Poměr cena výkon, to je vždycky jeden z hlavních parametrů, na které se ohlížím. Letos v březnu jsem tu referoval o dvaatřicetipalcovém 4K monitoru Benq SW320, teď je tu jeho sedmadvacetipalcová varianta – také za velmi dobrou cenu. Rozlišení 4K (3840 x 2160 bodů) je hodně diskutovaný parametr. Zatím jsem se setkával s 4K zobrazovači – monitory a televizory – jen při prezentacích. Promítání 4K videa na 4K televizoru nebo monitoru, to je skutečně „o něčem jiném“. Tady není o čem diskutovat. Počítačové hry nehraju, ale rád věřím zvěstem o skvělém dojmu takového zobrazení a tudíž i o skvělých herních zážitcích, za předpokladu, že 4K monitor je napojen na vysoce výkonné železo, grafickou kartu a vše co s tím souvisí. Můj pracovní nástroj je sedmadvacetipalcový monitor EIZO EV 2750 s rozlišením 2560 x 1140 bodů, ten v současné době koupíte za 17 tisíc. Zkoumaný BenQ SW271 v rozlišením 4K stojí bezmála dvojnásobek – 31 tisíc (prosinec 2017). Tady je třeba zvážit primární otázku, zda jít do 4K nebo nejít.
Mé pracovní činnosti jsou dvojí – píšu a zpracovávám fotografie. Všechna čest, pro psaní je mi 4 K k ničemu. Ve výchozím nastavení grafiky mám na svém EIZO nastavené měřítko pro text a aplikace 125%. Netvrdím, že to tak musí být, mě to vyhovuje, dobře čtu texty i meníčka v aplikacích. Na monitoru 4K musím nastavit 200% a pak je výsledek v podstatě shodný – dobře čtu texty vlastní i cizí a dobře se mi pracuje s meníčky. Jiné je to ovšem s grafikou, konkrétně s fotografií. Je zásadní rozdíl, jestli roztáhnu na 100% fotku v rozlišení 2,5 K nebo 4K.
Když někdo uvažuje o 4K televizoru, měl by si uvědomit, že nemá pro 4K TV obsah – o 4K vysílání můžeme jen snít a je tedy na zvážení, zda do takové investice jít kvůli našim videím 4K. Pro 4K monitor obsah máme – naše fotografie, které chceme zpracovávat s dobrým výsledkem a plnou kontrolou.
BenQ SW271, jaký je a komu je určen
Monitor má 27 palcovou úhlopříčku (68 cm) a jde o 10bitový IPS. Tyto 10bitové monitory patří k současné technologické špičce – zobrazují barvy ve formátu HDR10. To samozřejmě souvisí s desetibitovým zobrazením. Běžné osmibitové monitory zobrazí (čistě teoreticky) cca 16 milionů barev, desetibitový monitor má laťku na miliardě barevných odstínů. To samozřejmě souvisí se zbracováním fotografického obrazu. Fotografie ve formátu JPG je osmibitová. Proto ke kvalitnímu záznamu se doporučuje zápis do datového formátu RAW, který je 12 nebo 14 bitový. Tento širší rozsah umožňuje rozsáhlejší úpravy jak v oblasti jasů, tak v oboru barev. Ale abychom měli maximální kontrolu, je dobře se opřít o poslední novinku v oboru zobrazování, o desetibitový IPS monitor. Má větší rozsah než osmibitový – a IPS má kvalitní barevný obraz a na rozdíl od starších systémů obraz dobře vidíme i ze strany. Jak – ze strany? To je značně subjektivní pocit, nicméně u tohoto monitoru BenQ SW271 obraz začal poněkud šednout, když jsem se odchýlil od kolmého pohledu o cca 45 stupňů. No, nevidím jediný důvod, proč bych měl fotku editovat z boku, šikmý pohled používám, když své ženě kibicuji při editaci, ale protože ona má taky IPS EIZO, nedělá to žádné problémy.
Další důležitý parametr je vyrovnání s barevnými prostory Adobe RGB a sRGB. Pokrytí je 99, respektive 100 procent u standardního RGB – přičemž připomenu, že Adobe RGB má větší gamut, tedy obsáhne více barev, zejména v oblasti zelených a tyrkysových odstínů. Na diagramech vidíme srovnání, vlevo je sRGB, vpravo Adobe RGB a plná podkova – to jsou odstíny, jak je vidí naše oko (v oblasti mezi zelenou a modrou je pořád ještě co dohánět… a to je důvod, proč Bayerova maska našich snímačů má 2x víc zelených filtrů na fotodiodách, než kolik jich má červených a modrých.
V parametrech tohoto monitoru je i údaj o přesnosti barev – její hodnota Delta E je rovna nebo dokonce menší než 2. Jde o normu měření odlišnosti barevných odstínů, přičemž lidské oko je v tomto měřítku schopno od sebe rozlišit odstíny v rozmezí Delta E 1.0 až 2.0. Podle této metodiky se tedy rozlišitelnost blíží schopnosti lidského oka (pochopitelně v rozmezí daného barevného prostoru). Monitor lze přesně kalibrovat pomocí připojitelné sondy X-Rite nebo Datacolor. Sonda se připojí kabelem USB typu C a programu BenQ Pallete Master Element. Měří (v x š x h) i s držákem na stěnu 369 x 614 x 63 mm a váží 9,3 kg. Lze ho připevnit na stěnu, stojan je výsuvný, monitor lze přetočit do formátu na výšku o 90 stupňů. Je vybaven dvěma HDMI vstupy, ovšem HDMI neutáhne 4K, je nutno použít DisplayPort. Dále tu jsou na boku dva sloty USB 3.0 a čtečka SD karet, čtečka je ale v praxi nepoužitelná, protože na ni těžko dosáhnete. Z této dvojice USB nelze tahat elektriku – nelze tedy dobíjet mobil nebo foťák.
Monitor je příjemně matný, frekvence je 60 Hz. Odezva je 5 ms, spotřeba energie 43,38.
Ovládání a praxe
Instalace byla dětinsky jednoduchá, zapojil jsem napájecí kabel a DisplayPort kabel a pak už bylo třeba jen nastavit v ovládacích panelech zvětšení, aby menu a texty nebyly mikroskopicky malé. Ovládání má BenQ skvěle vyřešené, i na tomto modelu stačí stisknout kterékoli tlačítko v pravém dolním rohu předního rámu a objeví se jednoduché menu, které se pak aplikuje tím tlačítkem, které leží pod příslušnou ikonou.
Lze použít i ovládací prvek „hotkey puck“, který má svůj specifický vstup a na základně má svoje lůžko. Jsou na něm tři definovatelná tlačítka pro různé funkce grafického editoru. Při tomhle rozměru displeje a při 4K pořádně vidíte, s čím vlastně pracujete. To se projeví například při výběrech, pracujete s podstatnou částí obrazu. Opravdu je to monitor především pro grafickou práci. Pro zábavu lze použít i PiP (obraz v obraze), nicméně nikdy jsem po této funkci netoužil. Spíš mě zajímalo, že obrazovka je jasově velmi vyrovnaná, proměřoval jsem ji bodovým expozimetrem a rozdíly nestály za řeč. Barvy byly jasné a živé a pro následný tisk dával monitor věrohodnou informaci.
Abych shrnul: úžasné mi připadá především ono HDR 10 zobrazení barev. 4 K rozlišení je příjemný bonus, ale dovedl bych bez toho žít. Jiná věc je, že 4 K nám dnes připadá ještě jako luxus. za pár let ale budeme vzdychat, jak jsme mohli na 2,5 K žít. Monitor je ovšem náročný na grafickou kartu a na výkon počítače. Odhadem – čtyři roky staré železo nemá šanci, že by se na něm tenhle monitor chytnul. Je to opravdou součást technologického ostří břitvy a má svoje nemalé nároky.
