Ano, Canon přeskočil nešťastná čísla 13 a 14 a vyšel rovnou s patnáctkou své prestižní řady kompaktů G. Pětinásobný zoom se světelností F1.8 – 2.8, začněme tou nejlepší zprávou! K ostatnímu se dostaneme v naší recenzi. Je zajímavé sledovat vývoj oné řady G. Sleduju ji na Digineffu od začátku, omlouvám se, že ne soustavně – dvanáctku jsem vynechal, takže si můžete připomenout až jedenáctku v recenzi z února 2010. U tohoto modelu šel Canon dolů s počtem megapixelů, z 14.7 slevil na 10 Mpx, totéž měla dvanáctka a patnáctka přichází s rovnými dvanácti – nejvyšší rozlišení má 4000 x 3000 pixelů na čipu, který je na rozdíl od předchůdců (CCD) typu CMOS. Stejný čip se používá v modelu Canon S110. Rozměr 1/1,7 palce (7.44 x 5.58 mm ) zůstává. Obraz zpracovává procesor Digic 5. Velmi stoupl rozsah citlivosti, má od 80 do 12800 ISO.
Objektiv má skvělou světelnost F 1.8 až 2.8 a má sedmilamelovou clonu (předchozí modely jen 6 lamel), objektiv je stabilizovaný. Jeho ekvivalent ohniska je 28 až 140 mm. Ostří v makru od 1 cm a je doplněn digitálním zoomem, 2x a 4x. Počet zaostřovacích bodů zůstává na 9. Zvětšila se úhlopříčka displeje na 3 palce, má 922 tisíc bodů (dvojnásobek předchůdce), což je dobré, ale Canon se vrátil k pevnému displeji, naposled ho měla desítka. Jistě ho k tomu vedly i jiné důvody než výrobní, třeba výhod výklopného displeje lidé málo využívají. Osobně je mi to líto, pokládám výklopný displej za mimořádně velkou přednost, ale připouštím, že je to můj osobní názor. V přístroji zůstal zachován průhledový hledáček, který sleduje zoom v jeho plném rozsahu, přirozeně že jen optický zoom, tedy v poměru 1:5.
Přístroj má vestavěný blesk s dosahem 7 m, je uvedeno ve specifikacích. Sériové focení má skromných 2.1 fps, ale ve scénických režimech najdeme volbu 10 fps.
Video je full HD formátu H.264 a QuickTime MOV se sterozáznamem zvuku, v přístroji přibyl i mono reproduktorek. Zápis je na karty rodiny SD, včetně wi-fi karet Eye-Fi. Napájen je li-ion akumulátorem NB-10L, který by měl vydrží 350 snímků (nejen papírově, vyzkoušel jsem to). Rozměry jsou 107 x 76 x 40 mm , váha 352 g, je tedy lehčí než předchůdci a o něco menší.
Design byl mírně přepracován. Je to důvěru budící přístroj se zajímavě řešeným povrchem, je na omak drsný a nepříliš výrazný úchop (grip) je potažený měkkou drsnou gumou. Výborně jsou řešené ovládací prvky a jejich velikost a rozmístění vyjde vstříc jak lidem s malýma, tak velkýma rukama. Pohodlně se vejde do kapsy, ale rozhodně to není žádné titěrné tintítko, je to prostě pořádný foťák.
Ovládání a menu
Oproti předchozímu modelu se přístroj viditelně změnil. Už jsem se zmínil, že blesk je teď vyskakovací a dříve byl zabudovaný a že displej je pevný, už není vyklápěcí. Změna blesku přinesla ještě jinou změnu nikoli k lepšímu. Dříve totiž byl ruční ovladače expoziční kompenzace na horní stěně vlevo, jenže teď je tam vyskakovací blesk a kotouč na ovládání kompenzace je teď vpravo, pravda, velice šikovně na dosah palce. Nad ním je kruhový volič režimů. Ten tam býval dřív taky, ale zmizel kruhový volič ISO. Volba ISO se přestěhovala na čtyřcestný volič na zadní stěně. Jinak nahoře zůstalo vše při starém, vypínač a spoušť spřažená s ovládáním zoomu. Na přední stěně pod spouští je roller, ovládací kolečko.
Důležitý je kruhový volič režimů. Zde je plný automat, potom P, Tv, Ac a M, tedy programovatelná automatika, priorita času a clony a plný manuál. Pak je tu „krátký film“, což je módní funkce z poslední doby, kdy k fotce přibude kratičké muvíčko, věru v tom nevidím nic ani užitečného, ani zábavného, ale někdo to může vidět příznivěji. Pak je zde HDR, scénické režimy a video.
Na zadní stěně se to také trochu proměnilo. Volitelné S tlačítko zůstalo v levém horním rohu, vpravo od hledáčku je nadále tlačítko pro prohlížení, ale na opěrce pro palec už není hvězdička, nýbrž spoušť videa. Důležité tlačítko hvězdička se přestěhovalo o patro níž. Jakmile ho stiskneme v režimu P (programovatelná automatika), lze měnit poměr clona / čas. V režimu Av a Tv (priorita clony / času) lze též měnit poměr clony a času. Vedle něho je teď volba ostřicího bodu, pod čtyřcestným voličem je pak vlevo volba režimu měření expozice a velké menu.
Na čtyřcestném voliči je zadní roller, ploché ovládací kolečko, a na jednotlivých směrech je alokováno ISO, blesk, režim displeje (zde je možno zapnout vodováhu) a makro/manuální režim.
Komunikace s uživatelem je velmi dobře řešená, takže na displeji vidíme, pro kterou funkci je třeba použít přední roller nebo zadní plochý roller.
Posledně u modelu 11 jsem si stěžoval na titěrnost ovládacích prvků, asi proto, že jsem přístroj zkoušel v zimě a zkřehlé prsty nemají tolik citu. Teď jsem k ergonomii vlídnější, třebaže zůstala v podstatě totožná, jen opakovaně budu litovat ztráty kruhového voliče pro ISO a nemyslím si, že vyskakovací blesk na kompaktu má oproti vestavěnému větší přidanou hodnotu, než že to líp vypadá a je to zábavnější.
Menu jsou zde dvě, funkční menu aktivované středovým tlačítkem čtyřcestného voliče, a velké menu, s třemi oddíly, fotografické menu, setup a uživatelské. To má dvě pozice na kruhovém voliči režimů.
Jak se s ním fotí
Start i ostření jsou velmi svižné, start je za 1,2 sec a odezva spouště ve slušných světelných podmínkách umožňuje i živou fotografii. Podle údaje výrobce se autofokus zrychlil o 53% oproti modelu G12, takže se G12 chlubí, že je to nejrychlejší kompakt kdy vyrobený Canonem. Průhledový hledáček má pouze informativní funkci, na každé straně řeže nějakých 15 procent, takže při pečlivé kompozici na plný formát se na něj nedá spoléhat. Pro živou fotku ale poslouží velmi dobře.
Obrazová kvalita je vynikající. Objektiv kreslí velmi ostře i při plné světelnosti F 1.8 a jeho kresba nevadne ani při cloně F8.0, což je největší clona přístroje. Sklony k vinětaci nemá prakticky žádné ani při plné světelnosti a ani soudková vada není nic, o čem by stálo za to mluvit. Ani po chromatické vadě není stopa, ukázka je z rohu, přesvětlený snímek, výřez 100%.
Stabilizace je také velmi účinná. Stabilizaci lze nastavit jako průběžnou, jen při focení a lze ji samozřejmě i vypnout.
Tento objektiv je naprosto špičkový a je největší trumf modelu G15. Na snímku je výřez 1:1 z rohu.
Citlivost a šum spolu souvisejí, zde lze nastavit až 12800, což je samozřejmě čistě teoretická možnost. Nicméně i při 1600 ISO získáme velmi slušné snímky a lze jít výš.
Podotkněme ještě, že ve menu foto najdeme položku NR u vys. ISO, to je omezení šumu, lze nastavit nízké, standardní a vysoké, nejde vypnout. Na ukázce máte srovnání, vlevo vysoké, vpravo nízké, uprostřed standard. Myslím, že ten standard nabízí nejrozumnější řešení. Na ukázce je 6400 ISO, to je opravdu, ale opravdu vysoké ISO. Pro srovnání, zde máte snímek při 3200 ISO, ve standardním odšumění, připadá mi naprosto snesitelný.
Za zmínku stojí i digitální zoom, který nabízí 10 a 20 násobné prodloužení. Samozřejmě se kresbou nevyrovná optickému zoomu nicméně v této oblasti došlo k obrovskému zlepšení a i takto pořízené snímky lze použít ke kvalitativně méně náročným účelům, například ve zmenšeném formátu na webu.
Ve scénických režimech najdeme funkci snímání za špatných světelných podmínek z ruky. Přístroj pořídí při 2500 ISO sérii fotek a po složení omezuje šum. Pravda, řezavě ostrý snímek z toho nepovstane (stativ ničím nenahradíš, říkala babička), ale v nouzi se ta funkce hodí – v našich ukázkách je to fotka č. 17.
Ve scénických režimech se zde ale nenabízejí takové funkce, jako je plynulé panorama a nikde nenajdeme ani „kreativní filtry“ – někteří výrobci si na nich hodně zakládají a myslím, že ke kompaktu takové legrácky patří. Zde tedy nemají kreativní filtry samostatnou položku, jenom pod volbou HDR (na kruhovém voliči) najdeme „živé barvy“ a „efekt plakátu“. V tomto ohledu je přístroj poněkud asketický a z vychytávek nabízí kromě HDR jenom RAW. Výrobce tím dal najevo, že jde o aparát pro vážnější práci a ne na hraní. Přesto si myslím, že tu kreativní filtry chybí. HDR je na kruhovém voliči i ve scénických režimech, ale k silným stránkám přístroje nepatří – nemá dobré zarovnání obrázků, takže doporučuji stativ. Z praktického hlediska je to piha na kráse. Zajímavá je funkce vysokorychlostní snímání frekvencí 10 oken za vteřinu – v plném formátu, ale jen v HQ kvalitě. Získáme tak kupodivu kresebně plnohodnotné snímky.
Shrnutí
Canon PowerShot G15 je poslední model prestižní řady G, kterou Canon zahájil před deseti lety. Nahrazuje model G12, který se na trhu udržel plné dva roky. Má zcela nový dvanáctimegový CMOS snímač a je vybaven taktéž novým procesorem. Hlavní předností je objektiv s vysokou světelností F1.8 až 2.5 při ohnisku ekv. 28 až 140. Spolu s rychlým autofokusem (analýza kontrastu) tento objektiv zaručuje velkou univerzálnost použití. Přístroj ocení především vážnější zájemci o fotografii, marketingově míří i na majitele zrcadlovek, kteří touží po něčem malém a výkonném. Model nemá výklopný displej, ale je třeba vzít v úvahu, že zdaleka ne každý uživatel pokládá toto řešení za výhodu. Přístroj stojí v říjnu 2012 kolem 14 tisíc.
Ukázky:
1 a 2, resp. 5 a 6 je rozsah pětinásobného zoomu, 3 a č 4 je digitální toom 10x a 20x. Čísla 13 a 14 je 400 ISO, 15 je 640 ISO, 16 při 800 ISO, 17 scénický režim „dlouhý čas z ruky“ a 18 je při 1250 ISO.
| 1 |
 |
2 |
 |
| 3 |
 |
4 |
 |
| 5 |
 |
6 |
 |
| 7 |
 |
8 |
 |
| 9 |
 |
10 |
 |
| 11 |
 |
12 |
 |
| 13 |
 |
14 |
 |
| 15 |
 |
16 |
 |
| 17 |
 |
18 |
 |
Chcete znát názor prodejce, zhlédnout krátkou video-prezentaci prodejního balení, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky z digitálního fotoaparátu Canon PowerShot G15?
