Nezařazené

Canon EF-S 55-250 mm f 4-5,6 IS II

Canon vyrábí nový setový objektiv 18-55 ŘÍMSKÁ DVĚ a tak jsem byl zvědavý na 55-250 ŘÍMSKÁ DVĚ, jestli Řím nezklame. Nezklamal, objektiv je to výtečný. Pokusím se vás o tom přesvědčit. Nejdřív ale předešlu upozornění a varování, že existuje starší model se stejnými parametry ohnisek a světelností, ale bez té římské dvojky.

Canon vyrábí nový setový objektiv 18-55 ŘÍMSKÁ DVĚ a tak jsem byl zvědavý na 55-250 ŘÍMSKÁ DVĚ, jestli Řím nezklame. Nezklamal, objektiv je to výtečný. Pokusím se vás o tom přesvědčit. Nejdřív ale předešlu upozornění a varování, že existuje starší model se stejnými parametry ohnisek a světelností, ale bez té římské dvojky. Je o tři stovky levnější, ale pozor, trvejte na té římské dvojce. Moje recenze se týká právě tohoto objektivu, čímž netvrdím, že starý model musí být horší – ale nevím, neznám, nerecenzoval jsem, parametry jsou stejné, ale kdo ví. Ono totiž se často stává, že objektivy mají základní parametry totožné, vypadají stejně a i cena je hodně blízká, ale jsou to nebe a dudy. Po tomto varování pojďme do nebe.

 

Objektiv je to s portrétním a delší ohniskem, po přepočtu cca 83 – 380 mm, s úhlem záběru 27 – 6 stupňů . Světelnost má 4 – 5.6. Písmeno S v jeho názvu znamená, že je vhodný jen pro zrcadlovky Canon s čipem APS-C, tedy nelze ho použít na full frame tělech (ani ho tam nenasadíte). Objektiv má stabilizaci, výrobce uvádí 4 kroky, vcelku nepřehání, jak uvidíme. Má 12 členů v 10 skupinách a clona má 7 lamel. Jeden z členů je UD, čočka ze speciálního skla s nízkým indexem lomu. Ostří od metru deseti, přičemž při ostření se přední část otáčí a vysouvá. Také při zoomování objektiv mění délku. To je samozřejmě něco, s čím se musíme v objektivu této cenové kategorie smířit. Ostří pomocí lineárního mikromotoru. Objektiv je plastový, jak tělo, tak bajonet. Rozměry má 10 x 108 mm, váží 390 g a závit filtru má průměr 58 mm.

Objektiv má dva prstence, blíže tělu je široký prstenec pro zoomování. Zoomuje se z pohledu fotografa zprava doleva, od extrému k extrému je třeba 80 stupňů. Zoom pracuje hladce, bez zádrhelů. Vzdálenější tenčí prstenec ovládá ostření, samozřejmě poté, co přepneme šoupátko z AF na MF – lineární motory neumožňují to co sonické, totiž nedovolují nám plést se autofokusu do práce. Kromě šoupěte AF-MF najdeme na objektivu ještě přepínání stabilizace, z polohy vypnuto na zapnuto. Má jen jednu stabilizaci, přičemž je vybaven automatickou detekcí panningu (sledování pohyblivého objektu). Při panningu se stabilizace prostě vypne. V Americe stojí 200 dolarů, u nás skoro dvakrát tolik, co k tomu dodat.

Výkon
Objektivy nižší cenové třídy mívají jednu velmi nepříjemnou vlastnost. Jejich kresba bývá při plné světelnosti málo použitelná, takže fakticky je třeba počítat se světelností minimálně o jednu clonu nahoru. Takže toto neblahé pravidlo zde naprosto neplatí. Zkoušel jsem kresbu ve třech hodnotách zoomu, 55 mm, 100 mm a 255 mm a ve všech třech případech byla kresba velmi dobrá už od plného otevření clony, přičemž clona F 5.6 na teleobjektivu – takřka – čtyřkile je velmi, velmi slušná.

 


 


 


Na kratší straně objektiv má maličkou soudkovou a na delší straně polštářkovou vadu, ale jde skutečně o nepatrné zkreslení.

 




 




Chromatickou aberaci jsem zkoušel v nelítosté světelné situaci, větvičky proti silně přezářenému nebi a výsledek – což je výřez 1:1 z pravého horního rohu – je velmi uspokojivý.

 


Stabilizace se na tomto objektivu zapíná šoupátkem na těle přístroje. Má jen jednu polohu, tedy nerozlišuje stabilizování ve svislém či příčném směru. Funkci jsem zkoušel na testovací tabulce. Podle zažitého pravidla bychom měli udržet tolikatinu vteřiny, kolik je po přepočtu milimetrů ohniska. Tedy: 250 mm fyzicky je cca 370 mm odpovídající svým úhlem kinofilmovému aparátu. Takže bychom měli udržet 1/400 sec z ruky bez stativu a stabilizace, aniž bychom ohrozili ostrost. Přesvědčil jsem se, že i bez stabilizace snesitelně udržím 1/250 sec, pravda, v ideálních podmínkách práce v ateliéru. Takže se stabilizací začněme na rychlosti závěrky 1/125 sec. Je třeba pamatovat, že ani stabilizace není záruka, že všechny snímky budou snesitelně ostré, nicméně stabilizace zvyšuje pravděpodobnost, že budou ostré. Vždy jsem tedy pořídil sérii 10 snímků. Při 1/125 se stabilizací vyšlo všech deset vyrovnaně, ostře,kdežto bez stabilizace jsem už měl problémy a z deseti fotek vyšla ostře dokonce jenom jedna, ostatní měly rozmazané především pole se svisle vedenými čárkami (přístroj se chvěl víc stranově než výškově.

Při 1/60 sec vyšlo velmi ostře 5 fotek z 10, ostatní byly zřetelně méně ostré, nicméně asi v praxi by byly použitelné.

Při 1/30 dokonce jsem měl slušně ostrých 6 fotek z 10 – není to kupodivu, jde o individuální disposici. Nicméně už to, že lze objektivem s 250 mm fyzicky (375 ekv.) fotit 1/30 z ruky je potěšující, komentář na Bhphotovideu uvádí dokonce 1/15 sec, ale na to jsem neměl nervy.

Rychlost AF
Zatím tedy jenom chvála. Samozřejmě není možné, aby VŠECHNO bylo růžové, kdo by pak byl tak pošetilý, aby si pořizoval sklo za třicet litrů, když může mít stejně výkonné za pětinu. Rychlý pohyb tenhle autofokus nestíhá. Zkoušel jsem to opakovaně na naší pětiměsíční Noře, ta ještě není schopna fofru dospělého psa, ale tenhle AF dokázala spolehlivě uštvat. Takže na sport pohybového typu to moc není, i když při triatlonu jsem dosáhl uspokojivých výsledků (jako fotograf, proboha, ne jako jezdec-běžec-plavec!).

Shrnutí
Objektiv se dodává i v sestavě s tělem a pak vyjde na cca 5 tisíc. To je vynikající poměr ceny a výkonu. Navíc, zatímco setové objektivy s kratším ohniskem se těžko prodávají, když přezbrojujeme na kvalitnější skla, tenhle seťák prodat půjde, až byste časem přecházeli na elkový objektiv z rodiny 70-200, které Canon vyrábí ve špičkové kvalitě i s cenově dostupnými variantami. Rozhodně ho tedy mohu doporučit, jak v sestavě, tak i jako samostatně zakoupený objektiv.

Ukázky:
1 a 2 rozsah zoomu, 8 Nora hačá a je to v pořádku, 9 Nora běží a je to v …

 

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12