Nezařazené

Automat a manuál

Čtvrteční článek o prioritě času vyvolal odezvu, zvláště pak zmínka o automatickém ISO v režimu manuální expozice. Zdá se tedy, že téma si zaslouží ještě jedno zastavení.

Ve fotografické praxi známe automatický režim jaksi odjakživa. Bývá označen zeleným foťákem nebo nápisem AUTO. Je to režim, který se stará o všechno sám a typicky neumožňuje uživateli žádné jiné nastavení, než volbu velikosti obrázku a stupně komprese, v menu to bývá označeno jako kvalita obrázku.

Čtvrteční článek o prioritě času vyvolal odezvu, zvláště pak zmínka o automatickém ISO v režimu manuální expozice. Zdá se tedy, že téma si zaslouží ještě jedno zastavení.

Ve fotografické praxi známe automatický režim jaksi odjakživa. Bývá označen zeleným foťákem nebo nápisem AUTO. Je to režim, který se stará o všechno sám a typicky neumožňuje uživateli žádné jiné nastavení, než volbu velikosti obrázku a stupně komprese, v menu to bývá označeno jako kvalita obrázku.

V posledních dvou třech letech výrobci zavedli změny i v oboru automatického režimu. Ta nejvýznamnější je inteligentní automatika. V tomto režimu přístroj dělá také všechno sám, ale je velmi zdokonalena jeho schopnost analýzy scény. Dnes už automat dokáže velmi spolehlivě nastavit vyvážení bílé. Při přiblížení k objektu nastaví makrorežim. Reaguje na protisvětlo a je mnohdy schopen automaticky nastavit HDR proceduru, v tomto ohledu vynikají zejména výrobky Sony. Majitel takto vybaveného kompaktu se v podstatě může na inteligentní automatiku spolehnout a věnovat se opravdu tomu podstatnému, totiž fotografování, volbě záběru a volbě správného okamžiku stisku spouště.

Díky inteligentní automatice zvolna ztrácí smysl to, čemu se říká scénické režimy. To jsou přednastavené parametry pro určitou situaci. Uživatel fotí dětičky a nastaví „scénu dětičky“. Fotí na sněhu a nastaví sněhuláka. Nic proti tomu, ale ta inteligentní automatika to dělá sama a mnohdy líp.

Režim PASM
Zkušení fotografové se automatice tohoto druhu vyhýbají a fotí v oblasti režimů snímání, který má obvykle čtyři oblasti:

  • P – programovatelná automatika. Je to automatický program, nicméně lze nastavovat ISO, bílou, korekci expozice a lze i měnit poměr clona / čas.
  • A (nebo Av) je automatický program, v němž lze ručně nastavit clonu. Čas se automaticky nastaví podle okolností, lze pak vše korigovat jako v programovatelné automatice
  • S (neb Tv) je zase automatický program, v němž lze nastavit čas. Tohoto režimu je věnován článek ze čtvrtka a v něm vysvětluji, proč se používá.
  • M je plný manuál, tedy nastavuje se ručně jak čas, tak clona a vše ostatní.

Ve čtvrtečním článku jsem upozornil, že některé fotoaparáty nabízejí i v programu M automatické ISO.

Automatický manuál
Je to zajímavá novota a stojí za to se jí blíž zabývat. Především je třeba si uvědomit, že i toto je automatický režim, úplně na stejné úrovni jako A nebo S (Tv). V klasickém M režimu nastavíme clonu a dobu osvitu čili čas. V zrcadlovce – na našem příkladu jde o Canon D6, pak sledujeme stupnici korekce expozice. Ta slouží jako škála expozimetru, poznáme podle ní, zdali je expozice volena správně (pak je ukazatel uprostřed, na nule) anebo v podexpozici (je vlevo) nebo přeepozici (je vpravo). Přístroj se potom chová jako se chovaly zrcadlovky vybavené vnitřním měřením – jako třeba Pentax Spotmatic blahé paměti. Nastavovali jste zde hodnoty času a clony tak, aby ručička byla rovně (nebo aby svítilo zelené světélko). Dnes to funguje absolutně stejně!

Je to vidět na obrázku. Fotíme venkovní scénu, expozice je nastavena ručně, 1/125 sec na F5.6 při 320 ISO. Ukazatel je na nule, to znamená, že je expozice nastavena správně. Otočím aparát do místnosti a zachovám nastavené hodnoty 125/5.6/320. Ukazatel naznačuje silnou podexpozici.


Automatické ISO ale funkčnost režimu M – manuál zcela mění. Automatika reaguje na hodnoty času a clony a JIM přiřazuje ISO. Ukazatel je tedy a škále expozice pořád na nule, tedy uprostřed. Je to opět vidět na obrázku. Dvojice 125/5.6 zůstala, ale automatika nastavila 3200 ISO pro snímání vnitřku místo původních 320 ISO.


Jde to automaticky, s tou výhradou, že je zde určitá hranice. V menu lze nastavit nejvyšší hodnotu nastavitelného ISO a jakmile je hranice dosaženo, může dojít k podexpozici. Dejme tomu máme hranici 3200 ISO a nastavíme 1/2000 na F 22 v šeru. Na takovou kombinaci času a clony ani 3200 ISO nestačí… a ukazatel vykáže podexpozici.

A co korekce expozice?
Na mém Canonu jí v tomto režimu dosáhnout nelze, protože korekce se ovládá týmž rollerem jako čas (lze nastavit v menu, zdali čas nebo clonu, já tam mám čas). Nicméně třeba Nikony, které mají pro aktivaci korekce své tlačítko, ty mohou provádět korekci expozice i v režimu M a automatickém ISO. Jdu-li na takovém Nikonu do mínusu, přístroj sníží hodnotu ISO.

Automatické ISO je zajímavá funkce od té doby, kdy se dramaticky zlepšila kvalita obrazu při vysokém ISO. Bavíme se o zrcadlovkách a ty opravdu špičkové zvládají pohodově hodnoty 6400 i více. Pro živou fotografii se pak vyplatí si tuto metodu vyzkoušet.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: