1.3.2004
„IS“ znamená Image Stabiliser – konečně jsme se dočkali nástupce někdejšího modelu Pro 90, dodejme ještě, že nástupce netrpělivě očekávaného. Optickým stabilizátorem disponují přístroje Minolta a Panasonic a bylo kupodivu, že Canon, výrobce vynikajících profi objektivů se stabilizátorem zůstal tak dlouho zdrženlivý.
 |
 |
 |
 |
 |
Jde o zcela nově koncipovaný přístroj, třebaže přejímá některé koncepce z jiných canonských modelových řad. Je to aparát s elektronickým hledáčkem, se snímačem CCD RGB 3,34 Mpx fyzicky a 3,2 Mpx efektivně, velký 1 / 2,7´´ (5,27×3,96 mm), čili naprostá osvědčená klasika. Jeho objektiv je zoom s rozsahem 1:10, odpovídající ohnisku 38 až 380 mm, světelný F2,8-3,1 ,schopný ostřit od 10 cm. Rozsah závěrky je od 15 sec do 1 /2000 sec, vyskakovací blesk má při 100 ISO dosah 4,2 m. Citlivost je mezi 50 a 400 ISO. Měření je buď zonální celoplošné, nebo s prioritou střední oblasti nebo bodové, autofokus je typu TTL (měření kontrastu) systému Flexi Zone (měřící body). Video lze zaznamenávat se zvukem 640×480 bodů, rychlostí 15 nebo dokonce 30 snímků / sec, v délce omezené kapacitou karty. Záznam je na CompactFlash karty I i II. Displej je LCD velká 1,5 ´´. výklopný a otočný. Napájení je 4 akumulátory AA, nejlépe NiMH. Přístroj váží 469 gramů a měří 111 x 78 x 66 mm.
Má vysloveně „sexy“ design. Příjemně oblé tvary, když ho popadnete do ruky, máte pocit, že držíte něco solidního, důkladného. Veškeré ovládací prvky jsou umístěny tak, aby se daly i poslepu dobře nahmatat. Přístroj se zapíná otočným spínačem vpravo nahoře, před ním je spoušť s ovládáním zoomu, vedle volicí kotouč s režimy AUTO, Program, priority času, clony a manuál, dále pět kreativních režimů, panorama a video. Na zadní stěně je „joystickové kolečko“ pro pohyb v menu, a u Canonu obvyklá dvojice tlačítek FUNC a MENU. FUNC je fakticky to, co je jinde jako „menu“, tedy zde ovládáme expoziční kompenzaci (+- 2 EV po 1/3), nastavení bílé (6 předvoleb a manuál), ISO (50 až 400), barevnost, doostření, hnědé a černobílé snímky, jakož i kontrast,doostření a sytost), bracketing (postupná expozice 3 snímků), intenzita záblesku a velikost snímku. Pod tlačítkem MENU najdeme spíš SETUP, zde jsou důležitá nastavení blesku pro dlouhý čas (na začátek a na konec expozice), délku prodlevy samospouště, a též i nezbytnou oblast MY CAMERA, kde si můžeme nastavovat uvítací obrázky, zvuky atd.
Dalším tlačítkem ovládáme systém měření, pod ním je JUMP tlačítko,, volitelé pro specifickou funkci (např. změnu ISO) a dole je DISPLAY, jímž se přepíná mezi displejem a elektronickým hledáčkem.
Na boku objektivu zcela vlevo je tlačítko pro vypínání/zapínání manuálního ostření a optického stabilizátoru.
|
Se stabilizátorem se dostáváme do praktické části recenze. Pokud jde o provozní časy, přístroj startuje za 3,4 sec, prodleva spouště je s namáčknutím 0,1 sec, bez namáčknutí v našich standardních podmínkách kolem 1 sec. V praxi se ale vyskytl s ostřením nepříjemný problém.Během procesu ostření obrázek v elektronickém hledáčku zmrtví. Ve špatných světelných podmínkách i na 1,5 sec a to značně znesnadňuje fotografování rychlých dějů. Aparát nakonec všechno vždycky zaostřil, ale trvalo mu to dlouho. Je možno použít manuální ostření, nepříjemné ale je, že během nastavení vzdálenosti musíme tlačítko držet.Při použití sériového focení můžete na hledáček směle zapomenout, ten je fakticky během fotografování vyřazen z provozu. To vše je pěkná otrava a doufejme, že v dalším vývoji jinak skvěle koncipovaného aparátu bude zjednána náprava. Za doladění stojí i ovládání zoomu. To je totiž dvojrychlostní – jakmile hýbeme páčkou jemně, zoomujeme pomalu, pak „přidáme plyn“ a zoom pěkně poskočí. Je však těžké najít přechod mezi oběma stavy a občas se těžko trefíme do zarámování obrazu.
Optický stabilizátor funguje přinejmenším stejně dobře, jako u někdejšího modelu Pro 90. Ostrý snímek pořízený jednou nataženou rukou – to zní jako pohádka, a je to fakt. Je pravda,že za takto extrémních podmínek se ostrý snímek nepovede na každý pokus, nicméně platí, že série snímků pořízených se zapnutým stabilizátorem je celá výrazně ostřejší, než snímky bez.
Kresba je velmi dobrá, na úrovni špičkových třímegových fotoaparátů, takže o kvalitu snímků do 13×18 cm a s přimhouření oka do A4 není žádná starost. Výborné výsledky jsou i při použití citlivosti ISO 400, šum je držen v rozumné míře, se zachováním dobré kresby.
Úhrnem vzato, je to sympatický přístroj s dobrou kresbou a jeho optický stabilizátor je skutečně vynikající. Je třeba se smířit s vrtochy elektronického hledáčku a nacvičit jemný prstík pro ovládání zoomu, pak budeme plně spokojeni.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
1.3.2004
„IS“ znamená Image Stabiliser – konečně jsme se dočkali nástupce někdejšího modelu Pro 90, dodejme ještě, že nástupce netrpělivě očekávaného. Optickým stabilizátorem disponují přístroje Minolta a Panasonic a bylo kupodivu, že Canon, výrobce vynikajících profi objektivů se stabilizátorem zůstal tak dlouho zdrženlivý.
|
| |
| |
| |
| |
Jde o zcela nově koncipovaný přístroj, třebaže přejímá některé koncepce z jiných canonských modelových řad. Je to aparát s elektronickým hledáčkem, se snímačem CCD RGB 3,34 Mpx fyzicky a 3,2 Mpx efektivně, velký 1 / 2,7´´ (5,27×3,96 mm), čili naprostá osvědčená klasika. Jeho objektiv je zoom s rozsahem 1:10, odpovídající ohnisku 38 až 380 mm, světelný F2,8-3,1 ,schopný ostřit od 10 cm. Rozsah závěrky je od 15 sec do 1 /2000 sec, vyskakovací blesk má při 100 ISO dosah 4,2 m. Citlivost je mezi 50 a 400 ISO. Měření je buď zonální celoplošné, nebo s prioritou střední oblasti nebo bodové, autofokus je typu TTL (měření kontrastu) systému Flexi Zone (měřící body). Video lze zaznamenávat se zvukem 640×480 bodů, rychlostí 15 nebo dokonce 30 snímků / sec, v délce omezené kapacitou karty. Záznam je na CompactFlash karty I i II. Displej je LCD velká 1,5 ´´. výklopný a otočný. Napájení je 4 akumulátory AA, nejlépe NiMH. Přístroj váží 469 gramů a měří 111 x 78 x 66 mm.
Má vysloveně „sexy“ design. Příjemně oblé tvary, když ho popadnete do ruky, máte pocit, že držíte něco solidního, důkladného. Veškeré ovládací prvky jsou umístěny tak, aby se daly i poslepu dobře nahmatat. Přístroj se zapíná otočným spínačem vpravo nahoře, před ním je spoušť s ovládáním zoomu, vedle volicí kotouč s režimy AUTO, Program, priority času, clony a manuál, dále pět kreativních režimů, panorama a video. Na zadní stěně je „joystickové kolečko“ pro pohyb v menu, a u Canonu obvyklá dvojice tlačítek FUNC a MENU. FUNC je fakticky to, co je jinde jako „menu“, tedy zde ovládáme expoziční kompenzaci (+- 2 EV po 1/3), nastavení bílé (6 předvoleb a manuál), ISO (50 až 400), barevnost, doostření, hnědé a černobílé snímky, jakož i kontrast,doostření a sytost), bracketing (postupná expozice 3 snímků), intenzita záblesku a velikost snímku. Pod tlačítkem MENU najdeme spíš SETUP, zde jsou důležitá nastavení blesku pro dlouhý čas (na začátek a na konec expozice), délku prodlevy samospouště, a též i nezbytnou oblast MY CAMERA, kde si můžeme nastavovat uvítací obrázky, zvuky atd.
Dalším tlačítkem ovládáme systém měření, pod ním je JUMP tlačítko,, volitelé pro specifickou funkci (např. změnu ISO) a dole je DISPLAY, jímž se přepíná mezi displejem a elektronickým hledáčkem.
Na boku objektivu zcela vlevo je tlačítko pro vypínání/zapínání manuálního ostření a optického stabilizátoru.
|
Se stabilizátorem se dostáváme do praktické části recenze. Pokud jde o provozní časy, přístroj startuje za 3,4 sec, prodleva spouště je s namáčknutím 0,1 sec, bez namáčknutí v našich standardních podmínkách kolem 1 sec. V praxi se ale vyskytl s ostřením nepříjemný problém.Během procesu ostření obrázek v elektronickém hledáčku zmrtví. Ve špatných světelných podmínkách i na 1,5 sec a to značně znesnadňuje fotografování rychlých dějů. Aparát nakonec všechno vždycky zaostřil, ale trvalo mu to dlouho. Je možno použít manuální ostření, nepříjemné ale je, že během nastavení vzdálenosti musíme tlačítko držet.Při použití sériového focení můžete na hledáček směle zapomenout, ten je fakticky během fotografování vyřazen z provozu. To vše je pěkná otrava a doufejme, že v dalším vývoji jinak skvěle koncipovaného aparátu bude zjednána náprava. Za doladění stojí i ovládání zoomu. To je totiž dvojrychlostní – jakmile hýbeme páčkou jemně, zoomujeme pomalu, pak „přidáme plyn“ a zoom pěkně poskočí. Je však těžké najít přechod mezi oběma stavy a občas se těžko trefíme do zarámování obrazu.
Optický stabilizátor funguje přinejmenším stejně dobře, jako u někdejšího modelu Pro 90. Ostrý snímek pořízený jednou nataženou rukou – to zní jako pohádka, a je to fakt. Je pravda,že za takto extrémních podmínek se ostrý snímek nepovede na každý pokus, nicméně platí, že série snímků pořízených se zapnutým stabilizátorem je celá výrazně ostřejší, než snímky bez.
Kresba je velmi dobrá, na úrovni špičkových třímegových fotoaparátů, takže o kvalitu snímků do 13×18 cm a s přimhouření oka do A4 není žádná starost. Výborné výsledky jsou i při použití citlivosti ISO 400, šum je držen v rozumné míře, se zachováním dobré kresby.
Úhrnem vzato, je to sympatický přístroj s dobrou kresbou a jeho optický stabilizátor je skutečně vynikající. Je třeba se smířit s vrtochy elektronického hledáčku a nacvičit jemný prstík pro ovládání zoomu, pak budeme plně spokojeni.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
