Nezařazené

Casio QV-R51

23.2.2004

Střízlivě designovaný pětimegový kompakt má ještě svého čtyřmegového dvojníka. K disposici jsme měli pětimegovou verzi. Oba jsou stejně velké, 88,3×60,4×33,4 mm, váží 165 g. Napájeny jsou dvěma AA články, NiMH s kapacitou 2100 mAh plus nabíječka jsou v ceně – avšak není zde SD karta, přístroj má 6 MB vnitřní paměť a kartu si každý přikoupí podle vlastní úvahy. Snímač typu CCD s úhlopříčkou 1 /1,8 palce má 5,25 buněk, v tvorbě obrazu je použito rovných 5 miliónů. Objektiv je zoom, světelný 2.8 – 4.9 / 8, s ohniskem 8 – 24 mm, odpovídá 389 – 117 mm kinofilmového přístroje. Ostření je zabezpečeno metodou měření kontrastu v režimech celoplohšného měření, bodového nebo měření z několika bodů. Ostření lze nastavit i na nekonečno, anebo je možno měřit ručně. Přístroj ostří od 60 cm do nekonečna, v makrorežimu od 10 do 70 cm, je zde tedy překryv. V režimu manuálního ostření lze rovnou ostřit od 10 cm do nekonečna. Závěrka je kombinovaná, elektronická na CCD i mechanická, s rozsahem od 1 / 8 do 1 / 2000 sec. Časy lze prodloužit, ovšem jen volbou scénických režimů – režim „noční scéna“ nabízí 4 sec a „ohňostroj“ 2 sec. Bílou lze nastavit na jednu ze 4 předvoleb, nebo ručně. Samospoušť se nastavuje na 10 nebo 2 sec, a je možno si „objednat“ tři samospouště dopředu, obvykle totiž funkci „samospoušť“ musíme po každém použití obnovit.Přístroj má vestavěný blesk s dosahem mezi 0,6 až 2 metry. LCD displej má úctyhodně velkou úhlopříčku – 2 palce. Hledáček je optický bez korekce oční vady.

Ovládání je maximálně zjednodušeno. Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně. U spouště najdeme ovládání zoomu, na zadní stěně jsou dvě tlačítka – pro zapínání režimu prohlížení a fotografování. Dalším tlačítkem zapínáme menu, pod ním je „joystickové kolečko pro pohyb v menu. Stisknutím nahoru zapínáme makro, stiskem dolů ovládáme režimy blesku. Pohyb vlevo/vpravo lze programovat, základní nastavení nabízí výběr scén.

Příjemná překvapení připraví menu aparátu při prvním zapnutí. Je běžné, že se přístroj domáhá nastavení data a času. Tento nejdřív chce volbu jazyka. Že by tam byla čeština, na to asi budeme čekat hóóódně dlouho. Druhá volba se týká bydliště. Nejdřív se ukáže mapa světa a pak, jakmile zvolíme svůj světadíl, volíme město a zde Praha nechybí. Zajímavou novinkou v menu je volba expoziční kompenzace. Jmenuje se zde neobvykle „EV Shift“, čili něco jako „posun expoziční hodnoty“, ale při volbě do plusu a minusu se ukáže okénko a v něm vidíme výsledek. Podobně je řešeno i nastavení bílé (nechybí manuální), ale to zas není tak neobvyklé. Menu pro fotografování má tři oblasti, samotný záznam, dále pak „memory“, kde si zvolíme, co si má aparát „pamatovat“ při vypnutí (např. citlivost, režim ostření apod.). a konečně SetUp s obvyklým nastavením jazyka, data apod. Menu je přehledné, hezky graficky řešené a díky velkému LCD se snadno čte i na sluníčku. Z nabízených funkcí si všimněme nabídce scén a režimu „best shot“, což v jistém smyslu jsou podobné funkce. Scény, to jsou továrně nastavené kombinace funkcí (citlivost, poměr času a clony apod.) pro různé příležitosti. Nechybí tu i „text“ s nastavením doostření na „hard“ a s vysokým kontrastem – pak lze nasnímané texty po malé úpravě používat i jako předloha pro OCR, digitalizaci textů. Režim „best shot“ je pomůcka pro začátečníky: v tomto režimu najdeme nabídku 21 typů snímků (portrét, krajina, noční scéna apod.) a volíme ten, který je typově podobný úkolu, pře nímž stojíme. Čili, zase to jsou fakticky „scény“.

K zajímavostem patří režim „dva v jednom“, tedy fotografování „na dvakrát“, nejdřív levou, pak pravou půlku snímku. Lze ale také fotit nejdříve pozadí, a to při další expozici je jako průhledné vodítko pro kompozici dalšího snímku. Nevím, do jaké míry je to užitečné,ale zábavné je to určitě.

Přístroj je řešen jako příjemný společník pro každodenní užívání. Jeho ovládání je intuitivní – předpokládá se, že uživatel nebude žádný badatel, takže množství individuálně ovládaných prvků je zde minimum. Nelze tedy nastavit prioritu času nebo clony, natož pak ručně nastavovat expozici. Lze ale nastavit kontrast a sytost barev. Bohužel, slabinou je obrazová kvalita. Bílá táhne asi 10% do modra, což by se dalo opravit filtrem (lze softwarově „proteplit“ barevné podání. Algoritmus pro generování obrazu je však nešťastně nastaven, takže sice zvýrazňuje už dost výrazné tvary, avšak rozmývá jemnější kresbu. Nepomůže ani nastavení vysokého kontrastu a saturace – tím se jen zvýrazní všudypřítomná barevná vada. Doufejme, že další verze firmwaru tento nedostatek odstraní.

