Canon EOS 800D

Vynikající výkon za rozumné peníze, to je základní koncept modelové řady, zahájené v roce 2003 přístrojem 300D, který dostal pro některé trhy název Rebel. Tehdy se cenově dostal pod tehdejší magickou hranici 40 tisíc, zrcadlovky byly tehdy smrtelníkům cenově nedostupné. Přímo novinka navazuje na modely 750D a 760D z roku 2015.

Jaký je a komu je určen
Jde o jednookou zrcadlovku s výměnnou optikou s kompozitovým tělem a zrcadlovým hledáčkem s 95% pokrytím. Velikost čipu se v posledních létech ustálila na 24 megapixelech. To je pro běžné účely víc než dostatečné rozlišení na čipu APS-C (22,3 x 14,9 mm). Procesor je Digic7, projevilo se to zvýšením maximální citlivosti na ISO 51200. Stoupl počet zaostřovacích bodů na 45. Třípalcový jednomegový LCD displej je dotykový a vyklápěcí ve všech směrech. Rozsah závěrky je od 30 sec do 1/4000. Vestavěný blesk dosáhne při 100 ISO do 12 m a je schopen řídit externí blesky Canon. Ty je možné použít i přes aktivní sáňky na těle přístroje, synchronizační čas je 1/200 sec. Sériové focení dosahuje frekvence 6 fps. Video ve formátech MPEG-4 a MOV umí až HD 1920 na 60 fps, ve výbavě je vstup na mikrofon. Kromě dosavadní wifiny (NFC) přibyl i nízkoenergetický Bluetooth. Zůstává akumulátor LP-E17, však výrazně se zvýšil počet snímků na jedno nabití – podle metodiky Tipa až 600, bez blesku jsem dosáhl 900 fotek na jedno nabití. Mírně klesly rozměry a váha na 131 x 100 x 76 mm a 532g.

Je to přístroj s výkonem špičkového bombarďáku před pár lety – z praktického hlediska ho od vyšší střední třídy dělí jen absence stavového displeje na horní stěně a druhého rolleru – ovšem bylo by to zaplaceno jednak penězi, jednak většími rozměry a váhou. Tělo stojí 22 tisíc, se základním objektivem 18-55 přijde celek na 24500 – s možností libovolně rozvíjet systém podle potřeb a zájmu uživatele. Poměr ceny a výkonu je zde doslova skvělý a ne nadarmo dostal tento model na prestižní Dpreview Gold Award.

K mání jsou zrcadlovky za poloviční cenu – ovšem bez výklopného displeje, s menším rozlišením, pomalejší sérií atd. Spolu se strýčkem Skrblíkem bych podotkl, že výkonový rozdíl mezi skutečně levným modelem a touho 800D je mnohem výraznější, než mezi 800D a vyšší střední třídou. Nemá hořčíkové tělo a hranolový hledáček, ani stavový displej nahoře a zadní roller. Kdo bez toho nemůže žít, ať si připlatí deset tisíc navíc. Každopádně je to přístroj za rozumné peníze, určený technicky minimálně i vůbec ne obeznámenému uživateli.

Ovládání a menu
Všechno je tu uspořádáno tak, aby to bylo dosažitelné pravou rukou – pro levou ruku zbývá jen wi-fi, hlavní menu a INFO tlačítko.

Přístroj se zapíná páčkou u kruhového voliče režimů, v další poloze je video. Vpředu je spoušť a roller, pod ním tlačítka pro volbu zaostřovacího bodu, ISO a DISP, jímž zapínáte i vypínáte displej. To souvisí se základním konceptem přístroje: pokud si to přejete, máte vždy na dosah pomocnou ruku a na displeji se dočtete, co máte a nemáte dělat. Lze se toho samozřejmě zbavit a přejít i do standardního režimu, jak ukážeme dále.

Na kruhovém voliči je pro znalé uživatele čtveřice program – priorita času a clony a plný manuál (P-Tv -Av – M). Pro neznalé je zde plná automatika (zelená ikonka) a automat s vypnutým bleskem. A jsme u toho základního konceptu: když nastavíme cokoli kromě oné uvedené čtveřice, je třeba myslet na Q tlačítko na zadní stěně. To nám totiž umožní v rámci dané volby pracovat. Tím se totiž aktivují nabízené možnosti. Tak například i v plném automatu můžeme volit, zdali chceme fotit jednotlivými snímky nebo sérií nebo se samospouští anebo jak chceme / nechceme použít blesk. Po stisku Q tlačítka se barevně zvýrazní nabídka a tlačítkem SET uprostřed čtyřcestného voliče nastavujeme to, co je potřeba. Modifikací automatického režimu je CA režim (Creativní Automatika 🙂 ). Je to automat – ale můžeme si zvolit, jaké barevné prostředí chceme (nabídka je samozřejmě česky a co je „teplé“ každý pochopí) a je tu i míra rozmazání pozadí. Ona je to samozřejmě ve skutečnosti clona, ale je to takto voleno, aby se laik nevyděsil odborného názvu. Takto laskavě postupuje průvodce i v dalších položkách: portrét (fakticky plná světelnost), krajina, květiny (ostříme na střed) ale pozor – sport, zde je priorita krátkého času, vhodné i na mrskající se dětičky a pejsky a spol., dále pak scénické režimy a kreativní filtry. Ve scénických režimech objevíme zajímavou funkci Noční scénu z ruky – získáme po sérii čtyř po sobe pořízených a posléze v jednu složených fotek výsledek ne moc ostrý, zato bez šumu. V nabídce kreativních filtrů nechybí ani několik typů HDR – to jsou fotografie opět pořízené složením dílčích, různě exponovaných fotek, které vykreslí jak jasy, tak stíny – nejlépe je držet se standardního, který pracuje velmi přirozeně a výsledek je nenásilný.

O zadní stěně a její výbavě jsem se už nepřímo zmínil. Zleva zde jsou tlačítka pro menu a INFO – jím hodnotíme pořízené fotky, zobrazíme si různé režimy (EXIF data, histogram apod.) a tlačítko též aktivuje různá nastavení v pokročilém menu – vždy jsme názorně a jasně vybídnuti, abychom ho použili. Vpravo od hledáčku je aktivace Živého náhledu – pak vidíme scénu na displeji a přístroj má vypnuté zrcadlové zařízení a funguje podobně jako kompakt. Díky hybridnímu snímači teď lze tohoto režimu plnohodnotně používat – důležité je, že i pak přístroj velmi rychle ostří: to je zásluha právě toho hybridního snímače.

V pravém rohu je tlačítko hvězdička a Volba ostřicího bodu, ona se ta dvě tlačítka částečně dublují, častěji ale budeme používat právě tohoto na rohu. Hvězdičku můžeme nadefinovat pro „ostření na palec“, vysvětlím níže. Nad čtyřcestným voličem nalezneme tři tlačítka: nahoře je korekce expozice, snadno se nahmatá i při focení, kdy máme oko u hledáčku. Pod ním je Q tlačítko, jímž aktivujeme Quick menu – a jak už jsem poznamenal, je to vstup do ladění rozmanitých automatických režimů (ty mají – typicky – korekci expozice vypnutou). Vpravo pak je aktivace Wi-Fi, též pojednám níže.

Čtyřcestný volič má alokované funkce – nahoře vyvážení bílé, to dnes v podstatě už nepotřebujeme, vlevo režim pohonu (jednotlivé fotky, série, samospoušť), vpravo autofokus (jednotlivé, průběžné, automatický přechod z jednoho do druhého) a dole Picture Style, tedy různé styly zobrazení (standard, živé barvy, tlumené barvy, černobílý obraz apod.). Pod tím pak je tlačítko pro přehrávání mazání přehrávaných fotek.

Menu
Má tři základní oddíly, čtvrtý je speciální a zde nastavujeme, co a jak chceme vidět na displeji v režimu stavového displeje a nakonec je tu možnost si sestavit vlastní soubor funkcí, které chceme ovlivňovat, aniž bychom se hrabali v obrazovkách standardních menu.

Důležité je – u všech Canonů – poté co foťák vytáhneme z krabice na fotomenu obr.1 dát položku Uvolnit závěrku bez karty do OFF. Defaultně je to ON a hrozí nebezpečí, že si nevšimnete prázdného slotu a nafotíte maturitní ples své dcery naprázdno. Na obr.2 je důležitá položka Ovládání blesku – pro poučené je tu příležitost si pohrát s řízením externího blesku. Zde lze i korigovat sílu záblesku, ale to se dá i přes Q menu. Dole na obrazovce je automatická optimalizace jasu, to by mělo projasňovat stíny, ale moc velký efekt to nenese. Pokud by někdo chtěl nastavit bílou ručně – to se dělá, když chceme precizní zobrazení barev v JPEG, dělá se to na obr. 3 – vyfotíme barevně neutrální předlohu (ideálně tabulku střední šedé, nebo bílou stěnu) a fotku určíme jako referenční. Na obr. 5 povolíme živý náhled.

Menu prohlížení moc zajímavé není, hlavně proto, že tu chybí vyvolání RAW – to je užitečné, když fotíme do RAW a chceme v náhlém popudu myslí fotku sdílet na Facebooku přes wifinu a mobil. V setup menu na obr. 1 můžeme založit novou složku – to se hodí, když fotíme dejme tomu na 32gigovou kartu celý týden a založíme si složku na každý den. Na této obrazovce se formátuje karta a dole zakládá bezdrátová komunikace. Na obr. 2 se dá nastavit zobrazení vodováhy,a ale ta je u tohoto modelu mizerná pod hranicí použitelnosti, bohužel. Na obrazovce 4. je tzv. C.Fn menu, uživatelské nastavení pro pokročilé uživatele. Má 15 položek, na obr. 4 se dá nastavit priorita vysokých jasů, trochu to pomůže proti přepalům, ale musí být aspoň 200 ISO, což zjistíte důkladným studiem 500stránkového manuálu. Fn9 je podsvětlení hledáčku, to je, aby byl vidět aktuálně aktivní bod autofokusu = to, na co ostříme. Nastavte Povolit. Na Fn 12 se dá nastavit to ostření na palec, kdy AF aktivujeme nikoli spouští: je to varianta 1.Blok AE/AF. Kdo si na to zvykne, jako s tím vínem jež zprv trpké zdá se – a pak neodtrhneš více. Na Fn 13 se dá nadefinovat funkce tlačítku SET, jinak tu definovatelná tlačítka nejsou.

Menu zobrazen – tam je obrazovka snímání a obrazovka menu buď standardní anebo s pokyny. To se líp ukáže než vysvětlí, tohle je standardní menu:

Tohle je menu s pokyny:

To menu s pokyny nemá podle mě moc smysl. Abyste mohli něco nastavit, vyvoláte si tento výše zobrazený cirkus, ano, stisknete Q tlačítko a hodí vás to fakticky do normálního, leč hůř čitelného menu. Doporučuji standard.
Uživatelské menu je prostě uživatelské menu.

Ergonomie a ovladatelnost je na výtečné úrovni, však se tahle řada vyvíjí bezmála patnáct let. Zalitovat můžeme jen toho, že výrobce upustil od stavového displeje na horní straně, přece jen tomu dává takový profi feel – za cenu zvětšení o milimetr respektive o dva milimetry na každou stranu.

Jak se s ním fotí
Jde o vyzrálý, uživatelsky nesmírně příjemný fotoaparát. Startuje okamžitě a také jeho setový objektiv plně uspokojí i požadavky živé fotografie. Přesvědčil jsem se o tom na roudnické Air Show, věnoval jsem tomu samostatný článek.
Obrazová kvalita závisí na použité optice. V základním setu je přístroj osazený objektivem EF-S 18-55/4.0-5.6 IS STM. Je to velmi slušný objektiv s optickými vlastnostmi odpovídajícími normě. Vykazuje soudkovou vadu při ohnisku 18 mm.

Příjemně překvapuje téměř absencí vinětace (takže si vinětaci musíte obstarat sami, např. filtrem Dětský fotoaparát 🙂 ).

Právě tak dobře má vyřešenou barevnou vadu – toto je z rohu proti světlé obloze při korekci +1,3. Vyřešenou znamená, že si s ní nemusíme lámat hlavu.

Vysokým ISO se drží – dejme tomu – e střízlivých mezích. Od modelu 750/760D k výraznému popkroku nedošlo, bezproblémově použitelných je 3200 ISO, pak už je kvalita problematická. ISO lze nastavit jen po krocích celých EV (tj. dvojnásobky v řadě 800 – 1600 – 3200 atd.) Nedá se to ošidit, ani když nastavíte ruční expozici M a automatické ISO: i když přidáváte dejme tomu čas po třetinkách EV, automatika čeká a pak šup a změní ISO o celý jeden krok EV. Na důvod se mě neptejte, ale dělají to i nižší třídy Nikonu.

STM autofokusový motor spolupracuje s hybridním čipem a výsledkem spolupráce je velmi rychlé ostření – především je to vidět na práci s výklopným displejem. Dokonce se zdá, že průběžné ostření (AF SERVO v terminologii Canonu) funguje ještě lépe v režimu živého náhledu (focení přes displej), než když používáme optický hledáček. Ostření je velmi tiché, oceníme to při videu. Jediné, co ve mně vyvolalo negativní emoce, byly Wi-fi a Bluetooth. Ovládání vyžaduje pevné nervy a trpělivost luštitele čínských hlavolamů. Je třeba si stáhnout applu Canon Camera Connect, ale také speciální návod na připojení. Menu přístroje v jednom okamžiku dokonce nabídne QR kód, ale pošetilec ten, kdo se domnívá, že se přes QR připojí (jak to už léta dělá Olympus) – otevře vám to webovou stránku, abyste si mohli stáhnout appku. Když se konečně dopracujete kýženého cíle, zjistíte, že můžete stahovat do smartfonu fotky a následně je posílat po všech čertech, můžete i fotografovat, ale nastavit dálkově foťák lze jen ve velmi omezené míře.

Shrnutí
Canon EOS 800D je důstojný pokračovatel osvědčené řady zrcadlovek pro amatérské fotografy, kteří chtějí dobrý fotoaparát, aniž by museli vynakládat zbytečně velké peníze. Jeho hybridní čip ve spolupráci s STM objektivy zaručuje přesné a rychlé ostření. Výklopný dotykový displej je v této řadě už samozřejmostí. Dpreview ocenila tento přístroj Zlatou medailí – o kvalitách řady svědčí to, že od modelu 600 dostaly všechny stříbrnou s výjimkou 750 – protože ji dostal prakticky stejný model 760D. No a tahle osmistovka je pozlacená a já se tomu verdiktu vůbec nedivím.

Ukázky: