Nezařazené

Černé světlo


Tak snad už přijde jaro a nastala chvíle, kdy je třeba se starat o světlo. Dnes bych chtěl připomenout zajímavý světelný jev, který se objevuje nezávisle na roční době. Nastává v době, kdy se přiženou bouřkové mraky a dírami v oblačné pokrývce proniká ostré světlo. Vypadá to pak asi takto:

Bílý dům se ostře rýsuje proti skoro temnému mraku. Snímky tohoto typu jsou působivé. Musíme ovšem hlídat, aby nedošlo k přepálení jasů. Zvlášť nebezpečné je to na tomto motivu, proto jsme ho vybral. Dům je bílý a velmi snadno by se mohlo stát, že se kresba spálí. Obvykle meříme expozici v režimu poměrového měření, tady z celé plochy záběru. Automatika pak dochází ke kompromisnímu nastavení a bere v úvahu rozložení jasů v záběru. Není to samozřejmě matematický průměr hodnot! Navíc, každý fotoaparát se v tomto smyslu chová trochu jinak. Každopádně je třeba expozici hlídat. Pokud je náš přístroj vybaven živým histogramem, je třeba kontrolovat, zdali na jeho pravém okraji graf nevyskočil nahoru. Raději ať je tam místečko volné, než aby tam vznikala „fajfka“ směrem vzhůru. Ta by signalizovala, že je v obraze oblast vypálených jasů.

Obvykle stačí, když nastavíme expoziční kompenzaci do mínusu na hodnotu -0,3 EV, maximálně -0,7 EV. Pokud bychom ale chtěli kolem motivu déle čarovat, měnit ohnisko a s ním i úhel záběru a podobně, je jistější si expozici odečíst na odladěném záběru a hodnoty přenést ručně – pokud to náš fotoaparát umožňuje.

Na této ukázce je jiný příklad takového „černého světla“. Zde je černá obloha na menší ploše v předešlém obrázku, takže by automatika nastavila jinou hodnotu. To je důvod, proč raději v takových případech volit ruční nastavení expozice.

Někdy ovšem dojdeme k podobnému efektu i bez bouřkových mraků. Podívejme se na tuto ukázku:

Působivost obrázku je založena na temné modři oblohy. Samozřejmě je možné ji zvýraznit – opět obvyklým způsobem, tedy nastavením expoziční kompenzace do mínusu. Velmi účinně přispěje k takovému efektu polarizační filtr – o jeho použití si povíme jindy. Také při úpravě obrázku v počítači lze efekt navýšit úpravou pomocí funkce křivky – podotýkám, že editor který neumí křivky není pro úpravu fotografií zrovna ideální. No a nakonec se dá černé nebe v počítači úplně vyrobit:

Obyčejné nebe vybereme kouzelnou hůlkou. Pak nastavíme sytost na nějakou minimální hodnotu – podle vlastního záměru. Já tam trochu původní modré nechal, aby nebe nebylo úplně jako z plechu. Pak ho lze v úrovních ztmavit. Výběr potom invertuji, tedy převrátím: výběr se překlopí, takže už nebude vybrané nebe, ale krajina pod ním. Tam naopak v úrovních zjasním barvy a zvednu kontrast. Tím vznikne pestrá nálada podzimní krajiny.

Trik s černým nebem, ať ho dosáhneme jakkoli, tedy trpělivým vyhlížením bouřkových mraků, podexpozicí, polarizačním filtrem nebo hrátkami na PC, je efektní, ale je třeba ho používat s rozmyslem. Tyhle efektní věci se rychle omrzí a stane se z nich to, čemu se nehezky říká „macha“. Je to takový „obrazový výkřik“. Když se občas vykřikne, je to zajímavé, když se křičí pořád, je to protivné.

Tak snad už přijde jaro a nastala chvíle, kdy je třeba se starat o světlo. Dnes bych chtěl připomenout zajímavý světelný jev, který se objevuje nezávisle na roční době. Nastává v době, kdy se přiženou bouřkové mraky a dírami v oblačné pokrývce proniká ostré světlo. Vypadá to pak asi takto:

Bílý dům se ostře rýsuje proti skoro temnému mraku. Snímky tohoto typu jsou působivé. Musíme ovšem hlídat, aby nedošlo k přepálení jasů. Zvlášť nebezpečné je to na tomto motivu, proto jsme ho vybral. Dům je bílý a velmi snadno by se mohlo stát, že se kresba spálí. Obvykle meříme expozici v režimu poměrového měření, tady z celé plochy záběru. Automatika pak dochází ke kompromisnímu nastavení a bere v úvahu rozložení jasů v záběru. Není to samozřejmě matematický průměr hodnot! Navíc, každý fotoaparát se v tomto smyslu chová trochu jinak. Každopádně je třeba expozici hlídat. Pokud je náš přístroj vybaven živým histogramem, je třeba kontrolovat, zdali na jeho pravém okraji graf nevyskočil nahoru. Raději ať je tam místečko volné, než aby tam vznikala „fajfka“ směrem vzhůru. Ta by signalizovala, že je v obraze oblast vypálených jasů.

Obvykle stačí, když nastavíme expoziční kompenzaci do mínusu na hodnotu -0,3 EV, maximálně -0,7 EV. Pokud bychom ale chtěli kolem motivu déle čarovat, měnit ohnisko a s ním i úhel záběru a podobně, je jistější si expozici odečíst na odladěném záběru a hodnoty přenést ručně – pokud to náš fotoaparát umožňuje.

Na této ukázce je jiný příklad takového „černého světla“. Zde je černá obloha na menší ploše v předešlém obrázku, takže by automatika nastavila jinou hodnotu. To je důvod, proč raději v takových případech volit ruční nastavení expozice.

Někdy ovšem dojdeme k podobnému efektu i bez bouřkových mraků. Podívejme se na tuto ukázku:

Působivost obrázku je založena na temné modři oblohy. Samozřejmě je možné ji zvýraznit – opět obvyklým způsobem, tedy nastavením expoziční kompenzace do mínusu. Velmi účinně přispěje k takovému efektu polarizační filtr – o jeho použití si povíme jindy. Také při úpravě obrázku v počítači lze efekt navýšit úpravou pomocí funkce křivky – podotýkám, že editor který neumí křivky není pro úpravu fotografií zrovna ideální. No a nakonec se dá černé nebe v počítači úplně vyrobit:

Obyčejné nebe vybereme kouzelnou hůlkou. Pak nastavíme sytost na nějakou minimální hodnotu – podle vlastního záměru. Já tam trochu původní modré nechal, aby nebe nebylo úplně jako z plechu. Pak ho lze v úrovních ztmavit. Výběr potom invertuji, tedy převrátím: výběr se překlopí, takže už nebude vybrané nebe, ale krajina pod ním. Tam naopak v úrovních zjasním barvy a zvednu kontrast. Tím vznikne pestrá nálada podzimní krajiny.

Trik s černým nebem, ať ho dosáhneme jakkoli, tedy trpělivým vyhlížením bouřkových mraků, podexpozicí, polarizačním filtrem nebo hrátkami na PC, je efektní, ale je třeba ho používat s rozmyslem. Tyhle efektní věci se rychle omrzí a stane se z nich to, čemu se nehezky říká „macha“. Je to takový „obrazový výkřik“. Když se občas vykřikne, je to zajímavé, když se křičí pořád, je to protivné.