Na základě přístroje Panasonic DMC-LX1 vznikla tato luxusní verze, označená legendárním červeným terčíkem Leicy. Jde o osmimegový přístroj bez optického hledáčku, se čtyřnásobným zoomem. Zde jsou první informace.
Snímač je CCD s úhlopříčkou 1/1,65´´, který má „televizní“ poměr stran 16:9, což je ještě nudlovitější poměr, než 3:2 kinofilmu (tedy přesněji 3:1,69), při nastavení na poměr 3:2 z toho vyjdou sedmimegové obrázky a při nastavení 4:3 pouze šestimegové, to je asi nejvýraznější handicap této Leicy (a samozřejmě Panasonicu, který je technicky totožný). Jako náplast na ránu je zde video 640×480 v tomto širokoúhlém provedení, ovšem tak to bude brát jen fanda televizorů se širokoúhlou obrazovkou. Citlivost snímání lze nastavit od 80 do 400 ISOI.
Formáty snímků jsou RAW, TIFF i JPEG, video v QuickTime JPEG.
Objektiv ICA DC VARIO-ELMARIT s ohniskem 6.3–25.2 mm odpovídá rozsahu 28 – 112 mm v plném rozlišení (4x), v rozlišení 4,5 Mpx a 2,5 Mpx je to pětinásobný zoom (jde o výřez). Objektiv je světelná F2.8-F4,9 s nejmenší clonou F8.0, je opticky stabilizovaný systémem Mega OIS. Ostření má několik režimů, od jednobodového po devítibodový. Ostří od 50 cm, v makru od 5 cm.
Expoziční režimy jsou program a priorita závěrky nebo clony a manuál. Scénických režimů je celkem čtrnáct, ze zvláštností jmenujme autoportrét a „jemná pleť“. Nastavení bílé má kupodivu jen tři předvolby plus dvě pozice pro ručně naměřené hodnoty. Ty pak lze doladit v rozmezí +- 1500 K v krocích po 150K. Na snímku lze ovlivňovat kontrast, sytost, doostření a omezení šumu.
LCD zde slouží jako hledáček, je to 2,5´´ TFT.
Přístroj je napájen lithium iontovou baterií (nabíječka je v dodávce), váží 185 bez akumulátoru, jeho rozměry jsou 106x56x26 mm.
Zápis je na SD/MMC karty.
Konstatovali jsme, že tyto údaje se shodují s Panasonikem LX1. Ten byl uveden do světa letos v červenci a byl ohlašován jako první digitální fotoaparát, schopný snímat ve formátu 16×9.Je to trochu divná logika. Na promítání i na té nejkvalitnější plasmě přece nepotřebuju osmimegové digitální obrázky. A všude jinde budu mít jen „nudle“ ořezané nahoře i dole, ledaže bych se vzdal dvou milionů pixelů, abych se dopracoval k formátu 4:3. Jinak samozřejmě jde o vysoce kvalitní přístroj, v provedení Leica klasickým způsobem krásný – rozhodně nedělá červenému terčíku hanbu!
Leica se nedávno ocitla v nesnázích, protože v minulosti digitální fotografii značně zanedbávala. Bylo by předčasné jásat nad tím, že tento přístroj znamená návrat do výsluní. Komunita fanoušků fotopřístrojů Leica je navíc značně konzervativní a digitální fotografii obvykle odmítá.
Na základě přístroje Panasonic DMC-LX1 vznikla tato luxusní verze, označená legendárním červeným terčíkem Leicy. Jde o osmimegový přístroj bez optického hledáčku, se čtyřnásobným zoomem. Zde jsou první informace.
Snímač je CCD s úhlopříčkou 1/1,65´´, který má „televizní“ poměr stran 16:9, což je ještě nudlovitější poměr, než 3:2 kinofilmu (tedy přesněji 3:1,69), při nastavení na poměr 3:2 z toho vyjdou sedmimegové obrázky a při nastavení 4:3 pouze šestimegové, to je asi nejvýraznější handicap této Leicy (a samozřejmě Panasonicu, který je technicky totožný). Jako náplast na ránu je zde video 640×480 v tomto širokoúhlém provedení, ovšem tak to bude brát jen fanda televizorů se širokoúhlou obrazovkou. Citlivost snímání lze nastavit od 80 do 400 ISOI.
Formáty snímků jsou RAW, TIFF i JPEG, video v QuickTime JPEG.
Objektiv ICA DC VARIO-ELMARIT s ohniskem 6.3–25.2 mm odpovídá rozsahu 28 – 112 mm v plném rozlišení (4x), v rozlišení 4,5 Mpx a 2,5 Mpx je to pětinásobný zoom (jde o výřez). Objektiv je světelná F2.8-F4,9 s nejmenší clonou F8.0, je opticky stabilizovaný systémem Mega OIS. Ostření má několik režimů, od jednobodového po devítibodový. Ostří od 50 cm, v makru od 5 cm.
Expoziční režimy jsou program a priorita závěrky nebo clony a manuál. Scénických režimů je celkem čtrnáct, ze zvláštností jmenujme autoportrét a „jemná pleť“. Nastavení bílé má kupodivu jen tři předvolby plus dvě pozice pro ručně naměřené hodnoty. Ty pak lze doladit v rozmezí +- 1500 K v krocích po 150K. Na snímku lze ovlivňovat kontrast, sytost, doostření a omezení šumu.
LCD zde slouží jako hledáček, je to 2,5´´ TFT.
Přístroj je napájen lithium iontovou baterií (nabíječka je v dodávce), váží 185 bez akumulátoru, jeho rozměry jsou 106x56x26 mm.
Zápis je na SD/MMC karty.
Konstatovali jsme, že tyto údaje se shodují s Panasonikem LX1. Ten byl uveden do světa letos v červenci a byl ohlašován jako první digitální fotoaparát, schopný snímat ve formátu 16×9.Je to trochu divná logika. Na promítání i na té nejkvalitnější plasmě přece nepotřebuju osmimegové digitální obrázky. A všude jinde budu mít jen „nudle“ ořezané nahoře i dole, ledaže bych se vzdal dvou milionů pixelů, abych se dopracoval k formátu 4:3. Jinak samozřejmě jde o vysoce kvalitní přístroj, v provedení Leica klasickým způsobem krásný – rozhodně nedělá červenému terčíku hanbu!
Leica se nedávno ocitla v nesnázích, protože v minulosti digitální fotografii značně zanedbávala. Bylo by předčasné jásat nad tím, že tento přístroj znamená návrat do výsluní. Komunita fanoušků fotopřístrojů Leica je navíc značně konzervativní a digitální fotografii obvykle odmítá.
