponovaného snímku.

Dodatek – zdůrazňuji, že fyzické rozměry,tedy průměry clonových otvorů jsou v digi technice maličké (protože jsou krátké ohniskové vzdálenosti). Proto mívají limit někde u F8 až F9 jako nejmenší clona, jelikož při větším clonění by otvor byl už tak malý, že by docházelo k ohybu světla a k neostrosti obrazu. Vysoká clonová čísla najdeme na objektivech digitálních zrcadlovek, ovšem do jsou objektivy vycházející (nebo přímo pro i určenou) z klasické fotografické techniky.