Nezařazené

Bracketing nastavení bílé

Vedle zimy, léta a podzimu je jaro nejkrásnější fotografická sezóna! Všude kolem nás jsou nádherné odstíny zeleně. No a to nás svádí k laborování s barvami. Podívejme se na maličké experimentování s nastavením bílé.
Jako obvykle předešlu trochu teorie. Víme, že snímač fotoaparátu přijímá světlo, které před tím prošlo barevným filtrem, obvykle je buď zelený nebo červený nebo modrý, říkáme tomu Bayerova maska, a tyto filtry RGB odpovídají barevnému prostoru RGB. Barevný obrázek vzniká takzvaným demozaikováním, tedy přepočtem informací získaných z jednotlivých světlocitlivých buněk a uložených v datovém formátu RAW. I když fotíte „jenom v JPG“, ten RAW se tam na okamžik stejně objeví, je to interní datový soubor, který slouží jako podklad k procesu vytvoření obrazu. Proč tak dlouze a složitě?

Protože to souvisí s barevností. Žárovkové světlo dává červenější barvu než sluneční světlo v pravé poledne. Proto přístroje mají předvolby vyvážení bílé neboli WB. Jakmile chceme mít fotku „aby bílá bílá byla” v žárovkovém osvětlení, musíme… teď chvilku přemýšlejte, ano, musíme potlačit červenou složku a

posílit modrou, aby došlo k rovnováze. To je v podstatě princip všech těch předvoleb WB – vždycky je nějaká posílena a jiná potlačena.

Pokud budeme fotit v RAW formátu, pak si nemusíme s předvolbami lámat hlavu, protože při vyvolání (konverzi) RAW snímku můžeme skoro neomezeně s barevností pracovat. Pokud ale fotíme jen v JPG, pak na předvolbách záleží. No a jsme u toho bracketingu.

Bracketing není nic jiného, než postupná expozice s různými hodnotami. Nejčastěji jde o expoziční bracketing, kdy fotíme s různými hodnotami expozice, tak třeba při cloně F8.0 fotíme 1/30 sec, 1/60 sec a 1/125 sec. Lze to dělat ručně i automaticky, a v obou případech tedy jde o bracketing.

Bracketing nastavení bílé
Zatímco expoziční bracketing je známá a často užívaná procedura, méně často lidé dělají různé fotky s různým nastavením bílé. Podívejme se na první ukázku. Všechny snímky jsem pořídil přístrojem Canon EOS 1100D, který mám právě v testu. Tento snímek z lesa byl pořízen v režimu expoziční kompenzace -1,3 a WB byla nastavena na automat.

Oproti reálu je to fotka poněkud studená. Nastavím tedy WB na předvolbu „sluníčko“ a výsledek je mnohem teplejší:

No a v třetím případě nastavím předvolbu stín a dojdu k ještě teplejšímu výsledku:

Který je nejlepší? To je těžko soudit, záleží na autorském záměru a vzdávám se hlasování.

V tomto případě samozřejmě musíme ručně vždy přenastavit WB na jinou předvolbu. Nicméně zmíněný EOPS – jako ostatně ostatní EOSy taky nabízí v menu položku posun WB/BKT Když do ní vejdete, najdete tam něco takového, jako vidíme vpravo na obrázku. Puntík ve středu je „neutrál“. Šipkami ho můžeme přesouvat nahoru a dolů nebo doleva a doprava a tím fakticky posilujeme tu barevnou složku, k níž se blížíme a naopak oslabujeme tu, od níž se vzdalujeme – jak jsem o tom psal v tom nezáživném úvodu. Zpravidla to děláme posouváním doleva (směrem ke studenějším, modrým tónům) anebo posunem doprava (naopak víc do tepla). Pokusnictví se meze nekladou, můžete ten puntík umístit kamkoli ve vymezeném prostoru. Lze ale nastavit automatický bracketing – zde je to naznačeno jako Bracket předním rollerem. Vy tedy můžete, dejme tomu – šipkou dotlačit puntík někam doprostřed mezi střed a krajní hodnotu teplé a pak nastavit bracketing, tedy vzniknou tři dílčí puntíky, jeden, dejme tomu, v nynějším středu, druhý na půl cesty a třetí u kraje.

Výhoda je, že pak exponujete jenom jednou – a přístroj provede konverzi automaticky sám, natřikrát, vždy s jinými parametry. Vypadá to pak takto, první fotka je blízko původního neutrálního středu:

Druhá je o něco teplejší:

No a smaozřejmě ta třetí je nejteplejší:

Je to bezesporu velmi pohodlná metoda, protože exponujete jen jednou a ztrojnásobení se děje automaticky.

Myslím že je škod,a že výrobci nenabízejí něco podobného pro sytost obrazu. Ovšem nic nám nebrání i v tomto pohledu dělat pokusy a nastavovat ji ručně s různými hodnotami.-

Závěrem ale připomenu, že tohle všechno je prima, ale práce v RAW je lepší – děláme to pak v klidu a s rozmyslem doma na počítači.

Vedle zimy, léta a podzimu je jaro nejkrásnější fotografická sezóna! Všude kolem nás jsou nádherné odstíny zeleně. No a to nás svádí k laborování s barvami. Podívejme se na maličké experimentování s nastavením bílé.
Jako obvykle předešlu trochu teorie. Víme, že snímač fotoaparátu přijímá světlo, které před tím prošlo barevným filtrem, obvykle je buď zelený nebo červený nebo modrý, říkáme tomu Bayerova maska, a tyto filtry RGB odpovídají barevnému prostoru RGB. Barevný obrázek vzniká takzvaným demozaikováním, tedy přepočtem informací získaných z jednotlivých světlocitlivých buněk a uložených v datovém formátu RAW. I když fotíte „jenom v JPG“, ten RAW se tam na okamžik stejně objeví, je to interní datový soubor, který slouží jako podklad k procesu vytvoření obrazu. Proč tak dlouze a složitě?

Protože to souvisí s barevností. Žárovkové světlo dává červenější barvu než sluneční světlo v pravé poledne. Proto přístroje mají předvolby vyvážení bílé neboli WB. Jakmile chceme mít fotku „aby bílá bílá byla” v žárovkovém osvětlení, musíme… teď chvilku přemýšlejte, ano, musíme potlačit červenou složku a

posílit modrou, aby došlo k rovnováze. To je v podstatě princip všech těch předvoleb WB – vždycky je nějaká posílena a jiná potlačena.

Pokud budeme fotit v RAW formátu, pak si nemusíme s předvolbami lámat hlavu, protože při vyvolání (konverzi) RAW snímku můžeme skoro neomezeně s barevností pracovat. Pokud ale fotíme jen v JPG, pak na předvolbách záleží. No a jsme u toho bracketingu.

Bracketing není nic jiného, než postupná expozice s různými hodnotami. Nejčastěji jde o expoziční bracketing, kdy fotíme s různými hodnotami expozice, tak třeba při cloně F8.0 fotíme 1/30 sec, 1/60 sec a 1/125 sec. Lze to dělat ručně i automaticky, a v obou případech tedy jde o bracketing.

Bracketing nastavení bílé
Zatímco expoziční bracketing je známá a často užívaná procedura, méně často lidé dělají různé fotky s různým nastavením bílé. Podívejme se na první ukázku. Všechny snímky jsem pořídil přístrojem Canon EOS 1100D, který mám právě v testu. Tento snímek z lesa byl pořízen v režimu expoziční kompenzace -1,3 a WB byla nastavena na automat.

Oproti reálu je to fotka poněkud studená. Nastavím tedy WB na předvolbu „sluníčko“ a výsledek je mnohem teplejší:

No a v třetím případě nastavím předvolbu stín a dojdu k ještě teplejšímu výsledku:

Který je nejlepší? To je těžko soudit, záleží na autorském záměru a vzdávám se hlasování.

V tomto případě samozřejmě musíme ručně vždy přenastavit WB na jinou předvolbu. Nicméně zmíněný EOPS – jako ostatně ostatní EOSy taky nabízí v menu položku posun WB/BKT Když do ní vejdete, najdete tam něco takového, jako vidíme vpravo na obrázku. Puntík ve středu je „neutrál“. Šipkami ho můžeme přesouvat nahoru a dolů nebo doleva a doprava a tím fakticky posilujeme tu barevnou složku, k níž se blížíme a naopak oslabujeme tu, od níž se vzdalujeme – jak jsem o tom psal v tom nezáživném úvodu. Zpravidla to děláme posouváním doleva (směrem ke studenějším, modrým tónům) anebo posunem doprava (naopak víc do tepla). Pokusnictví se meze nekladou, můžete ten puntík umístit kamkoli ve vymezeném prostoru. Lze ale nastavit automatický bracketing – zde je to naznačeno jako Bracket předním rollerem. Vy tedy můžete, dejme tomu – šipkou dotlačit puntík někam doprostřed mezi střed a krajní hodnotu teplé a pak nastavit bracketing, tedy vzniknou tři dílčí puntíky, jeden, dejme tomu, v nynějším středu, druhý na půl cesty a třetí u kraje.

Výhoda je, že pak exponujete jenom jednou – a přístroj provede konverzi automaticky sám, natřikrát, vždy s jinými parametry. Vypadá to pak takto, první fotka je blízko původního neutrálního středu:

Druhá je o něco teplejší:

No a smaozřejmě ta třetí je nejteplejší:

Je to bezesporu velmi pohodlná metoda, protože exponujete jen jednou a ztrojnásobení se děje automaticky.

Myslím že je škod,a že výrobci nenabízejí něco podobného pro sytost obrazu. Ovšem nic nám nebrání i v tomto pohledu dělat pokusy a nastavovat ji ručně s různými hodnotami.-

Závěrem ale připomenu, že tohle všechno je prima, ale práce v RAW je lepší – děláme to pak v klidu a s rozmyslem doma na počítači.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: