Na úterním tiskovém setkání Canonu byly k disposici tři předprodukční vzory nové plnoformátové zrcadlovky. Technický specialista firmy Pavel Šerý nám předvedl funkci Dual Pixel RAW. Šlo tedy skutečně jen o první potěžkání v ruce – nebylo možné pořídit zkušební snímky.
Na úterním tiskovém setkání Canonu byly k disposici tři předprodukční vzory nové plnoformátové zrcadlovky. Technický specialista firmy Pavel Šerý nám předvedl funkci Dual Pixel RAW. Šlo tedy skutečně jen o první potěžkání v ruce – nebylo možné pořídit zkušební snímky.
První dojmy
Podstatné je, že ovládací prvky zůstaly na svém místě – přibylo tlačítko pod joystickem, jím lze navolit režim autofokusu. Přechod z Mk III na Mk IV tedy bude absolutně bezproblémový. Pohled do hledáčku mi připadal poněkud pozměněný, zdál se mi jasnější a výrazněji byly vyrýsované aktivní ostřicí body. Nicméně ani tentokrát nelze navolit, aby trvale byly červené. Ony zčervenají při poklesu světelné hladiny, nicméně Mark III má tu hranici hodně do temna posazenou a v pološeru špatně body rozeznáte – což je jedna z mých výhrad proti tomuto přístroji (snad dokonce jediná). Přístroj bleskurychle ostřil i v šeru. Letmo jsem zkoušel tracking, tedy sledování objektu. Kolegové ze zahraničních webů, kteří měli k disposici ostrou verzi, srovnávali tento tracking s 3D AF Nikonu a vycházel jim Nikon lepší. Mé poznatky byly zcela uspokojující, pokud ovšem mohu soudit z tak krátké zkušenosti.
Trošku se změnila grafika menu – 3,2 palcový displej má vyšší rozlišení a snad proto ta změna. Na podrobné zkoumání nebyl čas, přístrojů málo a zájemců mnoho, jen to jsem zaznamenal, že při volbě picture style přibyla možnost jemněji doladit doostření.
Dual Pixel RAW
Duální pixely nejsou dnes už žádná velká novinka – jsou v snímačích s hybridním ostřením a využívají se v Canonech k rychlejšímu a přesnějšímu ostření, zvláště pan v režimu přímého náhledu a s objektivy STM, ale také s novými objektivy se sonickým ostřením. Princip je znázorněn na obrázku. 
Pixel má dvě fotodiody A a B (pozor, jejich různá barevnost je jen pro názornost, v reálu mají společný filtr , jednu z RGB barev Bayerovy masky. K autofokusu se používá dělení paprsku a porovnávání vlnové fáze. Když je fáze stejná, je obrázek ostrý, když je posunutá, je třeba dát impulz AF zařízení, přičemž díky tomuto systému je impulz cílený, tedy v optimálním směru – při ostření na principu analýzy kontrastu je třeba zkusmo vyhledat pásmo nejvyššího kontrastu a do něj umístit rovinu zaostření.
Nově je tohoto principu využito u tohoto fotoaparátu. Využívá se toho, že každá půlka pixelu vidí objekt z trochu jiného úhlu, jak je to znázorněno na obrázku:
Při běžném fotografování se zapisují data k každé dvojice, nicméně v režimu Dual Pixel RAW se zapíší data z modrých a červených půlek zvlášť (znovu upozorňuji, že barvy tu jsou jen pro názornost). Jsou to tedy jakoby dva obrázky vůči sobě posunuté, ano, jde o paralaxu, ovšem vzhledem k doslova mikrorozměrům paralaxu velmi malou. Takto uložený RAW obrázek má dvojnásobný datový objem oproti standardnímu RAW. Duální RAW se pak dá zpracovat v softwaru Digital Photo Professional 4. Tento DPP je součástí dodávky zrcadlovek Canon, obsahuje rawový konvertor a co je důležité, velmi dobře pracuje s Picture Styly. Na následující ukázce vidíte screenshot DPP 4 a jeho karta ovládající Dual Pixel Raw.
Jsou zde tři položky – Image Microadjustement, Bokeh Shift a Ghosting Reduction. Mikroadjustace se projeví na následující ukázce. Rovina ostrosti leží někde mezi písmenem D a M. Mikroadjustací je možné ji přesunout žádoucím směrem. Je to důležité například když portrétujeme ultrasvětelným objektivem a ostré jsou řasy, ale už ne duhovka. Jde o diferenci menší než centimetr, a zde mikroadjustace funguje velmi dobře.
Pokud jde o Bokeh Shift, zde jde o pásmo rozostření objektu který leží hodně mimo rovinu ostrosti. Na ukázce je to objekt vpravo – a jeho rozostření zasahuje do písma. Tím bokeh shiftem se dá rozmazání poněkud stáhnout.
Osobně se domnívám, že použitelnost je velmi speciální. Logicky se to uplatní jen u vysoce kvalitních a světelných objektivů a při malé vzdálenosti snímání.
Shrnutí
Canon EOS 5D Mark IV je čtvrtou generací v pětkové řadě, zahájené v roce 2005. Jednotlivé generace dělí stále menší „odstup převratnosti“. Trojka vůči dvojce jsou nebe a dudy, na vhodný příměr si počkám, až budu mít přístroj v ruce déle než pět minut. Dá se soudit, že nabídne spoustu malých výhod – ovládání mobilem přes wi-fi, gépéesku, vyšší rychlost série, trochu ostřejší obraz. Dovolím si ocitovat fotoreportéra Michala Růžičku, který mi po návratu z olympiády v Riu vyprávěl o svých zkušenostech s novým Canonem 1DX Mk II. Je rychlejší, tak bych shrnul jeho dojmy. Je rychlejší, ne o strašně moc. Ale tu rychlost Michal docenil, až když se po návratu vrátil ke starému modelu. Takhle nějak to bude i s Mk IV versus Mk III. Stojí sto tisíc, od šestého se začne expedovat. Je to profi zařízení a profesionál potřebuje ke své práci mít to nejlepší, co je k disposici. Teď je to v této třídě zrcadlovek Canon určitě 5D Mark IV.
