Canon PowerShot G3 X

Pětadvacetinásobný superzoom s jednopalcovým čipem, to je těžký kalibr nasazený Canonem na bitevní pole aparátů typu vše v jednom. Nástupce G1X? Má menší čip. Mladší bratr G7X? Jen shoda jmen. V názvech těžko se vyznat, zkusme se vyznat ve foťáku.

Jaký je a komu je určen
Sháňka je po ultrazoomech, máte mít ultrazoom, řekl si pan Canon a vypálil tuhle novinku. Volil jednopalcový čip od Sonyho, známý z RX100 III , ale není to ta jejich supernovinka s vysokorychlostním modulem, takže série je jen 5,9 fps kdežto RX100 III jeden 10 fps a RX100 IV má dokonce 16 fps, ale to je jiný čip. Citlivost je v rozsahu 100 – 12800 ISO. Optická stabilizace, tedy uvnitř objektivu, je pětiosá. Pětiosou stabilizaci známe z Olympusu a Sony, ovšem na čipu, nikoli v objektivu. Tento objektiv má také jen jednu rovinu pohybu stabilizace, ostatní směry jsou kompenzovány digitálně. Displej má úhlopříčku 3,2 palce a je výklopný a dotykový, stálí čtenáři vědí, že teď nad klávesnicí tleskám. Objektiv je gigantický, s rozsahem ekv. 24 až 600 mm, světelnost má od F2.8 do F5.6. Je fakt, že světelnost F5.6 na šestikile je výborná světelnost, otázka je, jak rychle objektiv ztrácí tu F2.8 a v jakých ohniscích přechází na nižší úroveň: na F4.0 klesne pri 18 mm a na F5.6 při 65mm fyzicky. Při crop factoru 2,7 je to 50, respektive 175 mm ekvivalent.

Objektiv je osazen tlačítkem, které bleskově rozšíří záběr, když se fotí při dlouhém ohnisku – fotograf pak často ztrácí orientaci, kde vlastně má toho kroužícího jestřába na modrém nebi hledat. Video je 1080 HD, přístroj má slot pro externí mikrofon a slot pro sluchátka – je ale s podivem, že nemá Full HD, natož pan 4K. Tělo je kovové, utěsněné proti prachu a vlhkosti. Má vestavěný blesk a také sáňky pro externí blesky Canon. Sáňky též komunikují s externím hledáčkem EVF-DC1 , který lze dokoupit. Přístroj má wi-fi včetně NFC (spárování dotykem) a lze ho ovládat přes aplikaci v mobilním telefonu. Akumulátor NB-10L by měl uživit 300 fotek, to mi též připadá málo a vyžaduje to dokoupení minimálně jednoho náhradního aku.

Je to ultrazoom a tím je řečeno mnohé, pokud ne vše: je určen těm, kdo milují ultrazoomy. Ekvivalent šest set milimetrů… Minulý týden jsem tu uváděl šestistovku od Nikonu, stojí 12 tisíc dolarů. Tenhle přístroj stojí sakum pikum pětadvacet tisíc korun. Je pravda, že tím šestikilem všude dosáhnete a že pro focení typu, fotnu semhle a fotnu támhle je to příjemné, zvlášť když budu obrázky předvádět na mobilu a na tabletu.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná zapuštěným tlačítkem na horní stěně. Kolem spouště je prstenec s ovládáním pro zoom, blízko něho přední roller. Na horní stěně je tradiční kruhový volič: zóna P-Tv-Av-M, tedy programová automatika, priorita clony a času a plný manuál, dále pak dvě pozice na uživatelské nastavení, pak je tam režim, kdy se při focení vytváří video – hybridní auto (dneska, co není hybridní je out, kdežto být hybridní je cool). Následuje volba režimu, kdy se vytvoří šest efektových snímků a z nich pak vyvolíte ten nejefektnější. Scénické režimy a HDR, to jsou jasné volby. Pak je tu video. Rozvržení je podobné jako má Canon G1X, tedy směřující na podmnožinu fotografů – hračičků. Na rohu je mohutný volič korekce expozice a kousek od něj tlačítko pro video.

Pod horní hranou je tlačítko pro spárování wi-fi dotykem a volitelné S tlačítko, dále pak tlačítko „hvězdička“, pod ním „asistent kompozice“. Zde dlužno podotknout, že přístroj umožňuje volné definování funkce tlačítek „manuální ostření“ na objektivu, spoušť videa, S tlačítko a asistent kompozice. Hvězdička má vyhraněnou jedinou funkci – při režimu P (programovatelná automatika) volně lze nastavit poměr clony a času.

Definování volitelných tlačítek neobvykle najdeme na obrazovce 2 ve fotomenu pod položkou Přiřazení funkce. Tato možnost individualizace jde vstříc hloubavějším uživatelům tohoto přístroje. Stiskem středového tlačítka čtyřcestného voliče se dostaneme do funkčního menu. To je poměrně bohatě obsazené – i to lze definovat ve velkém menu. Kolem čtyřcestného voliče je zadní roller.

Jak se s ním fotí

Do značné míry se ztotožňuji s názorem Michaela Hessiona ze serveru Gizmodo, který svůj článek nazval Canon G3X : Můj zoom je delší než tvůj zoom. Srovnává tento přístroj se Sony RX10 Mk II a panasonic FZ1000 (recenzoval jsem ho zde). Všechny tři mají jednopalcový snímač, ten Sony, pravda, ho má nejmodernější konstrukce s urychlovačem přenosu (a stojí 43 tisíc!). Canon „ho má nejdelší“, tedy 600 mm, ale na delší straně také nejméně světelný F5.6. Sony jde jen na ekvivalent 200 při F2.8 a Panasonic nabízí ekv. 400 mm na F4.0 za 21 tisíc. A teď si položme otázku, co je pro praxi podstatnější, délka ohniska nebo světelnost? Na to se dá ovšem odpovědět – jak pro koho. Podle mého přesvědčení se 600 mm nedá seriózně udržet, tím spíš, když ten přístroj nemá elektronický hledáček a musí se držet v rukách od těla.

Je ovšem pravda, že ten rozsah je pro nenáročné focení bez touhy po maximalistickém výsledku má svůj půvab. Vyzkoušel jsem si to, když jsem byl s vnučkou na okružní autobusové prohlídce letiště v Ruzyni (ukázky 5 až 7)– a pak mi přístroj umožnil sáhnout si hodně daleko. Po focení s vnučkou ideální!

Shrnutí
Canon PowerShot G3 X je určen fotografům, kteří touží svým přístrojem nahlédnout hodně daleko a nesejde jim na tom, že se za to platí ne zrovna ideální kvalitou obrazu. Ve prospěch přístroje vypovídá důkladná stavba, tělo je kovové, rozměrný displej je výklopný a dotykový. Za senu přes 5 tisíc korun lze dokoupit elektronický hledáček, který posouvá přístroj do vyšší užitné hladiny, ale zároveň i cenové. Ovšem opakuji, je to přístroj pro milovníky dlouhých ohnisek, dlouhé ohnisko nabízí a tudíž očekávání nezklame.

Ukázky: 1 až 4 rozsah zoomu, 5 až 7 vyjížďka po letišti, 15 a 16 radosti dlouhého ohniska