Nezařazené

Clona a ostrost podruhé

Před týdnem jsem tu psal o vztahu clony, formátu a hloubky ostrosti. Dnes ještě dodám pár detailů. Ano, víme a smířili jsme se s tím, že čím menší je formát, tím hůře se dosáhne separačního efektu, tedy hůře vyvoláme efekt, kdy rozostřené pozadí pomůže vypíchnout objekt. Na plnoformátových přístrojích jsou oblíbené širokoúhlé vysokosvětelné objektivy, jako je třeba 35/1.4. Ale pozor, taky to dovede být dobrý sluha, ale zlý pán. Tak třeba tento půvabný cukubai, nádobka na omývání rukou před vchodem do zahrady. Zaostřen je přední okraj, ale naběračka je už mimo ostrost. Ano, musí se ostřit zcela přesně.


Na dalším záběru se mi to už podařilo, ostrá je naběračka, chvála bohu.


Nicméně jsem se přesvědčil, že se nic nemá přehánět a že je přece jen lépe tu clonu trochu utáhnout, na F2.0 nebo dokonce F2.8. U hloubky ostrosti se ale ještě zastavme.
Měl jsem k disposici objektiv Canon 11-24/4.0. Stejný záběr jsem pořídil při nastavení na 24 mm na plnoformátu:


Tato fotka je pořízena Panasonicem G7 s objektivem 12/1.4. Jeho odpovídající ohnisko je tedy 24 mm, úhel záběru je tudíž shodný u tohoto MFT a FF přístroje. Na cloně F1.4 je jeho hloubka ostrosti menší než u předchozího obrázku.


Zkrátil jsem ohnisko na f=12 mm, rozšířil se úhel záběru.


Následně jsem udělal výřez z toho obrázku, aby zabral totéž, jako 24 mm na plnoformátu nebo 12 mm na Micro Four Thirds:


Hloubka ostrosti, tedy odstup ostrosti od zaostřeného objektu – byl jím kámen na břehu jezírka uprostřed obrazu – zůstala stejná, ta se ani nemohla měnit. Změnil se ovšem úhel záběru – a taky formát. Čeho formát? Já ořezal obrázek, ale je to totéž, jako kdybych vymaskoval čip. Tudíž ten čip nebyl už 24 x 36 mm velký, jeho strana je poloviční… a jsme u toho, vznikl crop factor zhruba 2x. Ten virtuální objektiv měl tedy ohnisko 24×2, tedy cca 50 mm a hloubka ostrosti pak odpovídá při dané cloně hloubce ostrosti při 24 mm na plnoformátu. Právě na tuto okolnost se často zapomíná v diskusích o hloubce ostrosti, cloně, ohnisku a vzdálenosti. Všechny tyto faktory hrají roli, jsou účastny v jedné rovnici. Vede to k jednomu praktickému závěru – čím je menší čip, tím více jsou obrázky prokreslené (mobil je krajní případ) a čarování s bokehem a separací – při použití krátkých ohnisek – má smysl na plnoformátu. Zkrátka, s krátkým ohniskem na malém čipu žádné záraky s vyčlenením objektu neuděláte.