Nezařazené

Canon S90 (recenze)

Malý, ale nadupaný, tak by se dal charakterizovat elegantní kompakt, uvedený na trh loni v létě. Já tu obvykle kompakty nerecenzuju, nicméně neškodí si občas připomenout, jak taková “state of art” věcička funguje.

Jaký je a komu je určen
Canon nezapomíná ani na ty, kteří chtějí “něco do kapsy” a přitom se neradi vzdávají naprosté kontroly nad obrazem. Takže tohle “něco” se rozměry 100 x 58 x 31 mm do kapsy vejde bez problému a váhou 175 g ji neutrhne. Na snímači typu CCD o úhlopříčce 1/1,7´´ (což je ve světě kompaktů pokládáno za velký čip) sedí 10 miliónů fotodiod, což je ve světě kompaktů dnes pokládáno za rozumně malé množství – podobně jako na své vlajkové lodi G (viz naši recenzi) Canon upustil od další honby za megapixely. Přístroj pořizuje obrázky od 3648 x 2736 pixelů až po miniatury 320×240. Poněkud konzervativní je přístup k videu, žádné HD, ale 640×450, což na 4GB kartě zanechá hodinový záznam v jednom záběru ve formátu MOV. Snímky pořizuje v JPEG anebo RAW formátu.

 

Vcelku skromný je i rozsah zoomu, v přepočtu je to od 28 do 105 mm, tedy od střízlivého širokáče po portrétní snímek. Je to dáno určením, tento přístroj se výborně hodí jako obrazový zápisník pro zachycování života kolem nás. Není určen k focení kolibříků v amazonské džungli, ale narozeninovou párty s ním zvládnete výborně, tím spíš, že na krátkém konci nabízí výjimečně dobrou světelnost F2.0 a na té delší straně, no, celkem snesitelnou F4.9. Objektiv je stabilizovaný. Citlivost má rozsah od 80 do 3200 ISO. Přístroj nabízí přímé ovládání expozice, tedy program, priority času i clony a plný manuál a samozřejmě scénické režimy a také plně automatický režim toho typu, který už je dnes použitelný, tedy opravdu dovede rozpoznat typ scény a nastavit vše podle okolností. Vestavěný blesk má dosah 6.5 metru. Kartu lze použít SD a SDHC.

Manuální ovládání a RAW formát má uživateli vnuknout představu, že jde o profi nástroj. To je samozřejmě klam. Jde o kvalitní kompakt s rozumným výkonem, určený za soustavného společníka. A tím líp, když ho majitel dovede ovládat a dokáže využít jeho dobré vlastnosti.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně, hned vedle něho je tlačítko definující funkce ovládacích kroužků. To je jedna z předností tohoto přístroje. Kroužky jsou dva, jeden je vpředu kolem objektivu, snadno nahmatatelný, bytelný, druhý je kolem čtyřcestného voliče na zadní stěně. V režimu auto je zadní kolečko nefunkční a předním lze skokově zoomovat – ne plynule. V ostatních režimech lze zadním kolečkem ovládat kompenzaci expozice, předním – ve výchozím nastavení – se nastavuje ISO, nebo lze kompenzaci nastavovat vpředu a ISO vzadu, nebo lze předním kolečkem ručně ostřit (a na displeji naskočí “lupa”, zvětšený segment obrazu, nebo lze nastavovat barevnost na ose modrá – červená a zelená – purpurová, to je velká vychytávka, nezvyklá u běžných kompaktů a konečně lze skokově zoomovat, to je ten režim, který je nastaven při plném automatu. Je to super, jen si myslím, že to zadní kolečko jde hodně zvolna. Při vytahování přístroje z kapsy sice nemá tendenci se protočit, ale při samotném fotografování je třeba si dát pozor. Také si myslím, že je to tlačítko ring func zbytečně na ráně, v praxi ho asi nebudeme často používat a myslím, že by se svět nezbořil, kdyby bylo jako položka v setupu a na horní straně by byl jen vypínač a nic jiného by tam nestrašilo. Nahoře je též spoušť s ovládáním zoomu a volič režimů.

Na zadní stěně je vpravo od displeje shora tlačítko S, to je volitelné, volí se to v menu pod položkou Tl. přímého přístupu, já si tam navolil i-Contrast, dá se uvažovat o AF servo, což je v mluvě Canonu průběžné ostření (kontinuální autofokus, přístroj ostří při namáčknuté spoušti pořád a drží v rovině ostrosti na př. přibližující se objekt, je to vhodné pro sportovní fotografii a živou fotografii). Vedle je tlačítko pro prohlížení, pod tím čtyřcestný volič s volbami pro kompenzaci expozice, blesk, samospoušť a makro/MF.

Zcela dole je tlačítko pro nastavení displeje a vstup do menu.

Menu
Jak je už běžné, jsou dvě. Středové tlačítko čtyřcestného voliče nás pustí do funkčního menu řešeného tradičně, tedy tak, jak to Canon dělá v kompaktech už deset let: vlevo je lišta s položkami ( ISO, WB, vlastnosti obrazu – živost, kontrast atd.), bracketing, síla blesku, volba režimu měření, singl/sériové focení plus série s průběžným ostřením, to je velmi užitečná funkce. Úplně dole je nastavení velikosti a komprese. Úplně dole je nastavení velikosti obrazu a komprese. ##

Velké menu má tři oddíly, fotografické menu, setup a uživatelské menu. V prvním oddíle nastavujeme hlavně věci kolem autofokusu, ale také nastavení stabilizátoru (pořád nebo při fotografování), zde nastavíme tlačítko přímého přístupu a taky simultánní záznam RAW+JPEG. Setup se týká nastavení “nefotografických” položek, jako je datum/čas, jazyk, jednotky vzdálenosti (metrická nebo palcová míra) a podobné ornitologické věci (=ptákoviny). V třetím oddílu si lze nastavit svoje menu s obsahem a pořadím dle vlastní vůle, chtěl bych vědět, jaké procento lidí to používá, i když je to vlastně velmi užitečná věc.

Jak se s tím fotí
Přístroj startuje do provozního stavu za 1,7 sec, to je velmi slušný výkon. S namáčknutím fotí se zpožděním neměřitelným na stopkách na obrazovce, bez namáčknutí se zpožděním 0,3 sec.

Obrazová kvalita je velmi dobrá co se kresby týká, přinejmenším srovnatelná s canonskou vlajkovou lodí G11. Obrázky mi připadají málo syté a proto doporučuji nastavit v oddíle Mé barvy vyšší sytost a fotit s kompenzací na -1/3, je to ale jistě věc názoru.

i-Contrast je funkce, která má za účel vyrovnávat jasy. Když ji použijeme, při srovnání nespatříme nic moc dramatického:

Efekt funkce ale posoudíme až na histogramu. Zde je vlevo bez, vpravo s nasazením i-Contrastu:

Je vidět, jak se obrázek vyrovnal, byly značně potlačeny hluboké stíny a posíleny jasy. Vpravo je malý přepal v obou případech, na ten samozřejmě nemá i-Contrast vliv.

Chromatická aberace, tedy konturování v okrajích je sotva zřetelná. Na ukázce jsou výřezy ve 100%, z levého horního rohu, vlevo při nejdelším, vpravo při nejkratším ohnisku. Vlevo není prakticky žádná, vpravo nepatrná:

Objektiv je tedy velmi kvalitní a dobře snáší i prudké protisvětlo. Při záběrech s temnými hranami na extrémně světlém pozadí nejsou problémy.

 

Soudkové zkreslení se projevuje velmi mírně při nejkratším ohnisku, není to nic, co by mělo působit bolení hlavy.

Šum je též noční můra mnoha uživatelů, zde je to jen můrka: je to samozřejmě otázka osobního nastavení kritérií, podle mého názoru je velmi slušný při 800 ISO, viditelný při 1600 a problematický při 3200 ISO. Ovšem nezapomínejme, že máme na dolním konci světelnost F2.0! Běžné kompakty mívají světelnost minimálně 2x menší, i více, takže pak jsou samozřejmě vyšší nároky na hodnotu ISO při špatných světelných podmínkách. Navíc, u tohoto objektivu je kvalita kresby velmi slušná i při plné světelnosti. Takže ukázka je zde dole, od 800 ISO po 3200 ISOP zcela vpravo, jde o výřezy 100%:

Navíc, nezapomínejme ani na stabilizaci a ta se chovala velmi statečně i při 1/10 sec při vytaženém objektivu na maximu a držení aparátu v natažených rukou.

