Nezařazené

Casio Exilim Hi-zoom EX-V7

Casio je mistr miniatury. V posledním svém modelu předvedeném v Las Vegas na CESu překonalo další rekord: přístroj je vybaven sedminásobným zoomem! Přístroj má snímač s kapacitou 7,2 megapixelů a jeho periskopový objektiv má rozsah odpovídající 38mm – 266mm kinofilmového formátu (světelnost F3.4 – 5.3). To je skoro “tříkilo”, jak se říkávalo, takže bez optické stabilizace bychom se dostali do potíží. Tím spíš, že po přepnutí na třímegové focení je zoom desetinásobný (přičemž připomínám, že tři mega bohatě vystačí na velmi kvalitní snímky pohlednicového formátu 10×15 cm). Ostří od 30 cm, v makru jen od 10 cm – člověk nemůže chtít všechno.

 
  Objektiv nevyčnívá z těla přístroje.


Redukci rozhýbání je zde věnována velká pozornost. Stabilizovaný je snímač, jak se dalo čekat. Navíc, přístroj nastavuje vyšší ISO, jakmile hrozí nebezpečí rozhýbání. Až ho dostanu do ruky, poreferuji, jak je to řešeno – tato funkce je známá i z jiných případů a je chvályhodné, když si můžeme navolit, až na jak vysoké ISO smí automatika jít. Tento přístroj používá režim “Best shot High sensitivity” a jde až do 1600 ISO, což bude při použitém čipu 1/2.5″ CCD “betelný šumák”, abych to řekl odborně.

Tyhle periskopové přístroje bývají určené k běžnému focení. EX-V7 se z tohoto zvyku poněkud vymyká tím, že nabízí i poloautomatické režimy, prioritu clony a prioritu času(při prioritě času se dá jít do dlouhé expozice až 60 sec, což je trochu úsměvné s ohledem na velikost snímače: pak, odborně řečeno, získáme “hovedsky betelný šumák”), ba dokonce plný manuál. Ručně se dá i nastavit bílá (plus 6 předvoleb).
Přístroj má vestavěný blesk, ve specifikacích se hovoří o “měkkém blesku” jako o možné volbě a také o “rapid blesku”, což by mohlo být záblesk při sériovém focení. Zajímavé jsou ohlášené vlastnosti procesoru Engine 2.0. Jednak umožňuje ostření pohybujících se objektů, ale k této funkci bych byl skeptický – necháme se překvapit. Zdá se ale, že lze selektivně měnit vlastnosti části obrazu, například redukcí šumu ve vybraných oblastech. V režimu videa je aplikována digitální stabilizace obrazu. Přístroj nabízí vlastní způsob vysoké komprese obrazu. Při snímání lze zoomovat, přičemž zoom je tichý a neruší nahrávku zvuku.
LCD je dvouapůlpalcový s 230400 pixely. K počítači se lze připojit kabelem nebo přes kolébku, přístroj má skoro 12 MB vnitřní paměti a slot na SDHC/SD karty. Napájení je z lithium iontové baterky NP-50. Rozměry jsou 95.5 x 59.8 x 25.1 mm, váha 149 g.

Toto vše zní velmi zajímavě a bude to přístroj, který zcela jistě chci recenzovat. Naznačuje trend, kudy se asi v kompaktech půjde. Je zřejmé, že kompakty zvětšují rozsah zoomu. Je to rozhodně užitečnější, než nesmyslné zvyšování rozlišení – i těch sedm je pro běžné použití zbytečně moc, takže kdybych ten přístroj používal jako zápisník, jel bych v třímegovém módu. Výstavní fotky stejně neuděláte z čipu velkého jak nehet malíčku (zde je to 5,7 x 4,3 mm). Periskopové řešení vždy vede k mírně oslabené optické kvalitě – objektiv nevyčnívá z těla a optická osa se láme v pravém úhlu v hranolu – snímač je na dně. Zároveň ale toto řešení nabízí prodloužení ohniskové vzdálenosti! Zřejmě jsou potíže s makrem, takže ten deseticentimetrový odstup je trochu mrzutý a zde je prostor k dalšímu vývoji. Konstruktéři by asi skákali vzteky nad touto poslední poznámkou…

Ještě něco: cena nebyla dosud (leden 2007) stanovena.

Casio je mistr miniatury. V posledním svém modelu předvedeném v Las Vegas na CESu překonalo další rekord: přístroj je vybaven sedminásobným zoomem! Přístroj má snímač s kapacitou 7,2 megapixelů a jeho periskopový objektiv má rozsah odpovídající 38mm – 266mm kinofilmového formátu (světelnost F3.4 – 5.3). To je skoro “tříkilo”, jak se říkávalo, takže bez optické stabilizace bychom se dostali do potíží. Tím spíš, že po přepnutí na třímegové focení je zoom desetinásobný (přičemž připomínám, že tři mega bohatě vystačí na velmi kvalitní snímky pohlednicového formátu 10×15 cm). Ostří od 30 cm, v makru jen od 10 cm – člověk nemůže chtít všechno.

 
  Objektiv nevyčnívá z těla přístroje.


Redukci rozhýbání je zde věnována velká pozornost. Stabilizovaný je snímač, jak se dalo čekat. Navíc, přístroj nastavuje vyšší ISO, jakmile hrozí nebezpečí rozhýbání. Až ho dostanu do ruky, poreferuji, jak je to řešeno – tato funkce je známá i z jiných případů a je chvályhodné, když si můžeme navolit, až na jak vysoké ISO smí automatika jít. Tento přístroj používá režim “Best shot High sensitivity” a jde až do 1600 ISO, což bude při použitém čipu 1/2.5″ CCD “betelný šumák”, abych to řekl odborně.

Tyhle periskopové přístroje bývají určené k běžnému focení. EX-V7 se z tohoto zvyku poněkud vymyká tím, že nabízí i poloautomatické režimy, prioritu clony a prioritu času(při prioritě času se dá jít do dlouhé expozice až 60 sec, což je trochu úsměvné s ohledem na velikost snímače: pak, odborně řečeno, získáme “hovedsky betelný šumák”), ba dokonce plný manuál. Ručně se dá i nastavit bílá (plus 6 předvoleb).
Přístroj má vestavěný blesk, ve specifikacích se hovoří o “měkkém blesku” jako o možné volbě a také o “rapid blesku”, což by mohlo být záblesk při sériovém focení. Zajímavé jsou ohlášené vlastnosti procesoru Engine 2.0. Jednak umožňuje ostření pohybujících se objektů, ale k této funkci bych byl skeptický – necháme se překvapit. Zdá se ale, že lze selektivně měnit vlastnosti části obrazu, například redukcí šumu ve vybraných oblastech. V režimu videa je aplikována digitální stabilizace obrazu. Přístroj nabízí vlastní způsob vysoké komprese obrazu. Při snímání lze zoomovat, přičemž zoom je tichý a neruší nahrávku zvuku.
LCD je dvouapůlpalcový s 230400 pixely. K počítači se lze připojit kabelem nebo přes kolébku, přístroj má skoro 12 MB vnitřní paměti a slot na SDHC/SD karty. Napájení je z lithium iontové baterky NP-50. Rozměry jsou 95.5 x 59.8 x 25.1 mm, váha 149 g.

Toto vše zní velmi zajímavě a bude to přístroj, který zcela jistě chci recenzovat. Naznačuje trend, kudy se asi v kompaktech půjde. Je zřejmé, že kompakty zvětšují rozsah zoomu. Je to rozhodně užitečnější, než nesmyslné zvyšování rozlišení – i těch sedm je pro běžné použití zbytečně moc, takže kdybych ten přístroj používal jako zápisník, jel bych v třímegovém módu. Výstavní fotky stejně neuděláte z čipu velkého jak nehet malíčku (zde je to 5,7 x 4,3 mm). Periskopové řešení vždy vede k mírně oslabené optické kvalitě – objektiv nevyčnívá z těla a optická osa se láme v pravém úhlu v hranolu – snímač je na dně. Zároveň ale toto řešení nabízí prodloužení ohniskové vzdálenosti! Zřejmě jsou potíže s makrem, takže ten deseticentimetrový odstup je trochu mrzutý a zde je prostor k dalšímu vývoji. Konstruktéři by asi skákali vzteky nad touto poslední poznámkou…

Ještě něco: cena nebyla dosud (leden 2007) stanovena.