Nebojte se, Digineff vždy byl, je a bude web o fotografování, nikoli o politice. Nicméně akce Milionu chvilek jsou dobrá příležitost pro street photography, pro fotku reportážního typu. O hlavních zásadách takového focení jsem tu psal minulý měsíc a nemíním v tom nic měnit (zde). Nicméně to jsem se odvolával na červnovou demonstraci v Praze na Letné – na sluníčku. V tuhle zimní domu se to koná večer, tudíž potmě. Fotil jsem plnoformátem Sony objektivem 28/2.0 a měl jsem blesk Nissin i60A. Takže nejdřív obecně.
Běžnou streetovku fotím na prioritu času, obvykle pětisetinou, eventuálně v manuálním režimu a nastavím pětisetinu a zacloním podle potřeby. ISO nechám na automatice. Tady v noci jsem nechtěl riskovat rozmazání a fotil jsem na prioritu času šedesátinou a doblýskával bleskem v manuálním režimu staženém na 1/64, eventuálně 1/32. Fotil jsem s bleskem se zvednutou hlavou a vysunutou odraznou destičkou. Jde o to, aby fotka byla doblýsknutá, ale aby to nebylo znát… Tady se to povedlo docela dobře, mrkněte se do EXIF, že si nevymejšlím.
<center>
A teď: fotit barevně nebo černobíle? Ono to repo mi přijde lepší černobílé, jenom tuhle fotku jsem nechal barevnou. Blesk jsem ale držel v ruce a opaloval ho před bezdrátovou odpalovačku Air-1. Barevně proto, že tam hraje roli výzdoba Václavského náměstí v Praze.
<center>
Barevnou jsem nechal i tuhle fotku z druhé části akce, která byla na Hlavním nádraží. Snažím se soustředit se na nějakou výraznou osobu se zajímavým výrazem v obličeji. To je základ.
<center>
Fotil jsme i celky, ale nějak mi to přijde málo dynamické. Navíc ve ztížených světelných podmínkách musím jet na plnou světelnost a jsou problémy s hloubkou ostrosti. Uvažoval jsem o 15 mm širokáči, jenže ten neúnosně zkresluje. Takže pro pořádek aspoň jeden celek. Nafotil jsem celků spoustu, ale nebyly k ničemu. Tenhle jakž takž drží – díky zajímavé skupince v pravé dolní části.
center>
Dostávám se k tomu nejdůležitějšímu, totiž k výběru. Nenafotil jsem toho tam moc, ale tak asi dvě stovky záběrů to byly. Vyhodil jsem všechno a v podstatě do koše si zaslouží i ty fotky nahoře. Výpověď podle mé představy má tahle fotka…
<center>
… a ještě tahle. Ta nahoře, to je jasné, to nepotřebuje vysvětlování. To dole – demonstranti stáli v tunelech pod nástupišti a oslovovali vystupující a nastupující cestující. To je ta situace. Ono z akce nemusí vzejít sto fotek, ani dvacet. Stačí jedna, dvě – aby vyjádřily podstatu té věci.
<center>
Fotil jsem tam spolu s Richardem Horákem. Ten na to šel zase úplně jinak, ale jeho fotky ukážu v pondělí. Abyste měli inspiraci, v úterý se demonstrace Milionu chvilek bude v Praze konat znovu.