Automatický režim celkem spolehlivě nastavuje podle okolností ISO až do 1600. problémy má s nastavením bílé, dnes už jsou k disposici lépe fungující automaty. Přepne i na makro, přičemž makro je snad jediný problematický bod, ostří až od nějakých 10 cm a nemá supermakro. To je škoda, protože právě v makru je silná stránka kompaktů a našim posluchačům radím, aby si vyzkoušeli raději i laciný kompakt, než začnou laborovat s drahým makroobjektivem na zrcadlovce. To je myslím slabina tohoto přístroje.

Shrnutí
Předností přístroje jsou skutečně malé, ale ne přehnaně malé rozměry, a hlavně důvtipná a laskavá ovladatelnost. Systém dvou kroužků je vynikající a spolu s funkčním menu to tvoří dohromady výtečný ovládací nástroj. Přístroj stojí 10 tisíc (březen 2010) a to ho řadí do vyšší cenové kategorie mezi kompakty. Proti němu stojí u Canonu přístroje řady SX a samozřejmě Ixusy, přičemž právě přístroje SX asi zamotají mnohým zájemcům hlavu, protože se bude těžko vysvětlovat, proč S a ne SX, když ten SX je sice větší, ale o půl centimetru. Ale tyto otázky asi musí posoudit zájemce, protože hrají roli i takové faktory, jako je sympatie. Přístroj je to kvalitní, elegantní, nelze však zapomínat na základní fakt, že jde o kompakt, tedy malou kubaturu, sice nadupanou, ale přesto malou.

Ukázky:
1 až 8 běžné světlo, 9 protisvětlo, 10 a 11 makro, 12 s bleskem.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12


Malý, ale nadupaný, tak by se dal charakterizovat elegantní kompakt, uvedený na trh loni v létě. Já tu obvykle kompakty nerecenzuju, nicméně neškodí si občas připomenout, jak taková “state of art” věcička funguje.

Jaký je a komu je určen
Canon nezapomíná ani na ty, kteří chtějí “něco do kapsy” a přitom se neradi vzdávají naprosté kontroly nad obrazem. Takže tohle “něco” se rozměry 100 x 58 x 31 mm do kapsy vejde bez problému a váhou 175 g ji neutrhne. Na snímači typu CCD o úhlopříčce 1/1,7´´ (což je ve světě kompaktů pokládáno za velký čip) sedí 10 miliónů fotodiod, což je ve světě kompaktů dnes pokládáno za rozumně malé množství – podobně jako na své vlajkové lodi G (viz naši recenzi) Canon upustil od další honby za megapixely. Přístroj pořizuje obrázky od 3648 x 2736 pixelů až po miniatury 320×240. Poněkud konzervativní je přístup k videu, žádné HD, ale 640×450, což na 4GB kartě zanechá hodinový záznam v jednom záběru ve formátu MOV. Snímky pořizuje v JPEG anebo RAW formátu.

 

Vcelku skromný je i rozsah zoomu, v přepočtu je to od 28 do 105 mm, tedy od střízlivého širokáče po portrétní snímek. Je to dáno určením, tento přístroj se výborně hodí jako obrazový zápisník pro zachycování života kolem nás. Není určen k focení kolibříků v amazonské džungli, ale narozeninovou párty s ním zvládnete výborně, tím spíš, že na krátkém konci nabízí výjimečně dobrou světelnost F2.0 a na té delší straně, no, celkem snesitelnou F4.9. Objektiv je stabilizovaný. Citlivost má rozsah od 80 do 3200 ISO. Přístroj nabízí přímé ovládání expozice, tedy program, priority času i clony a plný manuál a samozřejmě scénické režimy a také plně automatický režim toho typu, který už je dnes použitelný, tedy opravdu dovede rozpoznat typ scény a nastavit vše podle okolností. Vestavěný blesk má dosah 6.5 metru. Kartu lze použít SD a SDHC.

Manuální ovládání a RAW formát má uživateli vnuknout představu, že jde o profi nástroj. To je samozřejmě klam. Jde o kvalitní kompakt s rozumným výkonem, určený za soustavného společníka. A tím líp, když ho majitel dovede ovládat a dokáže využít jeho dobré vlastnosti.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně, hned vedle něho je tlačítko definující funkce ovládacích kroužků. To je jedna z předností tohoto přístroje. Kroužky jsou dva, jeden je vpředu kolem objektivu, snadno nahmatatelný, bytelný, druhý je kolem čtyřcestného voliče na zadní stěně. V režimu auto je zadní kolečko nefunkční a předním lze skokově zoomovat – ne plynule. V ostatních režimech lze zadním kolečkem ovládat kompenzaci expozice, předním – ve výchozím nastavení – se nastavuje ISO, nebo lze kompenzaci nastavovat vpředu a ISO vzadu, nebo lze předním kolečkem ručně ostřit (a na displeji naskočí “lupa”, zvětšený segment obrazu, nebo lze nastavovat barevnost na ose modrá – červená a zelená – purpurová, to je velká vychytávka, nezvyklá u běžných kompaktů a konečně lze skokově zoomovat, to je ten režim, který je nastaven při plném automatu. Je to super, jen si myslím, že to zadní kolečko jde hodně zvolna. Při vytahování přístroje z kapsy sice nemá tendenci se protočit, ale při samotném fotografování je třeba si dát pozor. Také si myslím, že je to tlačítko ring func zbytečně na ráně, v praxi ho asi nebudeme často používat a myslím, že by se svět nezbořil, kdyby bylo jako položka v setupu a na horní straně by byl jen vypínač a nic jiného by tam nestrašilo. Nahoře je též spoušť s ovládáním zoomu a volič režimů.

Na zadní stěně je vpravo od displeje shora tlačítko S, to je volitelné, volí se to v menu pod položkou Tl. přímého přístupu, já si tam navolil i-Contrast, dá se uvažovat o AF servo, což je v mluvě Canonu průběžné ostření (kontinuální autofokus, přístroj ostří při namáčknuté spoušti pořád a drží v rovině ostrosti na př. přibližující se objekt, je to vhodné pro sportovní fotografii a živou fotografii). Vedle je tlačítko pro prohlížení, pod tím čtyřcestný volič s volbami pro kompenzaci expozice, blesk, samospoušť a makro/MF.

Zcela dole je tlačítko pro nastavení displeje a vstup do menu.

Menu
Jak je už běžné, jsou dvě. Středové tlačítko čtyřcestného voliče nás pustí do funkčního menu řešeného tradičně, tedy tak, jak to Canon dělá v kompaktech už deset let: vlevo je lišta s položkami ( ISO, WB, vlastnosti obrazu – živost, kontrast atd.), bracketing, síla blesku, volba režimu měření, singl/sériové focení plus série s průběžným ostřením, to je velmi užitečná funkce. Úplně dole je nastavení velikosti a komprese. Úplně dole je nastavení velikosti obrazu a komprese. ##

Velké menu má tři oddíly, fotografické menu, setup a uživatelské menu. V prvním oddíle nastavujeme hlavně věci kolem autofokusu, ale také nastavení stabilizátoru (pořád nebo při fotografování), zde nastavíme tlačítko přímého přístupu a taky simultánní záznam RAW+JPEG. Setup se týká nastavení “nefotografických” položek, jako je datum/čas, jazyk, jednotky vzdálenosti (metrická nebo palcová míra) a podobné ornitologické věci (=ptákoviny). V třetím oddílu si lze nastavit svoje menu s obsahem a pořadím dle vlastní vůle, chtěl bych vědět, jaké procento lidí to používá, i když je to vlastně velmi užitečná věc.

