Samsung NV 3

Jako s prvním ze tří nových modelů řady „New Vision“, označovaných modrým kroužkem kolem objektivu, jsme měli příležitost seznámit se s NV3, se sedmimegovou „plackou“ vybavenou trojnásobným periskopovým zoomem. Seznámení rozhodně stálo za to. Má předpověď z července, kdy jsme o NV řadě psali poprvé, že Samsung nehodlá hrát druhé housle, se rozhodně naplňuje.

Jaký je a komu je určen
Netradičně začnu vzhledem: už dlouho se mi nějaký fotoaparát tak nelíbil, jako tento: vysoká technická elegance, rafinovaná svou střízlivostí, to je společný znak celé NV série. Tento přístroj je nápadně plochý, má rozměry 95 x 57 x 18 mm a jeho 155 g cítíte v ruce, máte pocit, že v ní „něco“

držíte, že to rozhodně není nějaké bakelitové chrastítko. Na přední stěně je jen objektiv chráněný ve vypnutém stavu roletkou a vedle něho doslova miniaturní reflektor blesku. Zezadu vidíme především velký LCD displej s úhlopříčkou 2,5 palce. Uvnitř je CCD snímač 1/2,5´´se 7,1 megapixely efektivně, 7,4 fyzicky, schopný vytvářet snímky 3072 x 2305, 3072 x 1728, 2816 x 2112, 2592 x 1944, 2272 x 1704, 2048 x 1536, 1600 x 1200, 1024 x 768, 640 x 480 bodů veliké. Video snímá až 740×480 při 20 fps, v režimu 640×780 až 30 fps.
Objektiv, jak řečeno, je periskopový, tedy po zapnutí z něho nic nevyčnívá, vše pohyblivé je skryto za hranolem uvnitř těla přístroje – objektiv má rozsah odpovídající 38 – 114 mm kinofilmového aparátu se světelností F 3.5- F 4.5. Objektiv ostří od 80 cm, v supermakru dokonce od 1 cm. Závěrka má rozsah od 15sec do 1/2000 sec. Rozsah citlivosti je od 80 ISO do 1000 ISO.
Přístroj má vnitřní paměť 16 MB, zapisuje na SD karty. Napájen je lithium-iontovým akumulátorem.

Konvergenční přístroj, takto je aparát představován. Co to znamená?
Kromě toho, že zaznamenává snímky (ve vysoké kvalitě, jak si ještě řekneme), snímá i video (taktéž ve vysoké kvalitě) a dovede přehrávat MP3 záznamy ( dodávce jsou i sluchátka) a video – jde o „PMP“ neboli Personal Media Player, což je formát, který by podle některých předpovědí měl postupně MP3 nahradit. Dovede přehrávat i textové soubory. Schopnost zvukových poznámek ke snímkům je u tohoto přístroje samozřejmostí. Je to tedy multifunkční přístroj, který dokonce umožňuje zároveň fotit a poslouchat hudbu (ne snad, že bych to zkoušel nebo chtěl zkoušet!).
Dodejme ještě, že přístroj má možnost volby českého menu a stojí cca 10 tisíc (na webu levněji, září 2006).

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně. Vedle je volicí kotouč, který poněkud přečnívá přes okraj – pohyb je omezován zarážkami, takže se v kapse kupodivu nepřetáčí. Základní nastavení je AUTO – automatický režim, o něm si ještě řekneme, že je podivuhodně kvalitní, výkonný. V režimu P (program) máme možnost vstupovat do „kuchyně“ možností volit expoziční kompenzaci, ISO, nastavení bílé a dokonce volit intenzitu do plusu i do mínusu tří barevnách kanálů (což rozhodně nedoporučuji). Žádné další polomanuální nebo manuální režimy zde nejsou. Další volbou je „čtení textů“, pak „PMP“ prohlížeča „MP 3“ přehrávač – za předpokladu, že je k disposici aspoň nějaký soubor v daném formátu. Následuje samozřejmě „kamera“ – vynikající záznam na MPERG-4, lze i zoomovat, přičemž motor zoomu není slyšet ve zvuku.
Na další pozici je redukce vibrací -přístroj nabízí Advanced Shake Reduction (ASR). Nejde v pravém slova smyslu o optickou stabilizaci – jde o elektronickou kompenzaci chvění rukou. Přístroj v tomto režimu vypíná blesk, ale také vypíná digitální zoom a přechází do automatického režimu, včetně automatiky nastavení bílé. Což by mohlo dělat potíže, ale kupodivu nedělá, protože v režimu AUTO přístroj nastavení bílé zvládá podivuhodně dobře. Poslední volbou jsou „scény“, těch je celkem jedenáct. Zajímavou funkcí je snímání textu, ten pak lze v softwaru Digimax Reader převádět do textové podoby procesem OCR. Ani s takovou možností jsme se ještě nikdy nesetkali (třebaže samozřejmě lze kvalitně nasnímaný text převést pomocí OCR do textové čili znakové podoby kdykoli). Dodejme ještě, že softwarem Digimax Converter převádíme zvukové a videové soubory do formátu čitelného v tomto přístroji. A ještě dodejme, že zvuky jsou stereo, ve sluchátkách a dokonce i v reproduktorech na fotoaparátu!

Menu je zde volitelné tlačítkem, které je uprostřed čtyřcestného voliče. Volíme zde velikost snímku, kvalita (tři stupně), měření multi a bodové, snímání jednorázové, sériové a postupné (bracketing), ostrost (čili stupeň doostření, normál, měkké a pronikavé snímky), AF ostření na střed nebo vícebodové, informace na LCD a setup – zde se nastavují běžné věci, jako je datum a čas, jazyk, jas obrazovky, zvuky, režim USB spojení a pod. Menu zmizí po stisknutí spouště, toto zdánlivě samozřejmé zařízení zdůrazňuji, protože ne vždy tomu tak je a pokládám to za značnou nevýhodu, když je nutno menu vypínat. Což se zde, pro srozumitelnost opakuji, nemusíme. V menu se pohybujeme kotoučem čtyřcestného voliče, kotouč má svým čtyřem směrům přiřazeno ještě ovládání pro zvukovou poznámku (nahoru), samospoušť (vpravo, základní je 2 sec, což velmi chválím, protože touto „krátkou samospouští“ obcházíme absenci drátěné spouště, když fotíme ze stativu), dále makro (dolů) a blesk (vlevo).
Pro nejběžnější funkce – dostupné v režimu P – je tlačítko označené symboly plus a mínus hned vedle čtyřcestného voliče. Zde se ovládá kompenzace, dále citlivost, volba bílé (šest předvoleb a manuál) a již zmíněné kanály.

Přístroj je do značné míry hračičkový – a pro lidi hravé povahy je zde další tlačítko, kde se volí barevnost: normální, čb, hnědé, ale i červeně, zeleně a modře zbarvené snímky a negativní zobrazení. Dále je zde „zvýraznění“: zvolíme si oblast, ta bude ostrá a zbytek bude rozostřen.Třetí možností je složení dvou až čtyř obrázků do jednoho snímku, dále pak více méně nevkusné „fotorámy“, někoho ale pobaví.

Jak se s ním fotí

Ukázka doostření a nepatrné fialové kontury – výřez z 400% zvětšení původního snímku.

Začneme jako obvykle čísly. Startuje za 0,8 sec, velmi slušný výkon. S namáčknutím exponuje za 0,2 sec, to už je slabší, bez namáčknutí ještě pomaleji, za 0,9 sec a to už je vyslovené slabeso. Stejných 0,9 sec trvá expozice i v „anti shake“ režimu – nenechme se zmýlit tím, že se „zvuk závěrky“ ozve později – na displeji se ukáže nápis ZÁZNAM a pak ZPRACOVÁNÍ, ale expozice je provedena jako při normálním režimu ve stejném čase.

Obrazová kvalita je velmi dobrá, jak se dá čekat od sedmimegového kompaktu. Vinětace se zde neprojevuje, fialové kontury ve velmi rozumné míře (obvykle v rozostřených a přepálených pasážích). Obraz je i v režimu normálního doostření dosti značně doostřen, jak je patrné z ukázky zde vlevo. Udivující je kvalita v režimu AUTO. Přístroj si nastaví ISO do hodnoty 400 a bílou zvládá vynikajícím způsobem, rozhodně líp, než v režimu program v režimu automatické nastavení bílé.
S kresbou souvisí i kresba při digitálním zoomu – ano, ten je až pětinásobný a obrazově natolik kvalitní, že s ním lze získat uspokojivě ostré fotky tisknutelné přinejmenším v pohlednicovém formátu (jde o subjektivní soud, záleží samozřejmě na tom, jaká má kdo kritéria). Šum je patrný už při 200 ISO v temnějších částech obrazu a samozřejmě roste s hodnotou – doporučuji ale mudrovat o šumu nad tiskem. Kompakty jsou určeny k veselému focení fotografií pro zábavu a sedí jim pohlednicový formát a ve formátu 10×15 myslím nikoho šum bolet nebude.
Není zde funkce priorita clony / priorita času a manuální expozice. Je tu ale zajímavý režim NOC, v němž je možno nastavit ručně dvě clonové hodnoty a několik dlouhých časů od 1 do 16 sec.

Nezbývá mi než poopravit názor na odstranění jevu červených očí. Tento přístroj už patří k té generaci fotoaparátů, které dokáží opravdu efektivně tento nežádoucí jev odstranit. Pokud blesk zapneme v normálním režimu anebo v režimu „slow“, což naštěstí také jde, vinou blízkého umístění reflektoru u objektivu dochází k výraznému zčervenání očí.

Anti shake zařízení pracuje vynikajícím způsobem, v rozumné míře jsem udržel i expozice 1/3 sec. Není to mechanická optická stabilizace, ale na ukázce dole se přesvědčíte, že vám může být vcelku jedno, jakou metodou se dojde k ostrému snímku.

Na snímku vlevo výřez z obrázku – který celý uvidíte dole v ukázkách, je pořízen s aplikací ASR, vpravo při vypnutém ASR.

Simultánní snímání se bleskem a bez blesku je další zajímavou funkcí – pořídí se dva snímky a zvolíme, který z nich více odpovídá naší představě, ten se uloží, „zavržený“ se smaže.

Shrnutí
Přístroj je krásný, atraktivní – a nabitý možnostmi. Nic pro tetu v natáčkách, je určen mladým zvídavým lidem, kteří se chtějí u fotografování bavit a chtějí mít rychle dobré výsledky a ještě si při tom poslechnout hudbu. Přístroj komunikuje s PC přes kolébku, kolébkou se i nabíjí a samozřejmě přes kolébky se do něho dá naloadovat koukání a poslouchání. Poloautomatické a manuální funkce pro nastavení expozice nemá v plném slova smyslu – ale kompakty asi opravdu nejsou pro čarování s hloubkou ostrosti. A komu se moc velká hloubka ostrosti nelíbí, ten ji příslušnou funkcí prostě „rozmaže“. Mezi sedmimegovými kompakty patří k vyšší cenové kategorii, ale ty peníze si zaslouží, dovede toho opravdu hodně a kdo se chce ve společnosti „technofilů“ předvést, má zde příležitost.

Pro a proti:

Ukázky:
1,2,3 – Záběr široký, „tele“ a digitální zoom, 4 ukázka kresby, 5 zvládání světelných kontrastu, 6 v polostínu, 7 zvýraznění středu, rozmazání okrajových částí, 8 aplikace ASR, 9 plný automat – při umělém osvětlení automatické ISO 400 i nastavení bílé, 10 odstraněné červené oči, 11 při ISO 1000, 12 poněkud falické supermakro.

1		2
3		4
5		6
7		8
9		10
11		12

Jako s prvním ze tří nových modelů řady „New Vision“, označovaných modrým kroužkem kolem objektivu, jsme měli příležitost seznámit se s NV3, se sedmimegovou „plackou“ vybavenou trojnásobným periskopovým zoomem. Seznámení rozhodně stálo za to. Má předpověď z července, kdy jsme o NV řadě psali poprvé, že Samsung nehodlá hrát druhé housle, se rozhodně naplňuje.

Jaký je a komu je určen
Netradičně začnu vzhledem: už dlouho se mi nějaký fotoaparát tak nelíbil, jako tento: vysoká technická elegance, rafinovaná svou střízlivostí, to je společný znak celé NV série. Tento přístroj je nápadně plochý, má rozměry 95 x 57 x 18 mm a jeho 155 g cítíte v ruce, máte pocit, že v ní „něco“

držíte, že to rozhodně není nějaké bakelitové chrastítko. Na přední stěně je jen objektiv chráněný ve vypnutém stavu roletkou a vedle něho doslova miniaturní reflektor blesku. Zezadu vidíme především velký LCD displej s úhlopříčkou 2,5 palce. Uvnitř je CCD snímač 1/2,5´´se 7,1 megapixely efektivně, 7,4 fyzicky, schopný vytvářet snímky 3072 x 2305, 3072 x 1728, 2816 x 2112, 2592 x 1944, 2272 x 1704, 2048 x 1536, 1600 x 1200, 1024 x 768, 640 x 480 bodů veliké. Video snímá až 740×480 při 20 fps, v režimu 640×780 až 30 fps.
Objektiv, jak řečeno, je periskopový, tedy po zapnutí z něho nic nevyčnívá, vše pohyblivé je skryto za hranolem uvnitř těla přístroje – objektiv má rozsah odpovídající 38 – 114 mm kinofilmového aparátu se světelností F 3.5- F 4.5. Objektiv ostří od 80 cm, v supermakru dokonce od 1 cm. Závěrka má rozsah od 15sec do 1/2000 sec. Rozsah citlivosti je od 80 ISO do 1000 ISO.
Přístroj má vnitřní paměť 16 MB, zapisuje na SD karty. Napájen je lithium-iontovým akumulátorem.

Konvergenční přístroj, takto je aparát představován. Co to znamená?
Kromě toho, že zaznamenává snímky (ve vysoké kvalitě, jak si ještě řekneme), snímá i video (taktéž ve vysoké kvalitě) a dovede přehrávat MP3 záznamy ( dodávce jsou i sluchátka) a video – jde o „PMP“ neboli Personal Media Player, což je formát, který by podle některých předpovědí měl postupně MP3 nahradit. Dovede přehrávat i textové soubory. Schopnost zvukových poznámek ke snímkům je u tohoto přístroje samozřejmostí. Je to tedy multifunkční přístroj, který dokonce umožňuje zároveň fotit a poslouchat hudbu (ne snad, že bych to zkoušel nebo chtěl zkoušet!).
Dodejme ještě, že přístroj má možnost volby českého menu a stojí cca 10 tisíc (na webu levněji, září 2006).

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně. Vedle je volicí kotouč, který poněkud přečnívá přes okraj – pohyb je omezován zarážkami, takže se v kapse kupodivu nepřetáčí. Základní nastavení je AUTO – automatický režim, o něm si ještě řekneme, že je podivuhodně kvalitní, výkonný. V režimu P (program) máme možnost vstupovat do „kuchyně“ možností volit expoziční kompenzaci, ISO, nastavení bílé a dokonce volit intenzitu do plusu i do mínusu tří barevnách kanálů (což rozhodně nedoporučuji). Žádné další polomanuální nebo manuální režimy zde nejsou. Další volbou je „čtení textů“, pak „PMP“ prohlížeča „MP 3“ přehrávač – za předpokladu, že je k disposici aspoň nějaký soubor v daném formátu. Následuje samozřejmě „kamera“ – vynikající záznam na MPERG-4, lze i zoomovat, přičemž motor zoomu není slyšet ve zvuku.
Na další pozici je redukce vibrací -přístroj nabízí Advanced Shake Reduction (ASR). Nejde v pravém slova smyslu o optickou stabilizaci – jde o elektronickou kompenzaci chvění rukou. Přístroj v tomto režimu vypíná blesk, ale také vypíná digitální zoom a přechází do automatického režimu, včetně automatiky nastavení bílé. Což by mohlo dělat potíže, ale kupodivu nedělá, protože v režimu AUTO přístroj nastavení bílé zvládá podivuhodně dobře. Poslední volbou jsou „scény“, těch je celkem jedenáct. Zajímavou funkcí je snímání textu, ten pak lze v softwaru Digimax Reader převádět do textové podoby procesem OCR. Ani s takovou možností jsme se ještě nikdy nesetkali (třebaže samozřejmě lze kvalitně nasnímaný text převést pomocí OCR do textové čili znakové podoby kdykoli). Dodejme ještě, že softwarem Digimax Converter převádíme zvukové a videové soubory do formátu čitelného v tomto přístroji. A ještě dodejme, že zvuky jsou stereo, ve sluchátkách a dokonce i v reproduktorech na fotoaparátu!

Menu je zde volitelné tlačítkem, které je uprostřed čtyřcestného voliče. Volíme zde velikost snímku, kvalita (tři stupně), měření multi a bodové, snímání jednorázové, sériové a postupné (bracketing), ostrost (čili stupeň doostření, normál, měkké a pronikavé snímky), AF ostření na střed nebo vícebodové, informace na LCD a setup – zde se nastavují běžné věci, jako je datum a čas, jazyk, jas obrazovky, zvuky, režim USB spojení a pod. Menu zmizí po stisknutí spouště, toto zdánlivě samozřejmé zařízení zdůrazňuji, protože ne vždy tomu tak je a pokládám to za značnou nevýhodu, když je nutno menu vypínat. Což se zde, pro srozumitelnost opakuji, nemusíme. V menu se pohybujeme kotoučem čtyřcestného voliče, kotouč má svým čtyřem směrům přiřazeno ještě ovládání pro zvukovou poznámku (nahoru), samospoušť (vpravo, základní je 2 sec, což velmi chválím, protože touto „krátkou samospouští“ obcházíme absenci drátěné spouště, když fotíme ze stativu), dále makro (dolů) a blesk (vlevo).
Pro nejběžnější funkce – dostupné v režimu P – je tlačítko označené symboly plus a mínus hned vedle čtyřcestného voliče. Zde se ovládá kompenzace, dále citlivost, volba bílé (šest předvoleb a manuál) a již zmíněné kanály.

Přístroj je do značné míry hračičkový – a pro lidi hravé povahy je zde další tlačítko, kde se volí barevnost: normální, čb, hnědé, ale i červeně, zeleně a modře zbarvené snímky a negativní zobrazení. Dále je zde „zvýraznění“: zvolíme si oblast, ta bude ostrá a zbytek bude rozostřen.Třetí možností je složení dvou až čtyř obrázků do jednoho snímku, dále pak více méně nevkusné „fotorámy“, někoho ale pobaví.

Jak se s ním fotí

Ukázka doostření a nepatrné fialové kontury – výřez z 400% zvětšení původního snímku.

Začneme jako obvykle čísly. Startuje za 0,8 sec, velmi slušný výkon. S namáčknutím exponuje za 0,2 sec, to už je slabší, bez namáčknutí ještě pomaleji, za 0,9 sec a to už je vyslovené slabeso. Stejných 0,9 sec trvá expozice i v „anti shake“ režimu – nenechme se zmýlit tím, že se „zvuk závěrky“ ozve později – na displeji se ukáže nápis ZÁZNAM a pak ZPRACOVÁNÍ, ale expozice je provedena jako při normálním režimu ve stejném čase.

Obrazová kvalita je velmi dobrá, jak se dá čekat od sedmimegového kompaktu. Vinětace se zde neprojevuje, fialové kontury ve velmi rozumné míře (obvykle v rozostřených a přepálených pasážích). Obraz je i v režimu normálního doostření dosti značně doostřen, jak je patrné z ukázky zde vlevo. Udivující je kvalita v režimu AUTO. Přístroj si nastaví ISO do hodnoty 400 a bílou zvládá vynikajícím způsobem, rozhodně líp, než v režimu program v režimu automatické nastavení bílé.
S kresbou souvisí i kresba při digitálním zoomu – ano, ten je až pětinásobný a obrazově natolik kvalitní, že s ním lze získat uspokojivě ostré fotky tisknutelné přinejmenším v pohlednicovém formátu (jde o subjektivní soud, záleží samozřejmě na tom, jaká má kdo kritéria). Šum je patrný už při 200 ISO v temnějších částech obrazu a samozřejmě roste s hodnotou – doporučuji ale mudrovat o šumu nad tiskem. Kompakty jsou určeny k veselému focení fotografií pro zábavu a sedí jim pohlednicový formát a ve formátu 10×15 myslím nikoho šum bolet nebude.
Není zde funkce priorita clony / priorita času a manuální expozice. Je tu ale zajímavý režim NOC, v němž je možno nastavit ručně dvě clonové hodnoty a několik dlouhých časů od 1 do 16 sec.

Nezbývá mi než poopravit názor na odstranění jevu červených očí. Tento přístroj už patří k té generaci fotoaparátů, které dokáží opravdu efektivně tento nežádoucí jev odstranit. Pokud blesk zapneme v normálním režimu anebo v režimu „slow“, což naštěstí také jde, vinou blízkého umístění reflektoru u objektivu dochází k výraznému zčervenání očí.

Anti shake zařízení pracuje vynikajícím způsobem, v rozumné míře jsem udržel i expozice 1/3 sec. Není to mechanická optická stabilizace, ale na ukázce dole se přesvědčíte, že vám může být vcelku jedno, jakou metodou se dojde k ostrému snímku.

Na snímku vlevo výřez z obrázku – který celý uvidíte dole v ukázkách, je pořízen s aplikací ASR, vpravo při vypnutém ASR.

Simultánní snímání se bleskem a bez blesku je další zajímavou funkcí – pořídí se dva snímky a zvolíme, který z nich více odpovídá naší představě, ten se uloží, „zavržený“ se smaže.

Shrnutí
Přístroj je krásný, atraktivní – a nabitý možnostmi. Nic pro tetu v natáčkách, je určen mladým zvídavým lidem, kteří se chtějí u fotografování bavit a chtějí mít rychle dobré výsledky a ještě si při tom poslechnout hudbu. Přístroj komunikuje s PC přes kolébku, kolébkou se i nabíjí a samozřejmě přes kolébky se do něho dá naloadovat koukání a poslouchání. Poloautomatické a manuální funkce pro nastavení expozice nemá v plném slova smyslu – ale kompakty asi opravdu nejsou pro čarování s hloubkou ostrosti. A komu se moc velká hloubka ostrosti nelíbí, ten ji příslušnou funkcí prostě „rozmaže“. Mezi sedmimegovými kompakty patří k vyšší cenové kategorii, ale ty peníze si zaslouží, dovede toho opravdu hodně a kdo se chce ve společnosti „technofilů“ předvést, má zde příležitost.

Pro a proti:

Ukázky:
1,2,3 – Záběr široký, „tele“ a digitální zoom, 4 ukázka kresby, 5 zvládání světelných kontrastu, 6 v polostínu, 7 zvýraznění středu, rozmazání okrajových částí, 8 aplikace ASR, 9 plný automat – při umělém osvětlení automatické ISO 400 i nastavení bílé, 10 odstraněné červené oči, 11 při ISO 1000, 12 poněkud falické supermakro.

1		2
3		4
5		6
7		8
9		10
11		12