Optické stabilizátory právem poutají pozornost komunity fotografů. Velmi inovativní je v tomto směru KonicaMinolta, která představila tento týden svoji zajímavou novinku X1. V tomto článku blíže seznamujeme se dvěma principy stabilizátoru této firmy.
Pohyblivý snímač Princip jakékoli optické stabilizace je zhruba stejný. Sestává z pasivní a aktivní části. Pasivní část je čidlo, zpravidla na principu gyroskopu, které zaznamenává malé změny polohy fotoaparátu. Tuto informaci přebírá aktivní část. Ta reaguje v tomto případě tak, že pohybuje celým snímačem v „protipohybu“. Představme si to tak, že jeden člověk hází za sebe přes hlavu tenisové míčky. Těžko se mu podaří trefit se do koše na papír. Musí mít aktivní část – tedy pomocníka, který bude pobíhat za jeho zády a nastavovat mu košík tak, aby míčky padaly dovnitř. Míčky nahraďte světelnými paprsky a jste doma, tak nějak to funguje.
Ideální stav – paprsek prochází objektivem a zasahuje v žádoucím místě snímač.
Neideální stav – pohnuli jsme aparátem a místo žádoucího směru (vyznačen červeně) paprsek míří jinam,než by měl, zde dolů.
Aktivní část reaguje na informaci, že jsme pohnuli aparátem a přesune celný snímač tak, aby i takto vychýleným přístrojem paprsek dopadl tam, kam má. Výrazná šipka označuje směr, kterým se snímač pohnul.
Podobným systémem jsou vybaveny přístroje řady A. řady Z a jednooké zrcadlovky Dynax 5 a 7. Praxe prověřila, že se tímto stabilizátorem dá zklidnit obraz tak, že se hranice „udržitelného času“ posouvá dvou až čtyřnásobně. Záleží samozřejmě na míře roztřesení, proto nelze uvádět absolutní čísla: každý máme svoji „klepku“ jinou.
Pohyblivá optická a snímací část
Model X1 zavádí do praxe neméně revoluční řešení. Celá obrazotvorná jednotka, tedy objektiv a snímač, jsou zde v jednom bloku. Je to mimo jiné dáno i tím, že v přístrojích řady X je užito periskopového systému optiky, kde se optická osa láme v pravém úhlu dolů a snímač je uložen na dne.
V přístroj X1 je celý tento blok uložen pohyblivě, fakticky na Kardanově závěsu, který umnožuje kývavé pohyby vpravo a vlevo podlé svislé osy a dopředu a dozadu i kolem vodorovné osy.
Celý blok se stáčí vlevo a vpravo…
…a také „kývá hlavou“ dopředu a dozadu.
Nad tímto řešením jistě bude leckdo krčit rameny, protože tento „krutihlav“ se fakticky dostává pohybem dopředu a dozadu z roviny ostrosti. Ale pozor, on se maličko přibližuje a vzdaluje objektu, avšak vzdálenost optického systému od snímače zůstává stálá. Výrobce slibuje, že bude možno udržet až 1/6 sec. Pokud se to potvrdí, byla by to doslova senzační zpráva, protože tímto časem při 400 ISO lze fotit prakticky všude, kde je jakž takž vidět – bez blesku. Takové snímky jsou pochopitelně hezčí, přirozenější, než snímky pořízené s bleskem. Model X1 má se svými 8 Mpx bohatou kresebnou rezervu, takže lze čekat opravdu ostré obrázky. Málo kdy jsem byl zvědav na recenzní vzorek, jako tentokrát.
Optické stabilizátory právem poutají pozornost komunity fotografů. Velmi inovativní je v tomto směru KonicaMinolta, která představila tento týden svoji zajímavou novinku X1. V tomto článku blíže seznamujeme se dvěma principy stabilizátoru této firmy.
Pohyblivý snímač Princip jakékoli optické stabilizace je zhruba stejný. Sestává z pasivní a aktivní části. Pasivní část je čidlo, zpravidla na principu gyroskopu, které zaznamenává malé změny polohy fotoaparátu. Tuto informaci přebírá aktivní část. Ta reaguje v tomto případě tak, že pohybuje celým snímačem v „protipohybu“. Představme si to tak, že jeden člověk hází za sebe přes hlavu tenisové míčky. Těžko se mu podaří trefit se do koše na papír. Musí mít aktivní část – tedy pomocníka, který bude pobíhat za jeho zády a nastavovat mu košík tak, aby míčky padaly dovnitř. Míčky nahraďte světelnými paprsky a jste doma, tak nějak to funguje.
Ideální stav – paprsek prochází objektivem a zasahuje v žádoucím místě snímač.
Neideální stav – pohnuli jsme aparátem a místo žádoucího směru (vyznačen červeně) paprsek míří jinam,než by měl, zde dolů.
Aktivní část reaguje na informaci, že jsme pohnuli aparátem a přesune celný snímač tak, aby i takto vychýleným přístrojem paprsek dopadl tam, kam má. Výrazná šipka označuje směr, kterým se snímač pohnul.
Podobným systémem jsou vybaveny přístroje řady A. řady Z a jednooké zrcadlovky Dynax 5 a 7. Praxe prověřila, že se tímto stabilizátorem dá zklidnit obraz tak, že se hranice „udržitelného času“ posouvá dvou až čtyřnásobně. Záleží samozřejmě na míře roztřesení, proto nelze uvádět absolutní čísla: každý máme svoji „klepku“ jinou.
Pohyblivá optická a snímací část
Model X1 zavádí do praxe neméně revoluční řešení. Celá obrazotvorná jednotka, tedy objektiv a snímač, jsou zde v jednom bloku. Je to mimo jiné dáno i tím, že v přístrojích řady X je užito periskopového systému optiky, kde se optická osa láme v pravém úhlu dolů a snímač je uložen na dne.
V přístroj X1 je celý tento blok uložen pohyblivě, fakticky na Kardanově závěsu, který umnožuje kývavé pohyby vpravo a vlevo podlé svislé osy a dopředu a dozadu i kolem vodorovné osy.
Celý blok se stáčí vlevo a vpravo…
…a také „kývá hlavou“ dopředu a dozadu.
Nad tímto řešením jistě bude leckdo krčit rameny, protože tento „krutihlav“ se fakticky dostává pohybem dopředu a dozadu z roviny ostrosti. Ale pozor, on se maličko přibližuje a vzdaluje objektu, avšak vzdálenost optického systému od snímače zůstává stálá. Výrobce slibuje, že bude možno udržet až 1/6 sec. Pokud se to potvrdí, byla by to doslova senzační zpráva, protože tímto časem při 400 ISO lze fotit prakticky všude, kde je jakž takž vidět – bez blesku. Takové snímky jsou pochopitelně hezčí, přirozenější, než snímky pořízené s bleskem. Model X1 má se svými 8 Mpx bohatou kresebnou rezervu, takže lze čekat opravdu ostré obrázky. Málo kdy jsem byl zvědav na recenzní vzorek, jako tentokrát.
