Canon R – jak se s ním fotilo

Krátké seznámení s Nikonem Z jsme už absolvovali, teď jsme měl na pár dní jeho soupeře od Canonu: plnoformátovou bezzrcadlovku, model R! Pro ty, kteří byli na prázdninách na Marsu a nevědí, oč jde: přístroj se čtyřmegovým elektronickým hledáčkem a 30 megový Dual Pixel CMOS AF s 5655 ručně volitelnými zaostřovacími body . Video je zde 4K při 30 fps, to je poněkud slabé, 10 bitové s výstupem 4.2.2. Hledáček je elektronický 3,69 megový, třípalcový (3,2´´) displej je dotykový variabilní. Přístroj je utěsněný a lze ho napájet přes USB – C. Zápis je na karty rodiny SD, nicméně stejně jako na Nikonu Z najdeme i na Canonu R jen jeden slot pro kartu. Vedle hledáčku je programovatelný touchpad , který umožňuje měnit ISO a další parametry. Vyrovnávací paměť (buffer) je dimenzovaná na 47 RAW, 78 RAW-C a 100 JPG fotek. Kapacita baterky zajistí 350 snímků, s gripem 700.

To jsou základní parametry, o které zakopl asi každý, kdo se o fotorybník byť jen minimálně zajímá.

Jak se s ní fotilo – to dobré
Aparát vyvolává – stejně jako jeho soupeř od Nikonu – kritiku tím, že má jen jeden slot na kartu. Konzultoval jsem to s kolegy a nenarazil jsem na názor, že je to zásadní chyba. No, dual slot mám jak na Canonu 5D, tak na Sony A7R Mk III, ale hrom mě ťukni, jestli jsem ten druhý slot někdy použil jinak, než jako sichrovku, abych měl rezervní kartu pro případ, že bych zaplnil tu první. Což při běžných kapacitách 16 – 32 – 64 GB není snadné. Navíc je to slot, který utáhne vysokorychlostní SDXC II karty. A jsme u toho: Canon 5D Mk III začne na sérii kulhat už po nějakých pěti fotkách, kdežto tady při sérii 8 obrázků za vteřinu jsem pořídil 64 fotek JPG a pak teprve začal přístroj kulhat – po osmi vteřinách nepřetržitého snímání, to je v podstatě daleko za hranicí běžné praktické užitečnosti. Navíc to bleskově ostří – a rychle ostří i v hodně špatných světelných podmínkách.

Narazil jsem na debaty o dynamickém rozsahu. RAW konvertor ještě nemám k disposici (je to samozřejmě CR3, takže v Průzkumníku Zoneru nejsou RAW fotky vidět), nicméně dynamický rozsah JPG obrázků mě velmi příjemně překvapil. Výsledky na prudkém slunci byly velmi uspokojivé.

Toto je uvnitř stanu, na který svítí polední slunce, ani tady není fotka nijak upravovaná. Pokud bychom fotili do RAW, bylo by velmi snadné vytvořit naprosto vyrovnanou, bezproblémovou fotografii.

Naprosto vynikající má Canon EOS R ostření. Tohle opravdu není líbivá fotka… Zkoušel jsem, to to udělá, když budu fotit černý závěr v tak silném šeru, že by se v něm těžko daly číst noviny. Přístroj nezaváhal a zaostřil.

Další pozitivní moment týkající se ostření je odezva dotykového displeje. Například displej Nikohu D850 má odezvu velmi váhavou. Tady je okamžitá. Určitý problém dělá známý nosní kontakt, zavadíte a už máte ostřicí bod někde v rohu. Kdyby to mělo joystick, jako to má Sony, nebyly by žádné starosti. Tady v defaultním nastavení lze ostřicí bod vrátit doprostřed pole stiskem tlačítka Koš. To je sice vítané, ale ten koš je hodně vpravo dole. Naštěstí lze definovat funkci spouště videa a tam můžete návrat na střed nasadit.

Shrnutí dobrého:
Třicetimegový obraz, kitový objektiv přístroje 24-105 je velmi dobrý; srovnával jsem ho se špičkovým 16-35/2.8 a žádné rozdíly jsem neviděl (viz dole ukázky). Přístroj je to pohotový, rychle ostří – a jako jediný na světě chrání snímač při vypnutém přístroji při výměně objektivů, protože nechává zataženou závěrku. Proti šťourání šroubovákem to odolné není, ale prachu to zamezí přístup. Canon je dlužno pochválit i za zavedení perfektně fungujícího a cenově příjemného adaptéru na bajonet F. Pochvalu zaslouží i USB s konektorem C, použitelný i k dobíjení z powerbanky a z jakéhokoli USB napáječe.

Co se mi nelíbilo
Už jsem to psal v prvních reakcích. Z nějakého důvodu se vedení Canonu panicky bojí kanibalizace čehokoli čímkoli jiným. Zrcadlovky pokládá za sanctum sanctorum a nechtělo tedy vytvořit fotoaparát tak dobrý, aby jim ovečky od zrcadlovek odvedl. Takže půo léta vyvíjené a generacemi fotografů zažité a milované ovládání kázalo změnit. Rollery zůstaly, ale režim se volí přes tlačítko, no budiž, Nikon to dělá taky tak. Quick menu vyvoláme opakovaným stiskem Info tlačítka a do provozního režimu ho potvrdíme středovým tlačítkem Q Set. Je to pěkná otrava, ale dá se s tím žít. Ale místo joysticku je zde M-Fn touchpad hned vedle hledáčku. Defaultně je neobsazený, já si na něj nadefinoval ISO, ale změna ISO systémem typu tření liščího ohonu mě opravdu otravuje. Vypínač ve stylu kolečka se dá přežít. Nicméně jsem nepotkal nikoho, kdo měl erko v ruce a říkal by, ten touchpad, to je hustý! Střízlivě uváženo, on i první model M řady nebyla žádná hvězda severu a také řadu R čeká vývoj. Jsem zvědav, jak dlouho ten touchpad přežije.

Celkové shrnutí
Funkčně je to přístroj perfektní, výkonný, rychlý, jeho kitový objektiv je moc dobrý, redukce otevírá cestu do široširého světa canonské optiky. Na učené rozbory o dynamickém rozsahu doporučuji nehledět: rozsah jestli 11 nebo 13 EV je hluboko za hranicemi praxe, to je jako když v autotestech mudrují o průjezdu vlásenkovou zatáčkou 150 nebo 170 km/hod rychlostí. Trvale si myslím, že plnoformátové bezzrcadlovky jsou skvělé hlavně proto, že je v hledáčku perfektně vidět, co fotím a mám kontrolu i nad expozicí. Půjdou dlouho svým životem a svým vývojem vedle zrcadlovek, ty budou mít taky svoje příznivce. Myslím, ale že příznivců bezzrcadlovek bude přibývat a i tento Canon EOS R jich hodně k systému přivede. V říjnu 2018 stojí v kitu s adaptérem tělo 65 tisíc. To je docela hodně a bude to jistě limitující faktor.

Ukázky:

13 a 14 a 15 a 16 srovnání objektivů 24-105/16-35, 17 až 20 vysoké ISO.