Nezařazené

Casio Exilim Z1000 (recenze)

Volky nevolky si musíme zvyknout, že desetimegové přístroje zaujmou svůj segment v nabídce nejen zrcadlovek, ale i kompaktů. Podívejme dnes na představitele dobře řešeného kompaktu výrobce, který tradičně věnuje velkou péči dílenskému zpracování.

Jaký je a komu je určen
Jde o elegantní, střízlivě řešený kompakt s rozměry 92 x 58,4 x 22,4 mm a váhou 139 g. Jer vybaven CCD 1/1,8 ” s 10.1 Mpx efektivně a 10.7 fyzicky, vytvářejícím snímky velké 3648 x 2736, 3648 x 2432, 3648 x 2048, 2560 x 1920, 2048 x 1536, 1600 x 1200, 640 x 480 pixelů. Jeho objektiv je trojnásobný zoom bez stabilizace s ekvivalentem 38 – 114 mm, světelný F 2.8 – 5.4. Ostření je devítibodové, ostří od 40 cm, v makru od 6 cm. Měření expozice je multizónové, priorita středu a bodové, citlivost je nastavitelná v rozsahu 50 až 400 ISO, ale ve scénickém režimu Vysoká citlivost až 3200 , v režimu Antishake 800 ISO. Rychlost závěrky je v rozmezí 4-1/2000 s, přičemž expoziční režim je jen automatický. Přístroj má krásně velký LCD (2,8 palce) s 230400 px. Zapisuje na SD kartu, napájen je lithium iontovým aku, který se dobíjí přes kolébku (je v dodávce).

Vzhled jsem charakterizoval jako “střízlivý”, dodejme spíš, že je elegantní: zkoušený přístroj byl černý (existuje i stříbrná verze), přičemž v černé dobře vynikne lesklé okruží kolem objektivu (je kryt roletou) a stříbrný pás na horní stěně. Design je vyveden nadčasově, s maximálním vkusem.

Přístroj je určen k běžnému fotografování – a je určen lidem, kteří si přejí maximální kvalitu a minimální starosti. Nemá mnoho nastavitelných funkcí, ale lidi, pro něž je určen, je ani nehledají. Chtějí fotit jen stiskem spouště a přístroj se sám postará o optimální výsledek.

Ovládání a menu
Což vše neznamená, že stačí přístroj zapnout a že nemá cenu se podívat do manuálu. Přišli bychom totiž o některé zvláštnosti, které jsou zajímavé a jež je nesnadné “intuitivně” najít. Bohužel, tištěná je jen “stručná příručka” a plný manuál je jen na CD, takže doporučuju obsah vytisknout, má 266 stran.
Začněme ale od Adama.
Přístroj se zapíná maličkým tlačítkem na horní stěně. Hned vedle je spoušť a ovládání zoomu. Na hraně jsou tlačítka pro focení, prohlížení a tlačítko DISP, kterým se nastavují některé netradiční věci.

Především je to “layout” displeje: když nastavíme “panel”, na displeji se objeví vpravo lišta s funkcemi, kdežto volba “normal” nastaví běžné zobrazení LCD s informacemi o nastavených funkcích. Doporučuji Panel, protože ta lišta nesežere žádné místo, v režimu “normal” je tam černý pruh.
Info je volba, zdali chceme informace, nebo nechceme, eventuálně informace s histogramem. Doporučuji info s histogramem. Brightness nastavuje jas LCD a type druh podání, zdali tlumené, živě barevné, úsporné atd.

Na zadní stěně už není mnoho ovládacích prvků. Je tu samozřejmě čtyřcestný volič. Je běžné, že na něj bývá navěšeno ovládání důležitých funkcí, pokud nespolupracuje s menu. U tohoto přístroje je to trochu jinak. Obsazena je jen pozice “dolů”, ovládá blesk – bez ohledu na to, zdali máme layout jako “normal” nebo “panel”. Směry “vlevo/vpravo” lze obsadit v menu (kupodivu ne v setupu), na druhé obrazovce pod položkou L/R key, je rozumné si tam dát exposure shift čili expoziční kompenzaci. Pak má smysl, že jde o “levý/pravý”,, protože jedním směrem přidáváme, druhým ubíráme kompenzaci. Horní směr obsadit nelze, takže i makro musíme lovit v menu, což mi připadá velmi nešťastné. Jenže jako každý nesmysl má i tento minimálně jeden rozumný důvod: směr “nahoru” koresponduje s funkční “instant zoom”. Když totiž zvolíme “instant zoom” v menu, tímto stisknutím se dostaneme do trojnásobného přiblížení, ale digitálně, jde o digitální zoom. Když funkci aplikujeme v kombinaci s optickým zoomem, dosáhneme až 9x přiblížení – v režimu digitálního zoomu. Je to na hlavu? Souhlasím.

Dalším ovládacím prvkem je tlačítko pro menu a dole tlačítko pro BS neboli “best shot” neboli scénický režim. Začnu zde:
je jich i s uživatelským ne méně než osmatřicet, přičemž nabídka je buď přes ikony, nebo – po pohnutí páčkou zoomu – jednotlivě s popisem (v angličtině). Zde jsou zajímavé na př. scéna č. 14 (dlouhý čas pro zobrazení rozmazané tekoucí vody – nutno fotit ze stativu) nebo 15 (naopak, rychlý čas), 16 západ slunce nastaví červený filtr, scéna 20 je “jídlo”, živé barvy, zajímavá je scéna 22, která zobrazí mřížku, což je dobré pro chytání svislic a vodorovných linií, scéna 23 je “aukce” pro snímky v malém rozlišení, scéna 24 protisvětlo je “fill in” blesk, ale pozor, se synchronizačním časem 1/60 sec, takže je lépe volit scénu 18 “noční portrét” a pak si ručně nastavit “soft flash”: a jsme u jádra pudla. Jakmile je scén 38, tak z toho musí být běžný uživatel tumpachový a těžko s e bude orientovat, tím hůř, když v cizím jazykovém prostředí. Antishake je scéna č. 25, nastaví 800 ISO, 26 je “high sensitivity” s 3200 ISO. Pak už jsou “filtry”, například “cross” který vytvoří křížky kolem světelných zdrojů. Scény 35 a 36 srovnají pokřivené formát, na př. obrázky focené ze šikma. 37 je zvuková poznámka.

Menu má oddíly REC, Quality a Set Up.
V režimu REC jsou 3 obrazovky, zde se nastaví:
1 způsob oostření, (auto, makro, nekonečno a ruční), dále “continuous”, kde se nastaví rychlost sériového snímání, sekvenční blesk (tři záblesky po sobě) a podivuhodnou funkci, kdy nám přístroj nabídne variantu se zoomem a bez zoomu a vyfotí dvě varianty fotky. Dále se tu nastaví samospoušť a anti shake, což bych čekal, že bude automatické nastavení 800 ISO ve špatných podmínkách, ale auto ISO má limit 200 ISO. Dále se nastavuje ostření multi nebo bodové a zaostřovací přisvětlení.
2 – Instant zoom je popsán výše, je to kombinace optického a digitálního zoomu. Myslím, že by se to nemělo moc používat… Pak se zde zapne/vypne digitální zoom, definuje se zde pravo/levý pohyb křížového voliče, nastavuje se tu zvuková poznámka a “grid”, což je mřížka na displeji.
3 – třetí obrazovka zapíná náhled pořízeného snímku, nápovědné ikony a hlavně memory – tam si uložíme, co chceme, aby si přístroj po vypnutí pamatoval, velmi důležitá funkce, kterou ocení zkušenější uživatel.

Volba quality se týká kvality obrazu. Zde se nastavuje velikost a komprese, komprese zvukových poznámek, také kompenzace, nastavení bílé a ISO (tedy to, co je ovladatelné rovnou, když si zamneme panel, na další obrazovce je měření, barevné filtry a hlavně doostření, sytost barev, kontrast a intenzita blesku.

V setupu se nastavují běžné věci, jako jazyk, čas, způsob komunikace USB a pod., žádná překvapení tu nenalezneme.

Úhrnem řečeno, jak vidno, není to zcela jednoduché a pokud by někdo chtěl opravdu tento přístroj zvládnout, prostudování 260stránkvého manuálu vřele doporučuji.

Jak se s ním fotí
Přístroj je bezesporu velmi rychlý, startuje za 1,3 sec, s namáčknutím má zpoždění pod 0,1 sec, bez namáčknutí 0,3 v režimu “quick shutter”, s vypnutým “quick shutter” 0,4 sec a to jsou dobré výsledky.

Obrazová kvalita se dá od desetimegového přístroje čekat – vynikající kresba. Ani na hranách proti prudce ozářeným plochám nebyla vidět aberace (viz ukázka zde vlevo), také po nějakém tmavnutí rohů nebo závažnějším kreslení není stopy: tedy, samozřejmě, když na krátké ohnisko fotím v koupelně dlaždičky ze vzdálenosti 2 m, “soudek” vidím, ale v terénu s s ním starosti dělat nemusím.

Šum je oblíbené debatní téma. Zde jsou ukázky:



Vlevo je 800 ISO, vpravo 3200 ISO. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že je to výřez 300×200 pixelů z obrázku, který má rozměr 3648×2736. Nepředpokládá se, že by si někdo tento přístroj koupil, aby dělal fotky při nízké světelné hladině a pak z nic vyráběl plachty 90 x 120 cm. Na zvětšeninách do formátu A 4 nebude žádný šum vidět, jako není vidět na mém EISO 24palcovém monitoru !Šum je u tohoto přístroje, jak říkal Velký kormidelník Mao, “papírový tygr”.

Pokud někdo bude tohoto přístroje používat běžných podmínkách běžným způsobem, tedy se zapnutým displejem v režimu panel a nastaví si expoziční kompenzaci na čtyřcestný volič vlevo/vpravo, bude dělat pěkné obrázky, bez prolbémů. Kdo by ale chtěl využít “vše”, musí se pohroužit do hodně studené vody labyrintu nastavení a přenastavení. Tento labyrint vzniká tím, že přístroj chce být “uživatelsky přítulný” a všechno před uživatelem skrývá a kdo to chce najít, ať si hledá. Ale i když najde, narazí na nástrahy, za velmi nepříjemnou pokládám fakt, že si přístroj nepamatuje nastavení bílé ani v rámci jedné seance, když přepínáme mezi režimy, což je silně nepříjemné v “best shot” režimech vysoké citlivosti: ty používáme nejvíc při umělém osvětlení, přístroj shodí WB na automat a ten je špatný, jak je zvykem v kompaktech, takže musíme pořád lézt do panelu s nastavením WB a honit tam žárovku. Takže když jsem to při zkouškách dělal po páté, zuřil jsem a musel mě uklidňovat náš psík Iris.

Shrnutí
Casio Exilim Z1000 je desemtimegový kompakt s trojnásobným zoomem s převahou automatických režimů. Má krásný design a vynikající obraz. Na to, že nemá optickou stabilizaci, mi však jeho cena v řádu 10 tisíc přijde trochu vysoká. Je to samozřejmě cena za 10 mega, ale je třeba se tázat, k čemu 10 mega. Ale to je samozřejmě na zvážení každého zájemce o tento velmi kvalitní fotoaparát.

Pro a proti:

Pro:
Vynikající obraz
krásný design
výborný LCD displej
Proti:
nemá české menu
labyrint voleb v menu a Best Shot režimu

Ukázky:

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12


Volky nevolky si musíme zvyknout, že desetimegové přístroje zaujmou svůj segment v nabídce nejen zrcadlovek, ale i kompaktů. Podívejme dnes na představitele dobře řešeného kompaktu výrobce, který tradičně věnuje velkou péči dílenskému zpracování.

Jaký je a komu je určen
Jde o elegantní, střízlivě řešený kompakt s rozměry 92 x 58,4 x 22,4 mm a váhou 139 g. Jer vybaven CCD 1/1,8 ” s 10.1 Mpx efektivně a 10.7 fyzicky, vytvářejícím snímky velké 3648 x 2736, 3648 x 2432, 3648 x 2048, 2560 x 1920, 2048 x 1536, 1600 x 1200, 640 x 480 pixelů. Jeho objektiv je trojnásobný zoom bez stabilizace s ekvivalentem 38 – 114 mm, světelný F 2.8 – 5.4. Ostření je devítibodové, ostří od 40 cm, v makru od 6 cm. Měření expozice je multizónové, priorita středu a bodové, citlivost je nastavitelná v rozsahu 50 až 400 ISO, ale ve scénickém režimu Vysoká citlivost až 3200 , v režimu Antishake 800 ISO. Rychlost závěrky je v rozmezí 4-1/2000 s, přičemž expoziční režim je jen automatický. Přístroj má krásně velký LCD (2,8 palce) s 230400 px. Zapisuje na SD kartu, napájen je lithium iontovým aku, který se dobíjí přes kolébku (je v dodávce).

Vzhled jsem charakterizoval jako “střízlivý”, dodejme spíš, že je elegantní: zkoušený přístroj byl černý (existuje i stříbrná verze), přičemž v černé dobře vynikne lesklé okruží kolem objektivu (je kryt roletou) a stříbrný pás na horní stěně. Design je vyveden nadčasově, s maximálním vkusem.

Přístroj je určen k běžnému fotografování – a je určen lidem, kteří si přejí maximální kvalitu a minimální starosti. Nemá mnoho nastavitelných funkcí, ale lidi, pro něž je určen, je ani nehledají. Chtějí fotit jen stiskem spouště a přístroj se sám postará o optimální výsledek.

Ovládání a menu
Což vše neznamená, že stačí přístroj zapnout a že nemá cenu se podívat do manuálu. Přišli bychom totiž o některé zvláštnosti, které jsou zajímavé a jež je nesnadné “intuitivně” najít. Bohužel, tištěná je jen “stručná příručka” a plný manuál je jen na CD, takže doporučuju obsah vytisknout, má 266 stran.
Začněme ale od Adama.
Přístroj se zapíná maličkým tlačítkem na horní stěně. Hned vedle je spoušť a ovládání zoomu. Na hraně jsou tlačítka pro focení, prohlížení a tlačítko DISP, kterým se nastavují některé netradiční věci.

Především je to “layout” displeje: když nastavíme “panel”, na displeji se objeví vpravo lišta s funkcemi, kdežto volba “normal” nastaví běžné zobrazení LCD s informacemi o nastavených funkcích. Doporučuji Panel, protože ta lišta nesežere žádné místo, v režimu “normal” je tam černý pruh.
Info je volba, zdali chceme informace, nebo nechceme, eventuálně informace s histogramem. Doporučuji info s histogramem. Brightness nastavuje jas LCD a type druh podání, zdali tlumené, živě barevné, úsporné atd.

Na zadní stěně už není mnoho ovládacích prvků. Je tu samozřejmě čtyřcestný volič. Je běžné, že na něj bývá navěšeno ovládání důležitých funkcí, pokud nespolupracuje s menu. U tohoto přístroje je to trochu jinak. Obsazena je jen pozice “dolů”, ovládá blesk – bez ohledu na to, zdali máme layout jako “normal” nebo “panel”. Směry “vlevo/vpravo” lze obsadit v menu (kupodivu ne v setupu), na druhé obrazovce pod položkou L/R key, je rozumné si tam dát exposure shift čili expoziční kompenzaci. Pak má smysl, že jde o “levý/pravý”,, protože jedním směrem přidáváme, druhým ubíráme kompenzaci. Horní směr obsadit nelze, takže i makro musíme lovit v menu, což mi připadá velmi nešťastné. Jenže jako každý nesmysl má i tento minimálně jeden rozumný důvod: směr “nahoru” koresponduje s funkční “instant zoom”. Když totiž zvolíme “instant zoom” v menu, tímto stisknutím se dostaneme do trojnásobného přiblížení, ale digitálně, jde o digitální zoom. Když funkci aplikujeme v kombinaci s optickým zoomem, dosáhneme až 9x přiblížení – v režimu digitálního zoomu. Je to na hlavu? Souhlasím.

Dalším ovládacím prvkem je tlačítko pro menu a dole tlačítko pro BS neboli “best shot” neboli scénický režim. Začnu zde:
je jich i s uživatelským ne méně než osmatřicet, přičemž nabídka je buď přes ikony, nebo – po pohnutí páčkou zoomu – jednotlivě s popisem (v angličtině). Zde jsou zajímavé na př. scéna č. 14 (dlouhý čas pro zobrazení rozmazané tekoucí vody – nutno fotit ze stativu) nebo 15 (naopak, rychlý čas), 16 západ slunce nastaví červený filtr, scéna 20 je “jídlo”, živé barvy, zajímavá je scéna 22, která zobrazí mřížku, což je dobré pro chytání svislic a vodorovných linií, scéna 23 je “aukce” pro snímky v malém rozlišení, scéna 24 protisvětlo je “fill in” blesk, ale pozor, se synchronizačním časem 1/60 sec, takže je lépe volit scénu 18 “noční portrét” a pak si ručně nastavit “soft flash”: a jsme u jádra pudla. Jakmile je scén 38, tak z toho musí být běžný uživatel tumpachový a těžko s e bude orientovat, tím hůř, když v cizím jazykovém prostředí. Antishake je scéna č. 25, nastaví 800 ISO, 26 je “high sensitivity” s 3200 ISO. Pak už jsou “filtry”, například “cross” který vytvoří křížky kolem světelných zdrojů. Scény 35 a 36 srovnají pokřivené formát, na př. obrázky focené ze šikma. 37 je zvuková poznámka.

Menu má oddíly REC, Quality a Set Up.
V režimu REC jsou 3 obrazovky, zde se nastaví:
1 způsob oostření, (auto, makro, nekonečno a ruční), dále “continuous”, kde se nastaví rychlost sériového snímání, sekvenční blesk (tři záblesky po sobě) a podivuhodnou funkci, kdy nám přístroj nabídne variantu se zoomem a bez zoomu a vyfotí dvě varianty fotky. Dále se tu nastaví samospoušť a anti shake, což bych čekal, že bude automatické nastavení 800 ISO ve špatných podmínkách, ale auto ISO má limit 200 ISO. Dále se nastavuje ostření multi nebo bodové a zaostřovací přisvětlení.
2 – Instant zoom je popsán výše, je to kombinace optického a digitálního zoomu. Myslím, že by se to nemělo moc používat… Pak se zde zapne/vypne digitální zoom, definuje se zde pravo/levý pohyb křížového voliče, nastavuje se tu zvuková poznámka a “grid”, což je mřížka na displeji.
3 – třetí obrazovka zapíná náhled pořízeného snímku, nápovědné ikony a hlavně memory – tam si uložíme, co chceme, aby si přístroj po vypnutí pamatoval, velmi důležitá funkce, kterou ocení zkušenější uživatel.

