Jaká je zrcadlovka Canon 250D

Je to následovník modelu Canon EOS 200D, recenzoval jsem ho tu v prosinci roku 2017. Se svou cenou kolem 16 tisíc včetně kitového objektivu stojí na úrovni špičkových jednopalcových kompaktů, jako jsou Canon G5 X a Canon G7 X Mk II. Cenově jsou tedy plus mínus autobus podobné. Proč tedy jít do zrcadlovky a nepořídit si kompakt?

Obecně vzato je zrcadlovka (s výjimkou ojedinělých konstrukčních počinů all in one zrcadlovky s pevnou optikou) vždycky základ systému, tedy počítá se s použití různých objektivů s různými optickými vlastnostmi. Dále: zrcadlovka je vybavena optickým hledáčkem, zde je tvořen zrcadlovou soustavou. Obraz v hledáčku je tedy jasně čitelný a přirozený na pohled a je doplněný nutnými informacemi o cloně, času, korekci expozici a nastaveném ISO. Snímač přístroje je 24,1megový CMOS o rozměrech APS-C (22,3 x 14,9 mm), což je zhruba dvojnásobek jednopalcového čipu 13,7 x 8,8 mm. A málo platné, pokud jde o kvalitu, na velikosti záleží, ne že by nezáleželo. Zrcadlovka je ovšem o něco větší (leckdy o hodně větší), tato ale patří k těm nejmenším svými rozměry 122 x 93 x 70 mm a váhou 449 g.

Canon vyrábí širokou škálu modelů zrcadlovek od nejjednoduššího 4000D až po ultra profi reportážní 1 DX Mk II., tu lze řadit do čtyř tříd, tedy jednoduché, startovací, amatérské, náročnější a profi (kategorie jsem si stanovil a jejich rozdíly a hranice jsou diskutabilní). Tahle 250D spadá do té startovací třídy: má prakticky všechno, co dnes moderní zrcadlovka nabízí, dotykový přetáčecí displej, 4K video, rychlé sériové snímání a vysokokapacitní vyrovnávací paměť , slot pro rychlé karty až po UHS-I. Amatérský model 800D je o něco dražší a o něco lepší: o jedno okno za vteřinu fotí rychleji, má o něco silnější vestavěný blesk a je o něco větší a těžší…V té ještě vyšší třídě najdeme 80D, ovšem ten je i s objektivem o cca 15 tisíc dražší.
Kam tím mířím: pro příležitostného fotografa, který nechce fotit život bahenních ropuch v amazonské džungli a chce si vychutnávat klasické fotografování se zrcadlovkou je zrcadlovka této třídy ideální volba. Dražší a hodně dražší přístroje nabídnou výhody, které obvykle neodpovídají nárůstu ceny.

Co nabízí Canon 250D
Těch 24 megapixelů je už delší doba jakási stálá norma. Je to obrovské rozlišení, pamatujme, že na sklonku éry klasické fotografie na film zveřejnil Kodak analýzu, podle níž se digi vyrovná analogu, až bude mít sedmimegové rozlišení. 24 mega je dostatečné i pro velmi velké zvětšeniny a jen opravdu ultra profi přístroje dnes nabízejí dvojnásobek (a rozdíl pak v praxi nevidíme žádný nebo jen minimální). Ovládací prvky jsou výsledek mnohaleté evoluce. Na kruhovém voliči na horní stěně najdeme plný automat (zelená ikonka, P = programovatelná automatika (lze měnit parametry), dále pak prioritu clony, času a plný manuál, scénické předvolby a kreativní filtry. Prakticky vše co volíme je nějak vysvětleno na displeji, přičemž ten displej je dotykový. Dnes už má skoro každý dotykový mobil a umí s dotykáčem zacházet. Volba čehokoli tedy není žádný problém.

Všechno se dá nastavit minimálně dvěma způsoby. Ty nejčastěji používané funkce mají svoje tlačítka. Nahoře je roller = ovládací kolečko, u něho tlačítko pro ISO (citlivost) a DISP, jím vypínáme a zapínáme obrazovku. Na rohu je přepínač z Vymnuto – Foto – Video. Další prvky jsou na zadní stěně.

Vlevo nahoře je do Menu, to je asi jasné, a Info, při prohlížení jím měníme způsob náhledu, jestli chceme jenom obrázek nebo obrázek s informacemi anebo informace jsou doplněné o histogram (křivka znázorňující rozložení tmavých a jasných prvků v obraze. Vpravo od hledáčku je tlačítko jímž se v režimu Foto zapne živý náhled (focení přes displej) a v režimu video jím spustíme kameru. Vpravo od displeje pak jsou tlačítka pro nastavení ostřicích bodů a blokování expozice (hvězdička) – v režimu prohlížení tím zvětšujeme a zmenšujeme obrázky. Důležité je tlačítko AV+/-, to je aktivace korekce expozice. Uprostřed čtyřcestného voliče (pro pohyb v menu, ale i nastavení ostřicího bodu) je tlačítko Q/Set, to se používá pro rychlé nastavení na displeji. Dole pak je prohlížení a koš na mazání nepovedených fotek. Je tu vše co budeme potřebovat, žádné zbytečnosti – a doslova obrázkové menu napoví vše potřebné i naprostému začátečníkovi.

Menu má pět oddílů, Fotografování, Prohlížení, Bezdrátové nastavení, Setup a Rozhraní: v tomto posledním oddílu můžete volit mezi standardním zobrazením menu a stavového menu a variantou s nápovědou. Ve Fotografování tradičně doporučím upravit hned po vybalení z krabice a zasunutí baterky na obr. 1 Uvolnit závěrku bez karty – Canon to má vždycky na ON, tak to dejte na OFF. Na obr.3 je Kompenzace expozice/AEB: ten AEB je defaultně vypnutý, je to expoziční bracketing. To znamená, že na jedno stisknutí se pořídí tři obrázky s různou expozicí a zde se nastaví, jak moc mají ty expozice být od sebe daleko – nastavíme to rollerem. V menu Prohlížení je užitečná funkce Výběr a mazání snímků – lze pořízené fotky postupně označovat ke smazání a pak je všechny jedním vrzem vymazat. Jednoduché, ale ne každý tu funkci zná. V oddílu Setup na obr. 1 je užitečná položka Vybrat složku. Tady totiž můžeme vytvořit na kartě novou složku – to se vyplácí, když dnes máme běžně 64gigové nebo 128 GB karty a celou dovolenou pořídíme na jednu kartu – je tedy fajn moci si každý den zvolit novou složku a to později velmi usnadňuje třídění a archivaci. Menu je přehledné a jednoduché, nicméně s Q (quick) menu si bohatě vystačíme. Úplně na konci je Moje menu, tam si lze natahat často používané funkce, já tam vždycky dávám Vybrat složku a Formátovat.

Jak se s tím fotí
Začínající fotograf bude asi fotit nejčastěji v plně automatickém režimu. Ten nastavuje poměr času, clony ISO a také režim ostření sám podle tzv. program line, tedy podle určité křivky. Ta se snaží udržet clonu kolem hodnoty F7.1, která je u kitového objektivu na optimální kresbě. Při snížení světelné hladiny jde až na 1/125, pak zvyšuje ISO a jde dál více méně lineárně, že vždy o něco prodlouží čas a navýší ISO až po 1/60. Na ní se zastaví a zvyšuje ISO až na 6400, což je maximální použitelná hodnota tohoto přístroje.
ISO je nastavitelné po celých EV do 25600, nicméně opravdu bezproblémové je při 1600 a na dalších hodnotách 3200 a 6400 už narůstá šum. Je docela kultivovaný, ostrý, nicméně přítomný.

S ISO souvisí i dynamický rozsah, to je schopnost snímat plnou kresbu i ve stínech a na jasně osvětlených místech. Přístroj nabízí dvě metody, jak DR rozšířit. Jednak je to funkce Automatická optimalizace jasu (obdoba D-lighting Nikonu), přístupná jak z menu tak z Q-menu, nicméně velký efekt nečekejme. Lepší je Priorita vysokých jasů, přístupná z Fotomenu obrazovka 3, kde je hodnota vypnuto, D+ a D+2. Tato D+2 skutečně nese efekt – a je zajímavé, že nastaví vyšší ISO. Srovnání – vlevo bez Priority, v pravo nastavena D+2:

Ukázka šumu při 3200 ISO, to je zřejmě rozumný limit:

Objektiv dodávaný v kitu je velmi slušný. Světelnost F 4.0 je na dnešní poměry malá, je ovšem jen o 1/3 EV menší než obvyklejší světelnost F3.5. Na kratší straně cloní do F22, na delší do F32 (od F5.6, je to posunuté). Krajní polohy, tedy nejmenší a největší clona, jsou velmi měkké, je dobře se držet od krajností dál – a proto se automatika snaží dosáhnout na F7.1 a držet se jí. Přijde vás na necelé dva tisíce, přirozeně že zájemci nic nebrání v akvizici kvalitnější a dražší optiky, zde je ovšem třeba zvážit účel fotoaparátu a znalosti fotografa. Fototechnika dovede fungovat jako bezedná studna na peníze…

Chování při slunci v záběru:

Soudková vada je zanedbatelná:

Shrnutí:

Canon EOS 250D je nástupce oblíbeného modelu 200D. Vylepšení nepřináší dramatická, protože ani taková nelze čekat – až do další generace procesorů, které umožní tak zásadní zásahy do procesu jako to dělají osmijádrové procesory mobilních telefonů, nelze žádnou revoluci čekat. Hlavní novinou je tedy ostření na oči, dosažitelné jen při živém náhledu. Tím se ovšem jedna z výhod zrcadlovky oproti kompaktu stírá 🙂 . Hlavní předností je zde skvělý poměr ceny a výkonu. Více muziky si opravdu za dané peníze nemůžete dopřát. Model 200D je dál na trhu a je o 16 stovek levnější, umí v podstatě totéž vyjma ostření na oko a videa 4K (se strašlivým cropem). Že by dvoustovku v doprodeji zlevnili? To by pak byl námět na intenzivní přemýšlení.

Ukázky:

Snímek 15 při 3200 ISO, snímek 16 při 6400 ISO, vše setovým objektivem.