Nezařazené

Casio Exilim Pro EX-F1 (recenze)

Jaké je nové Casio, které má převratné vlastnosti, totiž sériové focení až 60 snímků za vteřinu a vysokorychlostní video? Přístroj je to nepochybně senzační a zjistili jsme to na první, ale i na další pohled.

Jaký je a komu je určen

Na první pohled vypadá jako běžný kompakt s elektronickým hledáčkem a širokorozsahovým zoomem. Jeho CMOS velký 1/1,8 palce vytváří na dnešní poměry „malé“ obrázky, největší jsou šestimegové s nastavitelným poměrem stran 4:3, ale také 3:2 (vhodné pro tisk pohlednicového formátu) a 16:9 (širokoúhlá televize). Optický zoom má rozsah odpovídající 36 až 432 mm, je tedy dvanáctinásobný, světelný F2.7 až F4.6. Ostří od 40 cm, v makrorežimu od 5 cm. I tyto parametry jsou vcelku příznivé. Nezbytný stabilizátor je mechanický, na snímači. LCD displej má úhlopříčku 2,8 palce a 230 160 pixelů, je pevný, bez možnosti vyklápění. Napájí ho li-ion akumulátor a zapisuje se na karty rodiny SD, včetně (ba zejména) na vysokorychlostní SDHC. Snímky se ukládají v JPEG formátu a také v RAW. Citlivost má rozsah od 100 do 1600 ISO. Zpozorníme až nad rozsahem časů: od 60 sec to 1/40000. Nuly jsou skutečně čtyři. A pak přijdou ty šoky. Přístroj opravdu snímá až šedesát snímků za sekundu. Videosekvence ve formátu 1280×720 nebo 648×480 má obvyklých 30 snímků se zvukem, ve formátu 1920×1080 lze pořídit video rychlostí 60 půlsnímků za vteřinu a pak přicházejí neobvyklé, zato rychloběžné formáty: 512 x 384 – 300 sn./s, 432 x 192 – 600 sn./s, 336 x 96 – 1200 sn./s. K tomu, abychom mohli takové záběry vychutnat na obrazovce televizoru, slouží HDMI výstup (vedle běžného AV výstupu).

Ovládání a menu Přístroj je řešen tak, aby zvenčí byly ovladatelné především režimy snímání. Zapíná se tlačítkem na horní stěně, ovládání zoomu je řešeno tradičně páčkou u spouště. Na horní stěně jsou dva kruhové voliče – jeden tradiční, pro volbu automat – priority clony a času, manuál a scény, a ten druhý volí ze šesti režimů snímání, budeme o nich psát v odstavcích o tom, jak se s přístrojem fotí.

Na zadní stěně máme nahoře přepínání z režimu focení na prohlížení – a vpravo nahoře je na palec spoušť pro video – standardní a vysokorychlostní. Výkony vysokorychlostního videa jsou udivující, jak se ještě zmíníme dále.
O něco níže položená tlačítka přepínají zobrazení na displeji anebo v elektronickém hledáčku – a dále je zde tlačítko pro menu.
Další důležité parametry, tedy ovládání velikosti obrazu, blesku, nastavení bílé, kompenzace, režim ostření a měření expozice, jsou napevno zobrazeny na displeji, případně v elektronickém hledáčku. Přes tlačítko pro displej můžeme zobrazit další údaje, především živý histogram. Uvedené funkce ovládáme čtyřcestným voličem. To je zajímavé řešení – prakticky máme funkční menu neustále zapnuté, tudíž kdykoli k disposici.
Čtyřcestný volič má přiřazeno ovládání blesku. Kolem něho je kroužek, který plní funkci rolleru – při volbě změny funkcí můžeme funkci nastavovat buď pohybem vlevo a vpravo (na př. režim blesku, automat, vypnuto, výplňkový, červené oči, externí blesk) anebo tímto kroužkem.
Na levém boku najdeme tlačítka pro změnu režimu ostření (automatické, ruční a „natvrdo“ nekonečno, případně makro), dále pak pro vyjasnění stínů a uzávěr ostření/expozice.

Prstenec objektivu může sloužit k ovládání různých funkcí, ostření, ale také pro zoomování, někomu to může připadat jako vhodnější volba. Lze nastavit v menu.

Menu je česky, má tři oddíly, snímání, kvalita a nastavení (setup). V odíle REC (snímání) lze zapnout vyhledávání tváře, mechanickou stabilizaci pomocné osvětlení a režim samospouště. V oddíle kvalita se nastavuje komprese, dále pak velikost a rychlost videa, intenzita blesku – a taký rozšíření dynamického rozsahu. To si můžeme dovolit nastavit na +2, nezdá se, že by to mělo vliv na šum a při +2 se dynamický rozsah maličko rozšíří, což je vítané. V setupu se nastavuje jas obrazovky, čas , zvuky – as též na př. prioritu LCD, zda se menu má po zapnutí prioritně objevit na velkém LCD, anebo tam, kde aktuálně pracujeme (tedy na př. v elektronickém hledáčku).

Jak se s ním fotí
Tenhle vysokorychlostní přístroj není žádný rychlík – probouzí se až po 4 sec. S namáčknutím jeho spoušť nemá postřehnutelné zpoždění, zato bez namáčknutí činí zpoždění 0,5 až 0,8 sec.
Obrazová kvalita odpovídá šestimegovému rozlišení. Objektiv má minimální soudkové zkreslení při krátkém ohnisku – zde si zaslouží velkou pochvalu. Také je potěšující, že nejsou patrné žádné fialové kontury. Co se kresby týká, pokládám ji za vyhovující s ohledem na skutečnost, že jde o kompakt. Nemá smysl srovnávat snímky z kompaktu s DSLR APS-C nebo dokonce full frame DSLR!
Nicméně je třeba upozornit, že snímky pořizované při vysokorychlostním snímání při velkém zvětšení vykazují silnou komprimaci, šikmé linie mají zubaté okraje, zvláště při nižších světelných hladinách.
Nastavení bílé v automatickém režimu taktéž odpovídá běžným standardům. Zde ale je třeba upozornit, že se nastavování děje podle displeje – tedy nastavujeme a průběžně na LCD vidíme, jak se obraz mění. Obraz je ale hrubě idealizován – bylo by to krásné, kdyby skutečně obraz v automatické WB byl tak vyrovnaný, jak to tvrdí LCD! Skutečnost je mnohem horší. Naštěstí je tu ruční nastavení WB (velmi jednoduché, namíříme na barevně neutrální plochu, šedou nebo bílou, a stiskneme spoušť).
Šum také není překvapující, začíná při 400 ISO a při 1600 ISO už přesahuje hranice běžné použitelnosti. Ale zde je třeba dodat totéž, co bylo řečeno v souvislosti s kvalitou obrazu, je to kompakt s malým čipem a nářky nad šumem jsou zde naříkáním nad faktem, že v dešti zmokneme.
Projasnění stínů je zde realizováno posunem expozice – prakticky jde o expoziční kompenzaci do plusu, takže zároveň dochází k přepálení jasů. Toto není funkce, která by u tohoto přístroje byla nejlépe vyřešena.
Rychloběžné snímání je to, co nás pochopitelně u tohoto přístroje nejvíc zajímá. Vyrovnávací paměť přístroje pojme 60 snímků o velikosti 6 Mpx, a „o tom to je“. Samozřejmě lze snímat jednotlivě – a pak máme obyčejnou EVF kameru. Dále je možné snímat sérii 60 snímků – a pokud nastavíme dejme tomu 30 oken za sekundu, pojmeme dvousekundový děj. Je zde ale režim, který umožní po namáčknutí ukládat průběžně snímky do paměti a po domáčknutí spouště se uloží vše z paměti, takže zmáčknutí ukončí fotografování. Když tedy čekáme na borce skákajícího přes laťku, nemusíme se bát, že propásneme ten správný okamžik. Je zde dokonce režim, který pak pomalu po namáčknutí ukazuje, co je v bufferu a domáčknutím „vyzobneme“ ten správný okamžik. Čas je tu jakoby zmrazen. Tento režim mi přijde dokonce jako nejvhodnější. Na obrázku vpravo je série devíti obrázků – jde o sejmutou obrazovku Průzkumníku z programu Zoner Photo Studio 10. Sekvence je na ukázce dobře vidět.
Zajímavé je i snímání vysoké frekvence s bleskem v rychlosti nad 7 fps – jde samozřejmě o nízkovýkonné LED osvětlení, vhodné jen na krátkou vzdálenost. Při nižší frekvenci snímání je v činnosti normální blesk.

Na naší další ukázce je vidět displej z funkčním menu vpravo. Dole je časový ukazatel, jsme právě na 26 snímku ze 26 pořízených. Stisknutím spouště lze ze série (která se pořád dokola opakuje) vybrat ty snímky, které chceme uložit, ty ostatní se neuloží.
Určitou slabinou přístroje je totiž pomalost zpracování. Po pořízení série se musíme rozhodnout, zda ji uložit celou nebo jenom něco. To „něco“ musíme vybrat a označit a pak uložit. To je proces, který dlouho trvá – a záleží na rychlosti karty. Rozdíl v zápisu na kartu SandDisc Extreme II a Extreme III je skoro čtvrt minuty a to je v praxi hodně dlouhá doba! Režim „zmrazeného“ obrazu je z tohoto hlediska nejvýhodnější, protože ukládáme jen jeden obrázek a vybíráme průběžně – jako kdybychom žili ve zpomaleném čase.

Video je zde ošetřeno třemi režimy. Std je normální video, HD je buď 30 fps nebo 60 fps v HD kvalitě 1920×1080 bodů HS je vysokorychlostní, přičemž lze volit 30-300 fps, 300 nebo 600 nebo 1200 fps. Zde ale je třeba vzít v úvahu, že čím rychlejší je snímání, tím neobvyklejší je poměr stran, takže použitelnost je limitovaná. Po upgradu firmware na verzi 1.02 lze zoomovat při videu normálním videu, starší verze to neumožňují. Při vysokorychlostním videu zoomovat není možné. Vysokorychlostní video lze snímat jen při vysokých světelných hladinách. Lze nahrát až 4 GB dlouhý záběr.

Jeden háček nakonec: Po nabití akumulátoru si „myslíme“, že máme nabito… a po sérii rychloběžných záběrech jsme na suchu. To vidím jako velký problém pro praxi – a znovu se přimlouvám za snímky při “zmrazeném čase”, které tuto překážku částečně odstraňují.

Shrnutí
Tento odstavec bude další než obvykle.
Bez nejmenších pochyb jde o přelomový přístroj. Měl jsem z něho dojem, že jde o jakýsi vývojový mezistupeň – že jde o “zkoušku trhem”, zdali veřejnost bude takový přístroj vůbec chtít a zdali budou uživatelé schopni využít jeho vlastnosti. Obsluha je jednoduchá, složitější je využití vysoké frekvence. Je nepochybné, že zachytíme momenty, které bychom nedokázali jinak zachytit – viz v ukázce žonglér s dvěma vyrovnanými míčky, zkuste to vyfotit kompaktem! Problém je v následné manipulaci. Vyfotíme obrázek a pak se musíme plně věnovat výběru, anebo fotit ve zmrazeném čase, ale pak je riziko, že nám něco uteče. Vývoj techniky půjde dopředu a za rok za dva budou procesory tak rychlé a vyrovnávací paměti tak obsáhlé, že vše půjde v reálném čase stejně rychle, jako dnešní běžné fotografování.

Cena výkon? Přístroj levný není, stojí 19 tisíc, za ty peníze máte dnes DSLR i s objektivem. Jak často budete chtít snímal placaté video 1200 oken za vteřinu a 60 fps šestimegové série? To je na zvážení každého z nás. Je fakt, že při zácviku pořídíme záběry, které bychom, jinak nedokázali nafotit – viz žonglér dole v ukázkách. Nebo ten leguán vyplazující jazyk, on ho vyplázne a zaplázne tak rychle, že moucha nestačí uletět. Ale F1 od Casia to stačí vyfotit. Láká vás to? Tak jděte a zařízněte spořicí prasátko!

Pro a proti:

Pro:
Vysokorychlostní foto i video
Kvalitní objektiv
ukládání i v RAW formátu
Proti:
pomalé ukládání – závislost na vysokorychlostních kartách
měla by být lepší nápověda s ohledem na složitost obsluhy

Ukázky:
1 až čtyři, rozsah zoomu, 5 dynamický rozsah (stíny a jasy), 6 a 7 kresba v rozích (ne zrovna úchvatná), 8 a 9 běžné snímky, 10 až 12 vyjmuto z vysokorychlostní série, přičemž 11 a 12 při 1600 ISO.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12


Jaké je nové Casio, které má převratné vlastnosti, totiž sériové focení až 60 snímků za vteřinu a vysokorychlostní video? Přístroj je to nepochybně senzační a zjistili jsme to na první, ale i na další pohled.