Jak se s tím fotí
Přístroj startuje do provozního stavu za 1,7 sec, to je velmi slušný výkon. S namáčknutím fotí se zpožděním neměřitelným na stopkách na obrazovce, bez namáčknutí se zpožděním 0,3 sec.

Obrazová kvalita je velmi dobrá co se kresby týká, přinejmenším srovnatelná s canonskou vlajkovou lodí G11. Obrázky mi připadají málo syté a proto doporučuji nastavit v oddíle Mé barvy vyšší sytost a fotit s kompenzací na -1/3, je to ale jistě věc názoru.

i-Contrast je funkce, která má za účel vyrovnávat jasy. Když ji použijeme, při srovnání nespatříme nic moc dramatického:

Efekt funkce ale posoudíme až na histogramu. Zde je vlevo bez, vpravo s nasazením i-Contrastu:

Je vidět, jak se obrázek vyrovnal, byly značně potlačeny hluboké stíny a posíleny jasy. Vpravo je malý přepal v obou případech, na ten samozřejmě nemá i-Contrast vliv.

Chromatická aberace, tedy konturování v okrajích je sotva zřetelná. Na ukázce jsou výřezy ve 100%, z levého horního rohu, vlevo při nejdelším, vpravo při nejkratším ohnisku. Vlevo není prakticky žádná, vpravo nepatrná:

Objektiv je tedy velmi kvalitní a dobře snáší i prudké protisvětlo. Při záběrech s temnými hranami na extrémně světlém pozadí nejsou problémy.

 

Soudkové zkreslení se projevuje velmi mírně při nejkratším ohnisku, není to nic, co by mělo působit bolení hlavy.

Šum je též noční můra mnoha uživatelů, zde je to jen můrka: je to samozřejmě otázka osobního nastavení kritérií, podle mého názoru je velmi slušný při 800 ISO, viditelný při 1600 a problematický při 3200 ISO. Ovšem nezapomínejme, že máme na dolním konci světelnost F2.0! Běžné kompakty mívají světelnost minimálně 2x menší, i více, takže pak jsou samozřejmě vyšší nároky na hodnotu ISO při špatných světelných podmínkách. Navíc, u tohoto objektivu je kvalita kresby velmi slušná i při plné světelnosti. Takže ukázka je zde dole, od 800 ISO po 3200 ISOP zcela vpravo, jde o výřezy 100%:

Navíc, nezapomínejme ani na stabilizaci a ta se chovala velmi statečně i při 1/10 sec při vytaženém objektivu na maximu a držení aparátu v natažených rukou.

Automatický režim celkem spolehlivě nastavuje podle okolností ISO až do 1600. problémy má s nastavením bílé, dnes už jsou k disposici lépe fungující automaty. Přepne i na makro, přičemž makro je snad jediný problematický bod, ostří až od nějakých 10 cm a nemá supermakro. To je škoda, protože právě v makru je silná stránka kompaktů a našim posluchačům radím, aby si vyzkoušeli raději i laciný kompakt, než začnou laborovat s drahým makroobjektivem na zrcadlovce. To je myslím slabina tohoto přístroje.

Shrnutí
Předností přístroje jsou skutečně malé, ale ne přehnaně malé rozměry, a hlavně důvtipná a laskavá ovladatelnost. Systém dvou kroužků je vynikající a spolu s funkčním menu to tvoří dohromady výtečný ovládací nástroj. Přístroj stojí 10 tisíc (březen 2010) a to ho řadí do vyšší cenové kategorie mezi kompakty. Proti němu stojí u Canonu přístroje řady SX a samozřejmě Ixusy, přičemž právě přístroje SX asi zamotají mnohým zájemcům hlavu, protože se bude těžko vysvětlovat, proč S a ne SX, když ten SX je sice větší, ale o půl centimetru. Ale tyto otázky asi musí posoudit zájemce, protože hrají roli i takové faktory, jako je sympatie. Přístroj je to kvalitní, elegantní, nelze však zapomínat na základní fakt, že jde o kompakt, tedy malou kubaturu, sice nadupanou, ale přesto malou.

Ukázky:
1 až 8 běžné světlo, 9 protisvětlo, 10 a 11 makro, 12 s bleskem.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12


Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: