Tato zrcadlovka nenabízí filtry typu comicsová kresba a pop art – v režimu focení. Nabídne efekty jako postproces, přímo v aparátu. Nicméně je tu něco, co se jmenuje kreativní automatický režim a ten jsem dnes zkoušel v úchvatném, prostředí židovského hřbitova v Mikulově. Kreativní automatický režim je přístupný přes kruhový volič, položka CA. Jakmile ho nastavíme, musíme do jeho menu přes klávesu Q na zadní stěně. Pak lze volit z nabídky režimů, dále je možno volit hloubku ostrosti (což znamená, že cloníme, ale laický uživatel se nemusí bát odborné terminologie) a dále lze nastavit režim snímání jednotlivé snímky / série / samospoušť a lze i nastavit blesk, buď automat, vynucený blesk se 100% výkonem a zakázat blesk.
Zde je třeba zdůraznit, že je to absolutně automatický režim cílený na laickou veřejnost, která nemá a nechce mít žádné technické znalosti. Přístroj všechno dělá sám a potřebuje jen vlídný pokyn, kterým směrem se vydat. Obávám se ale, že přece jen vyžaduje několikeré prokliknutí a toho že se naprostý laik obvykle obává. Nicméně, odložme strach a možnosti prozkoumejme. Fotky nechávám v původní velikisti needitované, abyste viděli, jak ten EOS 650D fotí.
Ve výchozím nastavení je režim Standard. To je pak normální snímek nafocený v automatickém režimu.
Následuje filtr Živé, tedy vyšší saturace. V menu přibude položka , v níž je možno nastavit sílu efektu, má vždy tři stupně. Živý hřbitov vypadá takto:
Provedení Měkké vede k zmírnění rozdílů mezi stíny a světlými partiemi. Není to tedy žádný změkčovací filtr a na kvalitu kresby nemá vliv.
Následuje varianta Teplé. Zde je efekt očekávatelný. Tento filtr fakticky supluje nastavení bílé, tedy WB. Osvědčí se v situaci, kdy je světlo hodně studené, takže vyrovnává barevné účinky zatažené oblohy nebo stínu.
Filtr zvaný Ostré očekávaně zvýší kontrast. Nemá tedy vliv na ostrost snímku, na zaostření, rozlišení a podobné parametry, jde čistě o rozdíl mezi tmavými a světlými partiemi.
Nastavení Chladné vede k opaku Teplého. Efekt není tak silný, aby se dobře osvědčil v žárovkovém osvětlení, nicméně nějaký vliv přece jen má.
Režim Světlejší by měl vést k high key fotkám, k fotografii v jasných světlých tónech. Pohled na EXIF mě poněkud zklamal, čekal jsem nějaká kouzla a ona je to obyčejná přeexponovaná fotka. Snad by se to uplatnilo na ostře nasvíceném sněhu, tam je třeba kompenzovat hodně do plusu.
Režim Tmavší je zase opak, měl by to být low key, ale zase je to normální podexponovaná fotka.
Zbývá režim Monochromatické – zde se přes volbu Q dostaneme k volbě černobílá, sépie a modrá. Defaultně je černobílá. Nelze ale nic volit, tedy především nelze volit barevné filtry (na př. Červený filtr, aby modrá obloha vyšla v čb provedení hodně tmavá).
Nutno konstatovat, že i v tomto modelu Canon drží konzervativní tradici nepouštět žádné „umělecké opičky“ do procesu fotografování. Nicméně lze jít do režimu přehrávání a tam pod novým jménem lze vygenerovat zopičené snímky z původního originálu. Neuvádím všechny, jen výběr, tedy olejomalbu a akvarel, pak „levný foťák“ a „rybí oko“ a nakonec je to „miniatura“, tedy rozostření částí obrazu. Tyhle věci jsou dnes oblíbené, nicméně zde jsou složité, podle mého názoru zbytečně složité. Každopádně je nepříjemné, že zopičení nelze vytvořit dávkou tedy třeba dvacet fotek najednou.
 |
 |
|
|
|
 |
 |
 |
