Ve specifikacích objektivů se vyskytují pojmy, o jejichž významu máme mlhavé ponětí. Asférická čočka, ta má nikoli sférický čili nikoli kulový povrch. Jak se ale vyrábí?
Ve specifikacích objektivů se vyskytují pojmy, o jejichž významu máme mlhavé ponětí. Asférická čočka, ta má nikoli sférický čili nikoli kulový povrch. Jak se ale vyrábí?
Výrobci nám někdy dávají do kuchyně nahlédnout. Nikon na své stránce píše o vysoce přesném broušení: brusné kotouče se otáčejí vysokou rychlostí a opisují nesférické zakřivení. Vybroušený povrch se pak leští. Jde o přesnost v řádu nanometrů (miliontin metru). Tímto broušením je vyrobena forma, která se používá k lisování. Proces se terminologii Nikonu nazývá PGM-Precision Glass Molding. Optické sklo je během tohoto procesu nataveno a poté lisování. Nikon takto dokáže vyrábět čočy středního i velkého průměru, které do nedávna nebylo možné vylisovat. Obrázek je převzat ze serveru Nikon USA.
PAG (Plastic on Asferical Glass) je označení hybridních čoček. Jde opět o lisované čočky, avšak tentokrát jde o kombinaci plastické hmoty a skla. Mezi skleněnou asférickou čočku a matrici je vpravena syntetická pryskyřice vytvrditelná ultrafialovými paprsky. Lisováním a vytvrzením pomocí UV paprsků se oba materiály spojí a vznikne hybridní asférická čočka.
Každý výrobce kvalitní fotografické optiky se výrobou asférických členů zabývá. Patří mezi ně i Tamron, který komentuje svoje technologie zde . Rozdíl ve funkci sférického a asférického členu znázorňuje schema ze serveru Tamronu:
Zatímco sférická čočka není schopna paprsky soustředit do jediného bodu, asférická to dokáže. Navíc, hybridní čočka zastane funkce více optických členů – díky tomu může být objektiv menší a lehčí.