Fotka knihovny je při 400 ISO


23.2.2004

Střízlivě designovaný pětimegový kompakt má ještě svého čtyřmegového dvojníka. K disposici jsme měli pětimegovou verzi. Oba jsou stejně velké, 88,3×60,4×33,4 mm, váží 165 g. Napájeny jsou dvěma AA články, NiMH s kapacitou 2100 mAh plus nabíječka jsou v ceně – avšak není zde SD karta, přístroj má 6 MB vnitřní paměť a kartu si každý přikoupí podle vlastní úvahy. Snímač typu CCD s úhlopříčkou 1 /1,8 palce má 5,25 buněk, v tvorbě obrazu je použito rovných 5 miliónů. Objektiv je zoom, světelný 2.8 – 4.9 / 8, s ohniskem 8 – 24 mm, odpovídá 389 – 117 mm kinofilmového přístroje. Ostření je zabezpečeno metodou měření kontrastu v režimech celoplohšného měření, bodového nebo měření z několika bodů. Ostření lze nastavit i na nekonečno, anebo je možno měřit ručně. Přístroj ostří od 60 cm do nekonečna, v makrorežimu od 10 do 70 cm, je zde tedy překryv. V režimu manuálního ostření lze rovnou ostřit od 10 cm do nekonečna. Závěrka je kombinovaná, elektronická na CCD i mechanická, s rozsahem od 1 / 8 do 1 / 2000 sec. Časy lze prodloužit, ovšem jen volbou scénických režimů – režim „noční scéna“ nabízí 4 sec a „ohňostroj“ 2 sec. Bílou lze nastavit na jednu ze 4 předvoleb, nebo ručně. Samospoušť se nastavuje na 10 nebo 2 sec, a je možno si „objednat“ tři samospouště dopředu, obvykle totiž funkci „samospoušť“ musíme po každém použití obnovit.Přístroj má vestavěný blesk s dosahem mezi 0,6 až 2 metry. LCD displej má úctyhodně velkou úhlopříčku – 2 palce. Hledáček je optický bez korekce oční vady.

Ovládání je maximálně zjednodušeno. Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně. U spouště najdeme ovládání zoomu, na zadní stěně jsou dvě tlačítka – pro zapínání režimu prohlížení a fotografování. Dalším tlačítkem zapínáme menu, pod ním je „joystickové kolečko pro pohyb v menu. Stisknutím nahoru zapínáme makro, stiskem dolů ovládáme režimy blesku. Pohyb vlevo/vpravo lze programovat, základní nastavení nabízí výběr scén.

Příjemná překvapení připraví menu aparátu při prvním zapnutí. Je běžné, že se přístroj domáhá nastavení data a času. Tento nejdřív chce volbu jazyka. Že by tam byla čeština, na to asi budeme čekat hóóódně dlouho. Druhá volba se týká bydliště. Nejdřív se ukáže mapa světa a pak, jakmile zvolíme svůj světadíl, volíme město a zde Praha nechybí. Zajímavou novinkou v menu je volba expoziční kompenzace. Jmenuje se zde neobvykle „EV Shift“, čili něco jako „posun expoziční hodnoty“, ale při volbě do plusu a minusu se ukáže okénko a v něm vidíme výsledek. Podobně je řešeno i nastavení bílé (nechybí manuální), ale to zas není tak neobvyklé. Menu pro fotografování má tři oblasti, samotný záznam, dále pak „memory“, kde si zvolíme, co si má aparát „pamatovat“ při vypnutí (např. citlivost, režim ostření apod.). a konečně SetUp s obvyklým nastavením jazyka, data apod. Menu je přehledné, hezky graficky řešené a díky velkému LCD se snadno čte i na sluníčku. Z nabízených funkcí si všimněme nabídce scén a režimu „best shot“, což v jistém smyslu jsou podobné funkce. Scény, to jsou továrně nastavené kombinace funkcí (citlivost, poměr času a clony apod.) pro různé příležitosti. Nechybí tu i „text“ s nastavením doostření na „hard“ a s vysokým kontrastem – pak lze nasnímané texty po malé úpravě používat i jako předloha pro OCR, digitalizaci textů. Režim „best shot“ je pomůcka pro začátečníky: v tomto režimu najdeme nabídku 21 typů snímků (portrét, krajina, noční scéna apod.) a volíme ten, který je typově podobný úkolu, pře nímž stojíme. Čili, zase to jsou fakticky „scény“.

K zajímavostem patří režim „dva v jednom“, tedy fotografování „na dvakrát“, nejdřív levou, pak pravou půlku snímku. Lze ale také fotit nejdříve pozadí, a to při další expozici je jako průhledné vodítko pro kompozici dalšího snímku. Nevím, do jaké míry je to užitečné,ale zábavné je to určitě.

Přístroj je řešen jako příjemný společník pro každodenní užívání. Jeho ovládání je intuitivní – předpokládá se, že uživatel nebude žádný badatel, takže množství individuálně ovládaných prvků je zde minimum. Nelze tedy nastavit prioritu času nebo clony, natož pak ručně nastavovat expozici. Lze ale nastavit kontrast a sytost barev. Bohužel, slabinou je obrazová kvalita. Bílá táhne asi 10% do modra, což by se dalo opravit filtrem (lze softwarově „proteplit“ barevné podání. Algoritmus pro generování obrazu je však nešťastně nastaven, takže sice zvýrazňuje už dost výrazné tvary, avšak rozmývá jemnější kresbu. Nepomůže ani nastavení vysokého kontrastu a saturace – tím se jen zvýrazní všudypřítomná barevná vada. Doufejme, že další verze firmwaru tento nedostatek odstraní.

Fotka knihovny je při 400 ISO