|
Jaký je a komu je určen Je to startovací typ, tak se to dnes pěkně označuje. To mnoho neříká, je třeba tedy vymezit, v čem se liší od „nestartovacích“ typů. Materiál – plast, a je to znát. Hledáček, opakuji, je zrcadlový, nikoli hranolový, takže je v něm trochu hůř vidět. Ale stejně jako přístroje o třídu vyšší nemá stavový displej – to je ten malý displej na horní stěně, na němž vidíme nastavení, tedy hlavně rychlost závěrky a clonu, nastavení bílé a citlivost a pár dalších věcí. Ale… od doby, kdy je zavedeno Quick menu, stavový displej není zas tak moc důležitý: stisknutím tlačítka Q si otevřeme luxusní stavový displej vzadu na velkém displeji – a je to displej interaktivní, takže na něm lze potřebné parametry nastavovat.  Má LCD jenom 2,7 palce, ano, to je dnes jakési vysvědčení chudoby, 600D ho má třípalcový s milionem pixelů, kdežto tady je ubohých 230 tisíc. Nenajdeme tu některé vychytávky, jako je třeba bodové měření expozice. Nemá rozšíření nad 6400 ISO, ale to je stejně k ničemu i na velmi vyspělých a drahých modelech. Video je jen 720 pixelů. Kartu musíme strkat zdola do slotu vedle baterky, aby se ušetřila jedna dvířka na boku. Fotky lze samozřejmě tahat do PC kabelem, ale je to pomalejší, než když máte dobrou čtečku. Nicméně dodává se se setovým objektivem 18-55/3.5-5.6 IS II a to je sklo udivujících kvalit. Vychvaloval jsme ho v nedávné recenzi na model 600D a nebudu se tady opakovat, jen připomenu, že se nesmíte nechat ošidit a nenechte si vnutit objektiv starší konstrukce, který vypadá zhola stejně, enemže nemá tu římskou dvojku na konci. Třebaže označuje typ stabilizace, celkově je to sklo „o něčem jiném“. Takže to s tím „komu je určen“ není tak jednoduché. Ano, je relativně velmi levný, ale to rozhodně neznamená, že nic neumí. Krom „začátečnického použití“ bych ho viděl i jako „druhé tělo“, které podivuhodně zjednoduší život fotografovi zavedenému na dva objektivy, širokáč a tele. Krátce a dobře, je levný, avšak výkonný. Udělali ho z plastu, takže ho nepoužívejte k zatloukání kramlí a vemte si na to paličku. Ovládání a menu  Na zadní stěně najdeme zásadní změny oproti tisícovce. Chvála bohu, nastavení ISO a WB se ocitlo na čtyřcestém voliči (nahoře a dole), vlevo jsou režimy jednotlivé obrázky/série/samospoušť a režim autofokusu. Dále je tu zmíněné ovládání kompenzace, pod tím tlačítko pro live view (přímý náhled, focení „na displej“), pak je Q tlačítko o němž už šla řeč, no a na druhé straně tlačítko disp jímž volíme režim zobrazení při prohlížení a dole je menu a prohlížení. Koš má tlačítko alternující s kompenzací.  Toto uspořádání je takříkajíc ideální. Vše je na dosah palce a mohu se zmínit jen o jediné nevýhodě oproti vyšším modelům, že totiž po stisku ISO tlačítka nevidíme v hledáčku hodnoty a musíte dát aparát od oka a dívat se na displej. To samozřejmě trochu zdržuje a je to bezesporu omezení. Scény Menu Je zde samozřejmě přístup do Fn menu, to je ta obávaná oblast, do níž se lidi trpící žaludeční nevolností v kontaktu s manuálem nepouštějí. Zde bych upozornil na jemnost. V Fn lze povolit prioritu zvýraznění tónu, to je v podstatě nastavení expoziční kompenzace plus preference jasů, takže přístroj má menší sklony k přepalům. Proti tomu jde automatická optimalizace jasu, to je prosvětlení stínů – ale nefunguje to při zapnuté prioritě jasů. Těžko radit, podle mě je nejlepší se naučit nastavovat expozici, buď s kompenzací anebo ještě lépe ručně, ale jako druhou možnost bych přece jen asi doporučil tu optimalizaci jasu. Je to ovladatelné z quick menu a dá se to tedy rychle vypnout. Nicméně i ta priorita tónu je užitečná věc – vyzkoušejte, co vám líp padne do noty. Jak se s tím fotí Kresba je zcela vynikající, o kvalitách setového objektivu jsem se už zmiňoval. Bez kompenzace má sklony k přesvětlení. Automatické nastavení bílé je velmi dobré, naopak předvolby slunce / stín / mráček vedly k většímu posunu do červené, než bych čekal. ISO je velmi dobře použitelné v podstatě až do 3200. Tam je dobře si nastavit hranici pro automatické ISO. Při vyšším, tedy 6400 ISO je šum už hodně znát, ale to je obecné zjištění a projevuje se to i v mnohem dražších přístrojích. Kolem ISO 1000 se ale můžeme cítit zcela bezpečně.  Kdybych měl shrnout, je to levný přístroj a když ho vezmete do ruky, dělá levnější dojem, než to odpovídá výkonu. Jeho poměr s cenou je vynikající. Pořád se mi dere na mysl idea „druhého těla“, právě s ohledem na cenovou výhodnost.
Ukázky:
 |
|
Jaký je a komu je určen Je to startovací typ, tak se to dnes pěkně označuje. To mnoho neříká, je třeba tedy vymezit, v čem se liší od „nestartovacích“ typů. Materiál – plast, a je to znát. Hledáček, opakuji, je zrcadlový, nikoli hranolový, takže je v něm trochu hůř vidět. Ale stejně jako přístroje o třídu vyšší nemá stavový displej – to je ten malý displej na horní stěně, na němž vidíme nastavení, tedy hlavně rychlost závěrky a clonu, nastavení bílé a citlivost a pár dalších věcí. Ale… od doby, kdy je zavedeno Quick menu, stavový displej není zas tak moc důležitý: stisknutím tlačítka Q si otevřeme luxusní stavový displej vzadu na velkém displeji – a je to displej interaktivní, takže na něm lze potřebné parametry nastavovat. Má LCD jenom 2,7 palce, ano, to je dnes jakési vysvědčení chudoby, 600D ho má třípalcový s milionem pixelů, kdežto tady je ubohých 230 tisíc. Nenajdeme tu některé vychytávky, jako je třeba bodové měření expozice. Nemá rozšíření nad 6400 ISO, ale to je stejně k ničemu i na velmi vyspělých a drahých modelech. Video je jen 720 pixelů. Kartu musíme strkat zdola do slotu vedle baterky, aby se ušetřila jedna dvířka na boku. Fotky lze samozřejmě tahat do PC kabelem, ale je to pomalejší, než když máte dobrou čtečku. Nicméně dodává se se setovým objektivem 18-55/3.5-5.6 IS II a to je sklo udivujících kvalit. Vychvaloval jsme ho v nedávné recenzi na model 600D a nebudu se tady opakovat, jen připomenu, že se nesmíte nechat ošidit a nenechte si vnutit objektiv starší konstrukce, který vypadá zhola stejně, enemže nemá tu římskou dvojku na konci. Třebaže označuje typ stabilizace, celkově je to sklo „o něčem jiném“. Takže to s tím „komu je určen“ není tak jednoduché. Ano, je relativně velmi levný, ale to rozhodně neznamená, že nic neumí. Krom „začátečnického použití“ bych ho viděl i jako „druhé tělo“, které podivuhodně zjednoduší život fotografovi zavedenému na dva objektivy, širokáč a tele. Krátce a dobře, je levný, avšak výkonný. Udělali ho z plastu, takže ho nepoužívejte k zatloukání kramlí a vemte si na to paličku. Ovládání a menu Na zadní stěně najdeme zásadní změny oproti tisícovce. Chvála bohu, nastavení ISO a WB se ocitlo na čtyřcestém voliči (nahoře a dole), vlevo jsou režimy jednotlivé obrázky/série/samospoušť a režim autofokusu. Dále je tu zmíněné ovládání kompenzace, pod tím tlačítko pro live view (přímý náhled, focení „na displej“), pak je Q tlačítko o němž už šla řeč, no a na druhé straně tlačítko disp jímž volíme režim zobrazení při prohlížení a dole je menu a prohlížení. Koš má tlačítko alternující s kompenzací. Toto uspořádání je takříkajíc ideální. Vše je na dosah palce a mohu se zmínit jen o jediné nevýhodě oproti vyšším modelům, že totiž po stisku ISO tlačítka nevidíme v hledáčku hodnoty a musíte dát aparát od oka a dívat se na displej. To samozřejmě trochu zdržuje a je to bezesporu omezení. Scény Menu Je zde samozřejmě přístup do Fn menu, to je ta obávaná oblast, do níž se lidi trpící žaludeční nevolností v kontaktu s manuálem nepouštějí. Zde bych upozornil na jemnost. V Fn lze povolit prioritu zvýraznění tónu, to je v podstatě nastavení expoziční kompenzace plus preference jasů, takže přístroj má menší sklony k přepalům. Proti tomu jde automatická optimalizace jasu, to je prosvětlení stínů – ale nefunguje to při zapnuté prioritě jasů. Těžko radit, podle mě je nejlepší se naučit nastavovat expozici, buď s kompenzací anebo ještě lépe ručně, ale jako druhou možnost bych přece jen asi doporučil tu optimalizaci jasu. Je to ovladatelné z quick menu a dá se to tedy rychle vypnout. Nicméně i ta priorita tónu je užitečná věc – vyzkoušejte, co vám líp padne do noty. Jak se s tím fotí Kresba je zcela vynikající, o kvalitách setového objektivu jsem se už zmiňoval. Bez kompenzace má sklony k přesvětlení. Automatické nastavení bílé je velmi dobré, naopak předvolby slunce / stín / mráček vedly k většímu posunu do červené, než bych čekal. ISO je velmi dobře použitelné v podstatě až do 3200. Tam je dobře si nastavit hranici pro automatické ISO. Při vyšším, tedy 6400 ISO je šum už hodně znát, ale to je obecné zjištění a projevuje se to i v mnohem dražších přístrojích. Kolem ISO 1000 se ale můžeme cítit zcela bezpečně. Kdybych měl shrnout, je to levný přístroj a když ho vezmete do ruky, dělá levnější dojem, než to odpovídá výkonu. Jeho poměr s cenou je vynikající. Pořád se mi dere na mysl idea „druhého těla“, právě s ohledem na cenovou výhodnost.
Ukázky:
|
