Nezařazené

Casio EXILIM Pro EX-P700

Sedmimegové kompakty získaly v krátkém čase velmi dobrou pověst a toto Casio jim ji určitě nepokazí. Je to přístroj s vysokým výkonem, sympatickým designem a zajímavými vlastnostmi, s nimiž stojí za to se seznámit.
K recenzi laskavě zapůjčila firma IMPAE pana Miroslava Polívky.

Jaký je a komu je určen
Sedm megapixelů, to už je hodně. Přístroje tohoto typu mají smysl pro lidi, kteří skutečně potřebují vrcholnou kvalitu obrazu – v dané době. V současnosti jsou to 7 a 8 Mpx,

přičemž ty 7 Mpx mají lepší pověst, než jejich – o něco – větší příbuzní. Casio vyrábí vynikající přístroje i ve vysoké třídě. Velmi podobný přístroj je šestistovka, tato sedmistovka ji nahradí – je o dva tisíce dražší (17990 versus 19990, prosinec 2004), proti ní stojí o něco dražší Canon G6 (viz naši recenzi) a levnější Olympus C-70 (viz naši recenzi). Cenově tedy sedí v nejbližší konkurenci někde uprostřed.

Design zdůrazňuje solidnost a důkladnost. Přístroj je kovový, má profi černou barvu, důstojné rozměry (98 x 68 x 45 mm) a váhu 275. Kaplička nad objektivem působí zvláštně, ale má svoje opodstatnění, taktéž mi nevadí na dnešní poměry neobvykle malý úchop pro prsty pravé ruky. Ovládací prvky jsou všechny vcelku rozumně rozmístěny (výhrady viz níže). Hledáček je chvályhodně umístěn do levého horního rohu, bohužel bez korekce oční vady, pod ním je velký dvoupalcový displej. Na horní stěně je jenom vypínač a spoušť s ovládáním zoomu. Hlavní volicí kotouč je na zadní stěně. To je řešení, které se v praxi osvědčuje, protože hrozí menší nebezpečí, že si při vytahování z kapsy přístroj přepnete do jiného režimu, než si myslíte, že ho máte. Krom toho je na zadní stěně nad displejem ovládání makro / blesk, pod volicím kotoučem tlačítko pro menu, čtyřcestný volič s OK tlačítkem uprostřed, zapínání samospouště/dálkového ovládání, náhled posledního snímku a přímý tisk. Na levé hraně je trojice veleužitečných tlačítek. Shora je do volba režimu snímání (drive, pořád nemohu najít český ekvivalent), tedy jednotlivé snímky, série a rychlá série, série do jednoho okna, bracketing expozice, bílé a dokonce i ostření a nastavování kvality obrazu (2 filtry a barevnost / kontrast / doostření). Pod tímto tlačítkem je zámek ostření/expozice (AE-L) a pod tím tlačítko EX, což je vstup k nejdůležitějším funkcím: režim ostření, měření, ISO (80 až 640) a WB (nastavení bílé). K témuž se dostaneme i v menu, ale zde je to jaksi víc po ruce.
Objektiv je od Canonu, s rozsahem ekv. 33 – 140 mm se slušnou světelností 2.8 – 4. Přístroj má „hybridní ostření“, s externím čidlem pod reflektorem blesku.
Akumulátor Li-ion se vkládá dole, spolu s ním je slot pro MMC / SD kartu. Kontakt pro externí blesk je vlevo (je to klasický konektor, velmi chvályhodné!!), konektor pro externí zdroj je pod nepěkně a chatrně vyhlížejícím krytem; pod ním je společný kontakt pro USB a pro televizní výstup. Akumulátor se nabíjí v externí dobíječce, která je v základní dodávce.
V menu je vynikající funkce, založení do paměti co chceme, aby si aparát po vypnutí přístroje pamatoval: blesk, ostření, bílou, ISO, autofokus, měření. V setupu pak nastavujeme obvyklé parametry, jako datum, jazyk, výstup na TV a podobně. Velkou atrakcí (bylo to už na 600ce) je variantní grafické řešení informace na LCD, které vypadá jako kdybyste měli každou chvíli začít hrát Doom a koukáte, kde se vám válí puška a munice.

Jak se s ním fotí
Rychlost náběhu je slušná, pod 2 sec plus 1 sec příprava ke snímku, takže 3 sec od tasení“. S namáčknutím fotí s minimálním zpožděním pod 0,1 sec, bez namáčknutí od 0,6 – 1 sec, což je normální. Přezoomování trvá 3 sec, připadá mi to zdlouhavé a těžko se nastavuje správné nastavení, je třeba dorovnávat změnou pozice.¨V režimu sériového focení získáme ve vysoké rychlosti 5 snímků s odstupem cca 0,4 sec, v normální sérii po 1 sec, zato v režimu „vše v jednom“ je pětadvacet snímků za 1,7 sec! Ostří bez velkých problémů i v horších světelných podmínkách, ačkoli nemá přisvětlovací lampičku.
Obraz je znatelně lepší, než měla šestistovka, přičemž rozdíl mezi 6 a 7 Mpx by neměl být velký. Pokud hovořím o obraze, mám na mysli nižší stupně ISO. Při 640 ISO je obraz značně zašuměný, takže mohu doporučit užívat tuto citlivost jenom ve chvíli skutečné nezbytnosti. Dodejme ovšem, že šum se projevuje opravdu v bídných světelných podmínkách, jakmile je světlo lepší, tak i toto 640 ISO přijde k rozumu a šum je snesitelný. V exteriéru přístroj fotografoval spolehlivě, obrázky byly dobře prokreslené, barevně neutrální. V protisvětle vycházejí poněkud přeexponované.
Režimy snímání jsou běžné – automat, priorita času a clony a manuál. Krom toho je zde ne méně než 27 scénických režimů s ukázkou fotky a komentářem (bohužel ne česky). Zajímavý je režim „vizitka“ a „bílá tabule“ – v těchto režimech lze našišato nafocené vizitky a listy papíru srovnat do „pravoúhla“.
Ovladatelnost je velmi dobrá. Námitky mám dvě. Jednak je to umístění tlačítka na samospoušť vpravo dole. Několikrát s e mi stalo, že jsem si omylem samospoušť zapnul – obvykle a rozumně bývá toto tlačítko někde nahoře. Další námitka se týká umístění šroubu pro stativ. Aparát váží čtvrt kila a šroub, sic kovový, je úplně vlevo, takže na nějaký kapesní stativ klidně zapomeňte.

Shrnutí
Jde o velmi solidní fotoaparát s výborným obrazovým výkonem. Oceňuji externí blesk a kresbu, horší je chování při vysokém ISO, jeho šum je značný. Výborně se ovládá a pořád ještě je v kategorii přístrojů, které lze stále nosit při sobě. Cenově i výkonově je srovnatelný s konkurencí. Každý si musí rozmyslit, jestli potřebuje sedm milionů pixelů, k čemu mu bude tak vysoké rozlišení sloužit. Čímž nenaznačuji, že k ničemu – kdo si přeje mít zvětšeniny A4 a větší, jistě rád po takovém přístroji sáhne!

Klady a zápory
Pro:
Výborný obraz
rychlost a ovladatelnost
velké množství zábavných scénických režimů
kovové tělo, pečlivé zpracování
Proti:
šum při 640 ISO
vyosený stativový šroub
nevhodně umístěné tlačítko samospouště
nemá RAW formát

Ukázky:
Začínáme klasickým „domečkem“ a Žofinkou (jsme na 80 čárkách!!), Marie a „bojovník“ jsou při 640 ISIO, i noční snímek na konci (v EXIF není zapsáno ISO, ale je to 640…).




Sedmimegové kompakty získaly v krátkém čase velmi dobrou pověst a toto Casio jim ji určitě nepokazí. Je to přístroj s vysokým výkonem, sympatickým designem a zajímavými vlastnostmi, s nimiž stojí za to se seznámit.
K recenzi laskavě zapůjčila firma IMPAE pana Miroslava Polívky.

Jaký je a komu je určen
Sedm megapixelů, to už je hodně. Přístroje tohoto typu mají smysl pro lidi, kteří skutečně potřebují vrcholnou kvalitu obrazu – v dané době. V současnosti jsou to 7 a 8 Mpx,

přičemž ty 7 Mpx mají lepší pověst, než jejich – o něco – větší příbuzní. Casio vyrábí vynikající přístroje i ve vysoké třídě. Velmi podobný přístroj je šestistovka, tato sedmistovka ji nahradí – je o dva tisíce dražší (17990 versus 19990, prosinec 2004), proti ní stojí o něco dražší Canon G6 (viz naši recenzi) a levnější Olympus C-70 (viz naši recenzi). Cenově tedy sedí v nejbližší konkurenci někde uprostřed.

Design zdůrazňuje solidnost a důkladnost. Přístroj je kovový, má profi černou barvu, důstojné rozměry (98 x 68 x 45 mm) a váhu 275. Kaplička nad objektivem působí zvláštně, ale má svoje opodstatnění, taktéž mi nevadí na dnešní poměry neobvykle malý úchop pro prsty pravé ruky. Ovládací prvky jsou všechny vcelku rozumně rozmístěny (výhrady viz níže). Hledáček je chvályhodně umístěn do levého horního rohu, bohužel bez korekce oční vady, pod ním je velký dvoupalcový displej. Na horní stěně je jenom vypínač a spoušť s ovládáním zoomu. Hlavní volicí kotouč je na zadní stěně. To je řešení, které se v praxi osvědčuje, protože hrozí menší nebezpečí, že si při vytahování z kapsy přístroj přepnete do jiného režimu, než si myslíte, že ho máte. Krom toho je na zadní stěně nad displejem ovládání makro / blesk, pod volicím kotoučem tlačítko pro menu, čtyřcestný volič s OK tlačítkem uprostřed, zapínání samospouště/dálkového ovládání, náhled posledního snímku a přímý tisk. Na levé hraně je trojice veleužitečných tlačítek. Shora je do volba režimu snímání (drive, pořád nemohu najít český ekvivalent), tedy jednotlivé snímky, série a rychlá série, série do jednoho okna, bracketing expozice, bílé a dokonce i ostření a nastavování kvality obrazu (2 filtry a barevnost / kontrast / doostření). Pod tímto tlačítkem je zámek ostření/expozice (AE-L) a pod tím tlačítko EX, což je vstup k nejdůležitějším funkcím: režim ostření, měření, ISO (80 až 640) a WB (nastavení bílé). K témuž se dostaneme i v menu, ale zde je to jaksi víc po ruce.
Objektiv je od Canonu, s rozsahem ekv. 33 – 140 mm se slušnou světelností 2.8 – 4. Přístroj má „hybridní ostření“, s externím čidlem pod reflektorem blesku.
Akumulátor Li-ion se vkládá dole, spolu s ním je slot pro MMC / SD kartu. Kontakt pro externí blesk je vlevo (je to klasický konektor, velmi chvályhodné!!), konektor pro externí zdroj je pod nepěkně a chatrně vyhlížejícím krytem; pod ním je společný kontakt pro USB a pro televizní výstup. Akumulátor se nabíjí v externí dobíječce, která je v základní dodávce.
V menu je vynikající funkce, založení do paměti co chceme, aby si aparát po vypnutí přístroje pamatoval: blesk, ostření, bílou, ISO, autofokus, měření. V setupu pak nastavujeme obvyklé parametry, jako datum, jazyk, výstup na TV a podobně. Velkou atrakcí (bylo to už na 600ce) je variantní grafické řešení informace na LCD, které vypadá jako kdybyste měli každou chvíli začít hrát Doom a koukáte, kde se vám válí puška a munice.

Jak se s ním fotí
Rychlost náběhu je slušná, pod 2 sec plus 1 sec příprava ke snímku, takže 3 sec od tasení“. S namáčknutím fotí s minimálním zpožděním pod 0,1 sec, bez namáčknutí od 0,6 – 1 sec, což je normální. Přezoomování trvá 3 sec, připadá mi to zdlouhavé a těžko se nastavuje správné nastavení, je třeba dorovnávat změnou pozice.¨V režimu sériového focení získáme ve vysoké rychlosti 5 snímků s odstupem cca 0,4 sec, v normální sérii po 1 sec, zato v režimu „vše v jednom“ je pětadvacet snímků za 1,7 sec! Ostří bez velkých problémů i v horších světelných podmínkách, ačkoli nemá přisvětlovací lampičku.
Obraz je znatelně lepší, než měla šestistovka, přičemž rozdíl mezi 6 a 7 Mpx by neměl být velký. Pokud hovořím o obraze, mám na mysli nižší stupně ISO. Při 640 ISO je obraz značně zašuměný, takže mohu doporučit užívat tuto citlivost jenom ve chvíli skutečné nezbytnosti. Dodejme ovšem, že šum se projevuje opravdu v bídných světelných podmínkách, jakmile je světlo lepší, tak i toto 640 ISO přijde k rozumu a šum je snesitelný. V exteriéru přístroj fotografoval spolehlivě, obrázky byly dobře prokreslené, barevně neutrální. V protisvětle vycházejí poněkud přeexponované.
Režimy snímání jsou běžné – automat, priorita času a clony a manuál. Krom toho je zde ne méně než 27 scénických režimů s ukázkou fotky a komentářem (bohužel ne česky). Zajímavý je režim „vizitka“ a „bílá tabule“ – v těchto režimech lze našišato nafocené vizitky a listy papíru srovnat do „pravoúhla“.
Ovladatelnost je velmi dobrá. Námitky mám dvě. Jednak je to umístění tlačítka na samospoušť vpravo dole. Několikrát s e mi stalo, že jsem si omylem samospoušť zapnul – obvykle a rozumně bývá toto tlačítko někde nahoře. Další námitka se týká umístění šroubu pro stativ. Aparát váží čtvrt kila a šroub, sic kovový, je úplně vlevo, takže na nějaký kapesní stativ klidně zapomeňte.

Shrnutí
Jde o velmi solidní fotoaparát s výborným obrazovým výkonem. Oceňuji externí blesk a kresbu, horší je chování při vysokém ISO, jeho šum je značný. Výborně se ovládá a pořád ještě je v kategorii přístrojů, které lze stále nosit při sobě. Cenově i výkonově je srovnatelný s konkurencí. Každý si musí rozmyslit, jestli potřebuje sedm milionů pixelů, k čemu mu bude tak vysoké rozlišení sloužit. Čímž nenaznačuji, že k ničemu – kdo si přeje mít zvětšeniny A4 a větší, jistě rád po takovém přístroji sáhne!

Klady a zápory
Pro:
Výborný obraz
rychlost a ovladatelnost
velké množství zábavných scénických režimů
kovové tělo, pečlivé zpracování
Proti:
šum při 640 ISO
vyosený stativový šroub
nevhodně umístěné tlačítko samospouště
nemá RAW formát

Ukázky:
Začínáme klasickým „domečkem“ a Žofinkou (jsme na 80 čárkách!!), Marie a „bojovník“ jsou při 640 ISIO, i noční snímek na konci (v EXIF není zapsáno ISO, ale je to 640…).