Jaký je a komu je určen

Na první pohled vypadá jako běžný kompakt s elektronickým hledáčkem a širokorozsahovým zoomem. Jeho CMOS velký 1/1,8 palce vytváří na dnešní poměry „malé“ obrázky, největší jsou šestimegové s nastavitelným poměrem stran 4:3, ale také 3:2 (vhodné pro tisk pohlednicového formátu) a 16:9 (širokoúhlá televize). Optický zoom má rozsah odpovídající 36 až 432 mm, je tedy dvanáctinásobný, světelný F2.7 až F4.6. Ostří od 40 cm, v makrorežimu od 5 cm. I tyto parametry jsou vcelku příznivé. Nezbytný stabilizátor je mechanický, na snímači. LCD displej má úhlopříčku 2,8 palce a 230 160 pixelů, je pevný, bez možnosti vyklápění. Napájí ho li-ion akumulátor a zapisuje se na karty rodiny SD, včetně (ba zejména) na vysokorychlostní SDHC. Snímky se ukládají v JPEG formátu a také v RAW. Citlivost má rozsah od 100 do 1600 ISO. Zpozorníme až nad rozsahem časů: od 60 sec to 1/40000. Nuly jsou skutečně čtyři. A pak přijdou ty šoky. Přístroj opravdu snímá až šedesát snímků za sekundu. Videosekvence ve formátu 1280×720 nebo 648×480 má obvyklých 30 snímků se zvukem, ve formátu 1920×1080 lze pořídit video rychlostí 60 půlsnímků za vteřinu a pak přicházejí neobvyklé, zato rychloběžné formáty: 512 x 384 – 300 sn./s, 432 x 192 – 600 sn./s, 336 x 96 – 1200 sn./s. K tomu, abychom mohli takové záběry vychutnat na obrazovce televizoru, slouží HDMI výstup (vedle běžného AV výstupu).

Ovládání a menu Přístroj je řešen tak, aby zvenčí byly ovladatelné především režimy snímání. Zapíná se tlačítkem na horní stěně, ovládání zoomu je řešeno tradičně páčkou u spouště. Na horní stěně jsou dva kruhové voliče – jeden tradiční, pro volbu automat – priority clony a času, manuál a scény, a ten druhý volí ze šesti režimů snímání, budeme o nich psát v odstavcích o tom, jak se s přístrojem fotí.

Na zadní stěně máme nahoře přepínání z režimu focení na prohlížení – a vpravo nahoře je na palec spoušť pro video – standardní a vysokorychlostní. Výkony vysokorychlostního videa jsou udivující, jak se ještě zmíníme dále.
O něco níže položená tlačítka přepínají zobrazení na displeji anebo v elektronickém hledáčku – a dále je zde tlačítko pro menu.
Další důležité parametry, tedy ovládání velikosti obrazu, blesku, nastavení bílé, kompenzace, režim ostření a měření expozice, jsou napevno zobrazeny na displeji, případně v elektronickém hledáčku. Přes tlačítko pro displej můžeme zobrazit další údaje, především živý histogram. Uvedené funkce ovládáme čtyřcestným voličem. To je zajímavé řešení – prakticky máme funkční menu neustále zapnuté, tudíž kdykoli k disposici.
Čtyřcestný volič má přiřazeno ovládání blesku. Kolem něho je kroužek, který plní funkci rolleru – při volbě změny funkcí můžeme funkci nastavovat buď pohybem vlevo a vpravo (na př. režim blesku, automat, vypnuto, výplňkový, červené oči, externí blesk) anebo tímto kroužkem.
Na levém boku najdeme tlačítka pro změnu režimu ostření (automatické, ruční a „natvrdo“ nekonečno, případně makro), dále pak pro vyjasnění stínů a uzávěr ostření/expozice.

Prstenec objektivu může sloužit k ovládání různých funkcí, ostření, ale také pro zoomování, někomu to může připadat jako vhodnější volba. Lze nastavit v menu.

Menu je česky, má tři oddíly, snímání, kvalita a nastavení (setup). V odíle REC (snímání) lze zapnout vyhledávání tváře, mechanickou stabilizaci pomocné osvětlení a režim samospouště. V oddíle kvalita se nastavuje komprese, dále pak velikost a rychlost videa, intenzita blesku – a taký rozšíření dynamického rozsahu. To si můžeme dovolit nastavit na +2, nezdá se, že by to mělo vliv na šum a při +2 se dynamický rozsah maličko rozšíří, což je vítané. V setupu se nastavuje jas obrazovky, čas , zvuky – as též na př. prioritu LCD, zda se menu má po zapnutí prioritně objevit na velkém LCD, anebo tam, kde aktuálně pracujeme (tedy na př. v elektronickém hledáčku).

Jak se s ním fotí
Tenhle vysokorychlostní přístroj není žádný rychlík – probouzí se až po 4 sec. S namáčknutím jeho spoušť nemá postřehnutelné zpoždění, zato bez namáčknutí činí zpoždění 0,5 až 0,8 sec.
Obrazová kvalita odpovídá šestimegovému rozlišení. Objektiv má minimální soudkové zkreslení při krátkém ohnisku – zde si zaslouží velkou pochvalu. Také je potěšující, že nejsou patrné žádné fialové kontury. Co se kresby týká, pokládám ji za vyhovující s ohledem na skutečnost, že jde o kompakt. Nemá smysl srovnávat snímky z kompaktu s DSLR APS-C nebo dokonce full frame DSLR!
Nicméně je třeba upozornit, že snímky pořizované při vysokorychlostním snímání při velkém zvětšení vykazují silnou komprimaci, šikmé linie mají zubaté okraje, zvláště při nižších světelných hladinách.
Nastavení bílé v automatickém režimu taktéž odpovídá běžným standardům. Zde ale je třeba upozornit, že se nastavování děje podle displeje – tedy nastavujeme a průběžně na LCD vidíme, jak se obraz mění. Obraz je ale hrubě idealizován – bylo by to krásné, kdyby skutečně obraz v automatické WB byl tak vyrovnaný, jak to tvrdí LCD! Skutečnost je mnohem horší. Naštěstí je tu ruční nastavení WB (velmi jednoduché, namíříme na barevně neutrální plochu, šedou nebo bílou, a stiskneme spoušť).
Šum také není překvapující, začíná při 400 ISO a při 1600 ISO už přesahuje hranice běžné použitelnosti. Ale zde je třeba dodat totéž, co bylo řečeno v souvislosti s kvalitou obrazu, je to kompakt s malým čipem a nářky nad šumem jsou zde naříkáním nad faktem, že v dešti zmokneme.
Projasnění stínů je zde realizováno posunem expozice – prakticky jde o expoziční kompenzaci do plusu, takže zároveň dochází k přepálení jasů. Toto není funkce, která by u tohoto přístroje byla nejlépe vyřešena.
Rychloběžné snímání je to, co nás pochopitelně u tohoto přístroje nejvíc zajímá. Vyrovnávací paměť přístroje pojme 60 snímků o velikosti 6 Mpx, a „o tom to je“. Samozřejmě lze snímat jednotlivě – a pak máme obyčejnou EVF kameru. Dále je možné snímat sérii 60 snímků – a pokud nastavíme dejme tomu 30 oken za sekundu, pojmeme dvousekundový děj. Je zde ale režim, který umožní po namáčknutí ukládat průběžně snímky do paměti a po domáčknutí spouště se uloží vše z paměti, takže zmáčknutí ukončí fotografování. Když tedy čekáme na borce skákajícího přes laťku, nemusíme se bát, že propásneme ten správný okamžik. Je zde dokonce režim, který pak pomalu po namáčknutí ukazuje, co je v bufferu a domáčknutím „vyzobneme“ ten správný okamžik. Čas je tu jakoby zmrazen. Tento režim mi přijde dokonce jako nejvhodnější. Na obrázku vpravo je série devíti obrázků – jde o sejmutou obrazovku Průzkumníku z programu Zoner Photo Studio 10. Sekvence je na ukázce dobře vidět.
Zajímavé je i snímání vysoké frekvence s bleskem v rychlosti nad 7 fps – jde samozřejmě o nízkovýkonné LED osvětlení, vhodné jen na krátkou vzdálenost. Při nižší frekvenci snímání je v činnosti normální blesk.

Na naší další ukázce je vidět displej z funkčním menu vpravo. Dole je časový ukazatel, jsme právě na 26 snímku ze 26 pořízených. Stisknutím spouště lze ze série (která se pořád dokola opakuje) vybrat ty snímky, které chceme uložit, ty ostatní se neuloží.
Určitou slabinou přístroje je totiž pomalost zpracování. Po pořízení série se musíme rozhodnout, zda ji uložit celou nebo jenom něco. To „něco“ musíme vybrat a označit a pak uložit. To je proces, který dlouho trvá – a záleží na rychlosti karty. Rozdíl v zápisu na kartu SandDisc Extreme II a Extreme III je skoro čtvrt minuty a to je v praxi hodně dlouhá doba! Režim „zmrazeného“ obrazu je z tohoto hlediska nejvýhodnější, protože ukládáme jen jeden obrázek a vybíráme průběžně – jako kdybychom žili ve zpomaleném čase.

Video je zde ošetřeno třemi režimy. Std je normální video, HD je buď 30 fps nebo 60 fps v HD kvalitě 1920×1080 bodů HS je vysokorychlostní, přičemž lze volit 30-300 fps, 300 nebo 600 nebo 1200 fps. Zde ale je třeba vzít v úvahu, že čím rychlejší je snímání, tím neobvyklejší je poměr stran, takže použitelnost je limitovaná. Po upgradu firmware na verzi 1.02 lze zoomovat při videu normálním videu, starší verze to neumožňují. Při vysokorychlostním videu zoomovat není možné. Vysokorychlostní video lze snímat jen při vysokých světelných hladinách. Lze nahrát až 4 GB dlouhý záběr.

Jeden háček nakonec: Po nabití akumulátoru si „myslíme“, že máme nabito… a po sérii rychloběžných záběrech jsme na suchu. To vidím jako velký problém pro praxi – a znovu se přimlouvám za snímky při “zmrazeném čase”, které tuto překážku částečně odstraňují.

Shrnutí
Tento odstavec bude další než obvykle.
Bez nejmenších pochyb jde o přelomový přístroj. Měl jsem z něho dojem, že jde o jakýsi vývojový mezistupeň – že jde o “zkoušku trhem”, zdali veřejnost bude takový přístroj vůbec chtít a zdali budou uživatelé schopni využít jeho vlastnosti. Obsluha je jednoduchá, složitější je využití vysoké frekvence. Je nepochybné, že zachytíme momenty, které bychom nedokázali jinak zachytit – viz v ukázce žonglér s dvěma vyrovnanými míčky, zkuste to vyfotit kompaktem! Problém je v následné manipulaci. Vyfotíme obrázek a pak se musíme plně věnovat výběru, anebo fotit ve zmrazeném čase, ale pak je riziko, že nám něco uteče. Vývoj techniky půjde dopředu a za rok za dva budou procesory tak rychlé a vyrovnávací paměti tak obsáhlé, že vše půjde v reálném čase stejně rychle, jako dnešní běžné fotografování.

Cena výkon? Přístroj levný není, stojí 19 tisíc, za ty peníze máte dnes DSLR i s objektivem. Jak často budete chtít snímal placaté video 1200 oken za vteřinu a 60 fps šestimegové série? To je na zvážení každého z nás. Je fakt, že při zácviku pořídíme záběry, které bychom, jinak nedokázali nafotit – viz žonglér dole v ukázkách. Nebo ten leguán vyplazující jazyk, on ho vyplázne a zaplázne tak rychle, že moucha nestačí uletět. Ale F1 od Casia to stačí vyfotit. Láká vás to? Tak jděte a zařízněte spořicí prasátko!

Pro a proti:

Pro:
Vysokorychlostní foto i video
Kvalitní objektiv
ukládání i v RAW formátu
Proti:
pomalé ukládání – závislost na vysokorychlostních kartách
měla by být lepší nápověda s ohledem na složitost obsluhy

Ukázky:
1 až čtyři, rozsah zoomu, 5 dynamický rozsah (stíny a jasy), 6 a 7 kresba v rozích (ne zrovna úchvatná), 8 a 9 běžné snímky, 10 až 12 vyjmuto z vysokorychlostní série, přičemž 11 a 12 při 1600 ISO.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12