Aktuality, Fotografujeme

Čarování se skenem bez skeneru

Ukážu vám kuriozitu, kterou pravděpodobně nebudete chtít napodobit. Je to cesta k velké radosti přes mnohé útrapy a bez těch útrap by radost nebyla tak radostná.

Technologii kterou vám ukážu vyvinul můj soused a přítel, pan Josef Kopecký, milovník systému negativ – pozitiv. Má kinofilmovou Leicu a miluje ji (a výtečně s ní fotí), ale hlavně se zamiloval do formátu 4 x 5 palců a fotí na ploché filmy fotoaparáty, které si sám vyrobil. K těm fotoaparátům se třeba ještě vrátíme, pokud vás zajímají, teď k tomu skenování bez skeneru. Nejlépe se to vysvětlí na obrázku. Tady vidíte celkovou situaci: používá se zde klasický zvětšovák Magnifax 4 formátu 6 x 9 a zespodu je připojen Panasonic GF1 s mezikroužkem a reverzně uchyceným zvětšovacím objektivem Rodagon 50 mm. Všimněte si nákresu po pravé ruce, tam je rozpis, jak obrázky mají jít po sobě.

Zde je výřez z výše uvedeného obrázku, detail fotoaparátu a dole pro kontrolu zrcátko.


Druhý výřez ukazuje rám, do něhož se vloží negativ 4 x 5 palce, to je cca 10 x 12,5 cm.

jaknato


Další důležitý detail: je třeba rám postupně protáhnout zvětšovákem a postupně negativ ofotit. Pan Kopecký pořídí celkem 24 snímků – v šesti řadách po čtyřech. Dělá se to nadvakrát z důvodu velikosti negativu a použitého zvětšováku. V první fázi pořídí dvanáct snímků ve třech řadách, pak negativ otočí a postup opakuje. Aby mu řady seděly, má ve zvětšováku dva distanční elementy, které zajistí stabilní odstup ve svislé ose ( k sobě – od sebe). Postup ve vodorovné ose (zleva doprava) kontroluje podle displeje aparátu přes zrcátko, aby byl dostačující přesah snímků. Pořízené snímky jsou v podstatě panoramatická fotka. Ke složení používá freewarový Kolor Autopano Giga 4.4. (ke stažení < a href=“https://www.kolor.com/2018/09/12/panorama-software-autopano-pro-giga-4-4-2/ „> zde . To je poměrně hodně starý soft, nicméně má výhodu: skládá fotky a pomáhá si názvy – fotky pojmenované za sebou, softu je potom třeba zadat pořadí (počet řad a snímků v řadě a směr pořízení dílčích snímků). Jemu nevadí, že snímky přímo nenavazují – musí ale mít číselnou řadu a zadaný směr. Takto vznikne – de facto – panoramatický snímek ze série makrofotografií analogového negativu. Já to zkoušel v programu PT Gui, ten je podle mě mimořádně kvalitní na skládání složitých panoramatických obrázků.


Další postup je už vcelku prostý, analog je digitalizován a je pak jednoduché v Photoshopu negativ převrátit do pozitivu a dále upravovat. Výsledek je například tento, fotka, která jako by vypadla z alba z devatenáctého století.

Třeba vás napadne, že když má Josef Kopecký Leicu emkové řady, tak by si taky mohl pořídit skener schopný skenovat velkoplošné negativy. Kdyby chtěl ušetřit, tak třeba bazarový Epson V700, sice se těžko shání, ale když je, tak stojí kolem šesti tisíc. Ale tohle by bylo uvažování nás, zvyklých na systém „cvak a je to tam“. Fotografování může být také nádherné dobrodružství, a co by to bylo za dobrodružství bez útrap? Někdy příště o jeho samo doma velkoformátech.

Na snímku v záhlaví článku je Josef Kopecký se svým samo domo ve Vlči rokli u Prosečnice.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: