Canon EF 24-70mm f/4 L IS USM

Full frame zrcadlovky jsou oprávněně v popředí zájmu fotografické veřejnosti. Dokonce si myslím, že zrcadlovky s APS-C snímačem budou, podobně jako kompakty, pohlceny třídou mirrorless kompaktů. Full frame zrcadlovky zaujmou místo středoformátových fotoaparátů. Mají několik předností – není to ani tolik kresba, protože ta v krajích poněkud ujíždí i při použití velmi drahých objektivů: je to jiné podání prostoru. Ruku v ruce s tím jde lepší dynamický rozsah a v neposlední řadě – velký hledáček, ve kterém pořádně vidíme, co fotíme.

Ohnisko 24-70 je mnohými fotografy, mne nevyjímaje, pokládáno za ideální základní objektiv pro full frame. 24 mm podává příjemný úhel 84 stupňů a nezkresluje; perspektiva není přehnaná a do kompozice snadno naskládáme hlavní motiv a kolem něho se daří dobře vykreslit prostředí. No a 70 mm s úhlem 34 stupňů už je docela slušné střední ohnisko , použitelné na street a na portrét. Krajináři bych spíš radil 17-40/4, když už jsme u Canonů, nicméně jako univerzální objektiv je 24-70 nesporně výhodné.

Canon vyrábí tento rozsah se stálou světelností F2.8 od září 2002. Už se neprodává, dal by se sehnat v bazaru, není úplně mizerný, nicméně budete ho srovnávat s mimořádně skvělým ekvivalentem od Nikonu, který patří k nejlepším standardním sklům, jaká jsem kdy viděl. Nicméně od loňského února přišel Canon s modelem římská dvojka, který je po všech stránkách skvělý s jedinou výhradou, na Heurece ho najdete v cenovém rozsahu 52 až 69 tisíc a to je fakt rána. Profesionál to neřeší, kdo se fotkou neživí, bude se kroutit. Proto tolik jásám nad Canon EF 24-70mm f/4,0 L IS USM, který stojí, ehm, jenom 36 tisíc, ale pořád je to o šestnáct tisíc míň. Má smysl jen pro full frame zrcadlovku a jelikož na nejlevnější od Canonu EOS 5D MkII stojí tělo 49 tisíc, je to docela úměrná cena.

Jaký je
Takže popořádku. Objektiv je kovový, samozřejmě kovový je i bajonet. Ohnisko je 24-70 mm, světelnost v plném rozsahu ohnisek je F4.0. Největší clona je F22. Ostření je ultrasonické USM, což znamená i to, že lze kdykoli ručně dolaďovat ostrost (ne snad, že bych to někdy dělal). Objektiv je stabilizovaný. Má 15 členů ve 12 skupinách, 2 z nich jsou asférické, 4 ze speciálních skel omezujících chromatickou vadu. Je utěsněný proti vlhkosti a prachu, všechny čočky mají antireflexní vrstvy Super Spectra, přední a zadní čočka mají fluorinový potah. Ostření je vnitřní, při ostření se nic venku nepohybuje. Při zoomování se objektiv fyzicky vysouvá.

Objektiv má dva kroužky, bližším tělu se zoomuje, vzdálenějším manuálně ostří, přičemž hodnoty nastavené vzdálenosti jsou vidět v okénku. Na objektivu je přepínač automatického a ručního ostření a vypínač stabilizace. Lze ho přepnout do režimu makro, pak ostří od 20 cm od roviny čipu a výsledkem je 0,7x zvětšení.

Průměr závitu pro filtr je 77 mm, takže to je další úspora vůči modelu s F2.8 a jeho 82 mm filtry – 82mm filtry dovedou být dvakrát dražší než 77mm a rozdíl je v řádu tisíců. Průměr objektivu je 83 mm a délka 93 mm, váha 600 g. Je tedy poměrně malý a lehký, další výhoda navíc.

Jak se s ním fotí
Protáhl jsem ho takřka válečnými podmínkami, ve dvacetistupňovém mrazu v Janouškovic Muzeu tanků při pravidelné zimní tankové exhibici. I v těchto docela drsných podmínkách pracoval skvěle. Zoomování je plynulé, ostření bleskové a zvláště pak při živých akcích jsem oceňoval jeho malé rozměry a jakousi nevtíravost.

Kreslí velmi vyrovnaně od plné světelnosti – samozřejmě se mění hloubka ostrosti, ale i při F4.0 se lze na objektiv plně spolehnout – nenechte se mýlit malou hloubkou ostrosti při F4.0.

Úbytek kresby do krajů a rohů je obvyklý jev. Velmi slušná je vinětace, ta se projevuje decentně i při nejkratším ohnisku 24 mm a plné světelnosti:

Soudkové zkreslení při 24 mm tu je, dokonce jakési „kloboukové zkreslení“, sledujte linii okapu.

Při 70 mm se projeví lehká podušková vada, tedy vypouklé středy.

Shrnutí:
Loni v květnu jsem tu recenzoval 24-70/2.8 od Tamronu Jeho cena 28 tisíc je ještě podstatně nižší, přičemž výkonově je hodně podobný, třebaže má o něco pomalejší autofokus. Mnohé uživatele zláká stabilizace obrazu a hlavně onen makrorežim, umožňující přiblížit se k objektu na 20 cm od roviny čipu. Osobně se mi zalíbil také svými rozměry a malou váhou. Ony ty širokáče dovedou být doslova mastodonti, kdežto tenhle objektiv aspiruje na označení lehký a nenápadný. I to je na něm sympatické. Dovolím si prorokovat, že to bude oblíbený základní objektiv zvláště pro podel EOS 6D a jeho příští full frame následovníky střední třídy. Ukázky: