Nezařazené

Chyby v kompozici 01

Často dostávám do rukou fotky s kompozičními chybami. Tak mě tedy napadlo se na ně podívat blíže a ukázat si na nich, co není dobré a co by se dalo dělat lépe. Možná že se z toho časem vyvine delší seriál, uvidíme! Dnes se podívejme na pár záběrů pořízených před několika dny, kdy naši obec Zvoli navštívil předvolební cyklistický peleton středočeského hejtmana Petra Bendla. Snímky byly pořízeny kompaktem Sony DSC-W130. Po stránce zaostření a expozice byly v podstatě všechny v pořádku, technika tedy pracovala statečně.

Základní chyba
Jde o pokus o reportážní seriál – snímků je celkem šestapadesát a zachycují průběh návštěvy od chvíle, kdy peleton vjížděl do obce a končí odjezdem cyklistů na další štaci. Základní chybu vidím v nejasné představě, co chci fotit. Klasik fotografie Andreas Feininger nás učí, že snímky zachycují buď celek, nebo polocelek nebo detail. To je třeba si uvědomit především – chci zachytit celek? Nebo nějakou výseč skutečnosti? Anebo se zaměřím na podrobnost?
Většinou ale fotíme tak, jak se díváme kolem sebe. Co padne do oka, zůstane na fotce. A když se pak přidá zpoždění spouště, je neštěstí hotovo.

Toto je klasický příklad, kdy není jasno, zda se fotí celek nebo polocelek. Pořádně není vidět nic, ani celá přijíždějící skupina (celek), ani cyklista v popředí (polocelek). Ten je navíc mimo ostrost a bokem, spíš skoro zády, není mu vidět do obličeje. To je důsledek pozdního stisknutí spouště.
Nejasnost poznamenala i další ukázku:

Na obrázku je vidět situace před naším obecním úřadem. Bylo tu připraveno melounové občerstvení. Cyklisté přijeli – a nic není vidět pořádně, ani pohoštění, ani strávníci. Snímku v podstatě dominují tři židle v popředí. Závěr č.1:
Nesnažme se zachytit všechno v jednom záběru.
Těch fotek je šestapadesát, a v podstatě každá z nich chtěla zachytit všechno. Daleko lépe je zaměřit se na menší úseky děje a ty vykreslit čitelněji a zřetelněji. Je třeba jít blíže, abychom zvýraznili hlavní téma obrázku a pokud možno potlačili vše, co k tématu nepatří.

Kompoziční vada zatěžující – troufnu si říci – většinu fotek nepoučených fotografů je středová kompozice. Zde je klasická ukázka:

Všimněte si, že osoby jsou roztažené podél vodorovné osy snímku. Kdybyste si vzali pravítko a změřili plochy v obrázku, zjistíte, že většinu jeho plochy zabírá asfalt v popředí a fasáda v pozadí a uprostřed se táhne linka jakýchsi nerozeznatelných mravenců. Na lidech jsou nejzajímavější obličeje a jejich výrazy., proto je třeba jít k těm lidem blíž – samozřejmě, že čím blíže jdeme, tím jich bude míň. Ale to je dobře!

Podívejme se na následující ukázku. Zachycuje okamžik, kdy se cyklisté radí nad mapou s naším starostou Marcelem Pudichem, kam dál.

Pokud jsem počítal správně, na snímku je zachyceno pětadvacet osob. To je moc! Mělo se jít mnohem blíž. Trochu nám pomůže výřez z obrázku. To je ale jenom berlička, východisko z nouze – výřez je samozřejmě mnohem méně zřetelný a ostrý, než jaká by byla fotka pořízená z blízkosti.

Posluchače mých seminářů vedu k tomu, aby si osvojili pravidlo tří: na snímku by měly být maximálně tři osoby. Jakmile je tam jedna, dvě nebo nejvíc tři osoby, máme jasný, čitelný a snadno komponovatelný záběr. Jakmile jich je tam víc, nastává zmatek – stačí se podívat na ukázky zde na stránce, o něco výše. Uzavřu tedy snímkem, na němž jsou tři osoby – vznikl samozřejmě výřezem.

Vpravo je hejtman Bendl, a je na něm pěkně vidět, že v tuhle chvíli nejspíš lituje, že nesedí nad svými lejstry v kanceláři. Tenhle polocelek vypovídá o atmosféře akce líp, než nepřehledné celky.

Shrnutí

  • Při fotografování akcí s více osobami se soustřeďte na dílčí záběry a vyhýbejte se nepřehledným celkům
  • Jděte co nejblíž, nefoťte kilometr asfaltu a prázdné fasády
  • Vyhýbejte se středové kompozici
  • Snažte se, aby na snímku nebylo víc osob, než tři
  • Hlídejte si s namáčknutou spouští zajímavé a výstižné výrazy obličeje

Není to žádná záhadná kabala, vyzkoušejte si to na nejbližším výletě s rodinkou nebo s kamarády. Když na těchto pár zásad budete myslet, uvidíte, že snímky budou mnohem zajímavější a výraznější.

Často dostávám do rukou fotky s kompozičními chybami. Tak mě tedy napadlo se na ně podívat blíže a ukázat si na nich, co není dobré a co by se dalo dělat lépe. Možná že se z toho časem vyvine delší seriál, uvidíme! Dnes se podívejme na pár záběrů pořízených před několika dny, kdy naši obec Zvoli navštívil předvolební cyklistický peleton středočeského hejtmana Petra Bendla. Snímky byly pořízeny kompaktem Sony DSC-W130. Po stránce zaostření a expozice byly v podstatě všechny v pořádku, technika tedy pracovala statečně.

Základní chyba
Jde o pokus o reportážní seriál – snímků je celkem šestapadesát a zachycují průběh návštěvy od chvíle, kdy peleton vjížděl do obce a končí odjezdem cyklistů na další štaci. Základní chybu vidím v nejasné představě, co chci fotit. Klasik fotografie Andreas Feininger nás učí, že snímky zachycují buď celek, nebo polocelek nebo detail. To je třeba si uvědomit především – chci zachytit celek? Nebo nějakou výseč skutečnosti? Anebo se zaměřím na podrobnost?
Většinou ale fotíme tak, jak se díváme kolem sebe. Co padne do oka, zůstane na fotce. A když se pak přidá zpoždění spouště, je neštěstí hotovo.

Toto je klasický příklad, kdy není jasno, zda se fotí celek nebo polocelek. Pořádně není vidět nic, ani celá přijíždějící skupina (celek), ani cyklista v popředí (polocelek). Ten je navíc mimo ostrost a bokem, spíš skoro zády, není mu vidět do obličeje. To je důsledek pozdního stisknutí spouště.
Nejasnost poznamenala i další ukázku:

Na obrázku je vidět situace před naším obecním úřadem. Bylo tu připraveno melounové občerstvení. Cyklisté přijeli – a nic není vidět pořádně, ani pohoštění, ani strávníci. Snímku v podstatě dominují tři židle v popředí. Závěr č.1:
Nesnažme se zachytit všechno v jednom záběru.
Těch fotek je šestapadesát, a v podstatě každá z nich chtěla zachytit všechno. Daleko lépe je zaměřit se na menší úseky děje a ty vykreslit čitelněji a zřetelněji. Je třeba jít blíže, abychom zvýraznili hlavní téma obrázku a pokud možno potlačili vše, co k tématu nepatří.

Kompoziční vada zatěžující – troufnu si říci – většinu fotek nepoučených fotografů je středová kompozice. Zde je klasická ukázka:

Všimněte si, že osoby jsou roztažené podél vodorovné osy snímku. Kdybyste si vzali pravítko a změřili plochy v obrázku, zjistíte, že většinu jeho plochy zabírá asfalt v popředí a fasáda v pozadí a uprostřed se táhne linka jakýchsi nerozeznatelných mravenců. Na lidech jsou nejzajímavější obličeje a jejich výrazy., proto je třeba jít k těm lidem blíž – samozřejmě, že čím blíže jdeme, tím jich bude míň. Ale to je dobře!

Podívejme se na následující ukázku. Zachycuje okamžik, kdy se cyklisté radí nad mapou s naším starostou Marcelem Pudichem, kam dál.

Pokud jsem počítal správně, na snímku je zachyceno pětadvacet osob. To je moc! Mělo se jít mnohem blíž. Trochu nám pomůže výřez z obrázku. To je ale jenom berlička, východisko z nouze – výřez je samozřejmě mnohem méně zřetelný a ostrý, než jaká by byla fotka pořízená z blízkosti.

Posluchače mých seminářů vedu k tomu, aby si osvojili pravidlo tří: na snímku by měly být maximálně tři osoby. Jakmile je tam jedna, dvě nebo nejvíc tři osoby, máme jasný, čitelný a snadno komponovatelný záběr. Jakmile jich je tam víc, nastává zmatek – stačí se podívat na ukázky zde na stránce, o něco výše. Uzavřu tedy snímkem, na němž jsou tři osoby – vznikl samozřejmě výřezem.

Vpravo je hejtman Bendl, a je na něm pěkně vidět, že v tuhle chvíli nejspíš lituje, že nesedí nad svými lejstry v kanceláři. Tenhle polocelek vypovídá o atmosféře akce líp, než nepřehledné celky.

Shrnutí

  • Při fotografování akcí s více osobami se soustřeďte na dílčí záběry a vyhýbejte se nepřehledným celkům
  • Jděte co nejblíž, nefoťte kilometr asfaltu a prázdné fasády
  • Vyhýbejte se středové kompozici
  • Snažte se, aby na snímku nebylo víc osob, než tři
  • Hlídejte si s namáčknutou spouští zajímavé a výstižné výrazy obličeje

Není to žádná záhadná kabala, vyzkoušejte si to na nejbližším výletě s rodinkou nebo s kamarády. Když na těchto pár zásad budete myslet, uvidíte, že snímky budou mnohem zajímavější a výraznější.