Volba quality se týká kvality obrazu. Zde se nastavuje velikost a komprese, komprese zvukových poznámek, také kompenzace, nastavení bílé a ISO (tedy to, co je ovladatelné rovnou, když si zamneme panel, na další obrazovce je měření, barevné filtry a hlavně doostření, sytost barev, kontrast a intenzita blesku.

V setupu se nastavují běžné věci, jako jazyk, čas, způsob komunikace USB a pod., žádná překvapení tu nenalezneme.

Úhrnem řečeno, jak vidno, není to zcela jednoduché a pokud by někdo chtěl opravdu tento přístroj zvládnout, prostudování 260stránkvého manuálu vřele doporučuji.

Jak se s ním fotí
Přístroj je bezesporu velmi rychlý, startuje za 1,3 sec, s namáčknutím má zpoždění pod 0,1 sec, bez namáčknutí 0,3 v režimu “quick shutter”, s vypnutým “quick shutter” 0,4 sec a to jsou dobré výsledky.

Obrazová kvalita se dá od desetimegového přístroje čekat – vynikající kresba. Ani na hranách proti prudce ozářeným plochám nebyla vidět aberace (viz ukázka zde vlevo), také po nějakém tmavnutí rohů nebo závažnějším kreslení není stopy: tedy, samozřejmě, když na krátké ohnisko fotím v koupelně dlaždičky ze vzdálenosti 2 m, “soudek” vidím, ale v terénu s s ním starosti dělat nemusím.

Šum je oblíbené debatní téma. Zde jsou ukázky:



Vlevo je 800 ISO, vpravo 3200 ISO. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že je to výřez 300×200 pixelů z obrázku, který má rozměr 3648×2736. Nepředpokládá se, že by si někdo tento přístroj koupil, aby dělal fotky při nízké světelné hladině a pak z nic vyráběl plachty 90 x 120 cm. Na zvětšeninách do formátu A 4 nebude žádný šum vidět, jako není vidět na mém EISO 24palcovém monitoru !Šum je u tohoto přístroje, jak říkal Velký kormidelník Mao, “papírový tygr”.

Pokud někdo bude tohoto přístroje používat běžných podmínkách běžným způsobem, tedy se zapnutým displejem v režimu panel a nastaví si expoziční kompenzaci na čtyřcestný volič vlevo/vpravo, bude dělat pěkné obrázky, bez prolbémů. Kdo by ale chtěl využít “vše”, musí se pohroužit do hodně studené vody labyrintu nastavení a přenastavení. Tento labyrint vzniká tím, že přístroj chce být “uživatelsky přítulný” a všechno před uživatelem skrývá a kdo to chce najít, ať si hledá. Ale i když najde, narazí na nástrahy, za velmi nepříjemnou pokládám fakt, že si přístroj nepamatuje nastavení bílé ani v rámci jedné seance, když přepínáme mezi režimy, což je silně nepříjemné v “best shot” režimech vysoké citlivosti: ty používáme nejvíc při umělém osvětlení, přístroj shodí WB na automat a ten je špatný, jak je zvykem v kompaktech, takže musíme pořád lézt do panelu s nastavením WB a honit tam žárovku. Takže když jsem to při zkouškách dělal po páté, zuřil jsem a musel mě uklidňovat náš psík Iris.

Shrnutí
Casio Exilim Z1000 je desemtimegový kompakt s trojnásobným zoomem s převahou automatických režimů. Má krásný design a vynikající obraz. Na to, že nemá optickou stabilizaci, mi však jeho cena v řádu 10 tisíc přijde trochu vysoká. Je to samozřejmě cena za 10 mega, ale je třeba se tázat, k čemu 10 mega. Ale to je samozřejmě na zvážení každého zájemce o tento velmi kvalitní fotoaparát.

Pro a proti:

Pro:
Vynikající obraz
krásný design
výborný LCD displej
Proti:
nemá české menu
labyrint voleb v menu a Best Shot režimu

Ukázky:

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12


Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: