|
Tak tohle není lidový objektiv! Naopak je to těžce profesionální nástroj a v této verzi VRII nastupuje po léty prověřeném předchůdci. Takže se připravte, že tohle není recenze, to je blažené tleskání ručičkami.
Jaký je a komu je určen
Není to žádný vylepšeník… Je to přepracovaný objektiv, především má nový systém VR, tedy stabilizace, který papírově utáhne až 4EV stupně delší časy, čili místo dejme tomu 1/250 patnáctinu z ruky při ohnisku 200 mm na full frame. Má 21 členů v 16 skupinách, 7 z nich je z ED nízkorozptylového skla. Ostří od 1,4 mm, opět v plném rozsahu ohnisek, rozumí se samo sebou, že ostření se děje vnitřně, nic se netočí nevysouvá ani při ostření, ani při zoomování. Lze použít telekonvertory TC-20E II, TC-17E II a TC-14E II, na trh postupně přijde TC20E III. telekonvertor speciálně konstruovaný pro tento objektiv, který jeho ohnisko prodlužuje dvojnásobně. První reference jsou velmi dobré. Objektiv má antireflexní „nano“ vrstvy a ostření obstarává sonický SWM motor. Při ostření musíte přiložit ucho k tělu objektivu (ano, i takové pošetilosti jsem dělal), pak slyšíte šramoty, ale při focení na ulici jsem neslyšel nic, do kostela jsem s tím nešel. Zaostření drží i při změně ohniska. Clona má devět lamel. Provedení je samozřejmě perfektní. Zoomování je naprosto plynulé, právě tak jako doostřování. Snadno nahmatelnými šoupátky lze přepínat ze dvou automatických módů ostření A/M a M/A na M, manuální. A/M je režim se sníženou citlivostí. V praxi je rozdíl minimální. Zoomujeme prstencem blíže tělu přístroje, doostřujeme středním prstencem, prstenec. Výkon Objektiv jsem zkoušel v běžných provozních podmínkách, tedy doslova na ulici. Zvláště při posuzování delšího ohniska je třeba mít na paměti, že tam hraje roli hloubka ostrosti. Výsledky mě ale rozhodně nezklamaly. Kresebné kvality jsou mimo diskusi. Podstatné je, že kresba je v zásadě stejná už při cloně F2.8 Při ohnisku 70 mm jsou rozdíly při různém zaclonění věru minimální:  Právě tak při dlouhém ohnisku – a to se bude u tohoto objektivu používat asi častěji, byla maximální kresba už při cloně F2.8. Každého jistě napadne otázka srovnání starého a nového modelu. Dlužno podotknout, že i „starý model“ je prvotřídní sklo, jeden z hlavních tahounů profesionální fotografie. Nicméně, rozdíl zde přece jen je ve prospěch nového objektivu, jakkoli není zásadní. Vlevo nový, vpravo starý model při 70 mm a plné světelnosti:  Vinětace je minimální už při F2.8, zde je ukázka při ohnisku 200mm:  Při ohnisku 70 mm jsou výsledky ještě lepší, tam jsou rozdíly při různých clonách minimální. Na obou ukázkách jsem skončil na cloně F8.0, ta bývá optimální co do kresby, vyšší clonové hodnoty mají v podstatě stejné výsledky. Stabilizace je podivuhodně výkonná, svědčí o tom ukázka, kde jsem šel až na neuvěřitelnou 0,4 sec – jde o výřez 1:1.  Jsou zde dva režimy, normální a aktiv. Ten aktiv je pro použití z jedoucího vozidla. Opět, rozdíl je v praxi minimální, jak mi potvrzuje kolega který už nějakou dobu objektiv používá. Závěr je jednoduchý. Tento AF-S Nikkor 70-200 mm je bezpochyby součástí současné optické špičky, a jistě bude výtečně sloužit dlouhá léta, i když současné špičkové přístroje budou překonané. To bych rád zdůraznil: je možné spíš šetřit na těle přístroje než na optice. Nebo jinak: jakmile budete mít levné tělo a špičkový objektiv získáte mnohem lepší výsledky než se špičkovým tělem a laciným podřadným objektivem. Nejlepší je ovšem mít špičkové tělo a špičkový objektiv… 🙂 Co odpovědět na otázku, zdali „stojí za to“ měnit starý za ten nový? Tak na to si netroufnu odpovědět, ani na otázku, zda má smysl kupovat ten jedničkový, který je stále na trhu. Podobné dilema mají canonisté s obdobným objektivem 70-200 na 2.8. Rozhodně to není výběr mezi „špatným a dobrým“. Spíš mezi „suprovým a ještě suprovějším“ a s tím ať se každý vyrovná sám se sebou a svým finančním poradcem (manželkou či manželem). Ken Rockwell na svém webu o tomto objektivu píše: Pro stoprocentního profesionála je to nutnost. Jestliže vám fotka dává každodenní chleba, všechny tele zoomy co byly před tím jsou staré a husné. Zavolejte do Adoramy a oni vám pro vaši starou 70-200 VR pošlou dlaňovku a vyplacenou bednu. No, je to drsně vyjádřeno, ale je to vysvědčení od člověka, který se focením opravdu každodenně živí. Ukázky:
|
|
Tak tohle není lidový objektiv! Naopak je to těžce profesionální nástroj a v této verzi VRII nastupuje po léty prověřeném předchůdci. Takže se připravte, že tohle není recenze, to je blažené tleskání ručičkami.
Jaký je a komu je určen
Není to žádný vylepšeník… Je to přepracovaný objektiv, především má nový systém VR, tedy stabilizace, který papírově utáhne až 4EV stupně delší časy, čili místo dejme tomu 1/250 patnáctinu z ruky při ohnisku 200 mm na full frame. Má 21 členů v 16 skupinách, 7 z nich je z ED nízkorozptylového skla. Ostří od 1,4 mm, opět v plném rozsahu ohnisek, rozumí se samo sebou, že ostření se děje vnitřně, nic se netočí nevysouvá ani při ostření, ani při zoomování. Lze použít telekonvertory TC-20E II, TC-17E II a TC-14E II, na trh postupně přijde TC20E III. telekonvertor speciálně konstruovaný pro tento objektiv, který jeho ohnisko prodlužuje dvojnásobně. První reference jsou velmi dobré. Objektiv má antireflexní „nano“ vrstvy a ostření obstarává sonický SWM motor. Při ostření musíte přiložit ucho k tělu objektivu (ano, i takové pošetilosti jsem dělal), pak slyšíte šramoty, ale při focení na ulici jsem neslyšel nic, do kostela jsem s tím nešel. Zaostření drží i při změně ohniska. Clona má devět lamel. Provedení je samozřejmě perfektní. Zoomování je naprosto plynulé, právě tak jako doostřování. Snadno nahmatelnými šoupátky lze přepínat ze dvou automatických módů ostření A/M a M/A na M, manuální. A/M je režim se sníženou citlivostí. V praxi je rozdíl minimální. Zoomujeme prstencem blíže tělu přístroje, doostřujeme středním prstencem, prstenec. Výkon Objektiv jsem zkoušel v běžných provozních podmínkách, tedy doslova na ulici. Zvláště při posuzování delšího ohniska je třeba mít na paměti, že tam hraje roli hloubka ostrosti. Výsledky mě ale rozhodně nezklamaly. Kresebné kvality jsou mimo diskusi. Podstatné je, že kresba je v zásadě stejná už při cloně F2.8 Při ohnisku 70 mm jsou rozdíly při různém zaclonění věru minimální: Právě tak při dlouhém ohnisku – a to se bude u tohoto objektivu používat asi častěji, byla maximální kresba už při cloně F2.8. Každého jistě napadne otázka srovnání starého a nového modelu. Dlužno podotknout, že i „starý model“ je prvotřídní sklo, jeden z hlavních tahounů profesionální fotografie. Nicméně, rozdíl zde přece jen je ve prospěch nového objektivu, jakkoli není zásadní. Vlevo nový, vpravo starý model při 70 mm a plné světelnosti: Vinětace je minimální už při F2.8, zde je ukázka při ohnisku 200mm: Při ohnisku 70 mm jsou výsledky ještě lepší, tam jsou rozdíly při různých clonách minimální. Na obou ukázkách jsem skončil na cloně F8.0, ta bývá optimální co do kresby, vyšší clonové hodnoty mají v podstatě stejné výsledky. Stabilizace je podivuhodně výkonná, svědčí o tom ukázka, kde jsem šel až na neuvěřitelnou 0,4 sec – jde o výřez 1:1. Jsou zde dva režimy, normální a aktiv. Ten aktiv je pro použití z jedoucího vozidla. Opět, rozdíl je v praxi minimální, jak mi potvrzuje kolega který už nějakou dobu objektiv používá. Závěr je jednoduchý. Tento AF-S Nikkor 70-200 mm je bezpochyby součástí současné optické špičky, a jistě bude výtečně sloužit dlouhá léta, i když současné špičkové přístroje budou překonané. To bych rád zdůraznil: je možné spíš šetřit na těle přístroje než na optice. Nebo jinak: jakmile budete mít levné tělo a špičkový objektiv získáte mnohem lepší výsledky než se špičkovým tělem a laciným podřadným objektivem. Nejlepší je ovšem mít špičkové tělo a špičkový objektiv… 🙂 Co odpovědět na otázku, zdali „stojí za to“ měnit starý za ten nový? Tak na to si netroufnu odpovědět, ani na otázku, zda má smysl kupovat ten jedničkový, který je stále na trhu. Podobné dilema mají canonisté s obdobným objektivem 70-200 na 2.8. Rozhodně to není výběr mezi „špatným a dobrým“. Spíš mezi „suprovým a ještě suprovějším“ a s tím ať se každý vyrovná sám se sebou a svým finančním poradcem (manželkou či manželem). Ken Rockwell na svém webu o tomto objektivu píše: Pro stoprocentního profesionála je to nutnost. Jestliže vám fotka dává každodenní chleba, všechny tele zoomy co byly před tím jsou staré a husné. Zavolejte do Adoramy a oni vám pro vaši starou 70-200 VR pošlou dlaňovku a vyplacenou bednu. No, je to drsně vyjádřeno, ale je to vysvědčení od člověka, který se focením opravdu každodenně živí. Ukázky:
|
