Nikon 10-20mm f/4,5-5,6 G AF-P VR DX

Název dlouhý jako rodokmen drahého psa – a přitom jde o cenově dostupný ultraširokoúhlý objektiv pro zrcadlovky formátu APS-C (DX). Podívejme se na zoubek této letošní novince.

Název dlouhý jako rodokmen drahého psa – a přitom jde o cenově dostupný ultraširokoúhlý objektiv pro zrcadlovky formátu APS-C (DX). Podívejme se na zoubek této letošní novince.
Nejdříve k objektivům tohoto druhu obecně. V prospektech píší, že je to… abyste mohli vyfotit kostel v úzké uličce. To je jistě pravda, ovšem to nejcennější je zpracování prostoru. Dnes už se krajiny fotí skoro převážně objektivy s úhlem záběru nad 100 stupňů. To umožní upoutat pozornost na nějaký objekt v popředí a od něho pak rozvinout kompozici obrazu. Tento objektiv má velmi skromný rozsah zoomu 1:2. To by se zdálo jako až zbytečnost, při rozsahu 1:2 lze „zoomovati nohami“, jak ironicky poznamenává náš stálý čtenář s nickem Karben. Ono je to ale speciálně u tohoto objektivu fikané. Vzhledem ke crop faktoru cca 1,5x jsme na kratší straně na ekvivalentu 15 mm plnoformátového přístroje a na delší jsme na 30 mm, tedy trochu delší než velmi oblíbená „osmadvacítka“ a kratší než neméně oblíbená „pětatřicítka“ – ta ohnisková vzdálenost f=10 mm je hlavně na krajinu anebo na situace, „když chci vykřiknout“, jak říkal Cartier Bresson, kdežto ta 20 mm je vhodná i pro živou fotografii reportážního typu.

Technicky vzato, jde o DX objektiv – nevykreslí plné okno, pokud by byl nasazen na plnoformátovém Nikonu. Je celý plastový včetně bajonetu, stupnici vzdáleností zde není, jen označení ohniskové vzdálenosti. Širokým prstencem se zoomuje, úzkým se ostří (elektrický přenos). Má stabilizaci a světelnost má skromnou, F4.5-5.6, největší clona je F29. Clona má sedm lamel, i to je známka nižší třídy. Čoček je 14 v 11 skupinách, tři z nich jsou asférické, všechny jsou kryté SIC vrstvami, což je nicneříkající tovární označení, nicméně není to nanovrstva (tím by se pochlubili, kdyby to tak bylo). Podstatné je písmeno P v názvu. Označuje krokový motor autofokusu, což má za následek, že objektiv NELZE použít v jakékoli zrcadlovce, do které bude jeho bajonet pasovat. V úvahu tedy přicházejí Nikony od D3300 nahoru, D5300 nahoru, D7100 nahoru a samozřejmě D500. Když ho nasadíte (což jsem udělal) na D7000, tak aparát prostě nefunguje – ne třeba, že by fotil jen v manuálním režimu. Dlouhý je 73 mm, široký 77mm, při zoomování se vysouvá, nicméně ostření je vnitřní, nic se neotáčí. Používá 72 mm filtry. Na podzim 2017 stojí 9590 korun, to je rozhodně příznivé sdělení.

Komu je tedy určen? Uživateli, který už pochopil, že široký úhel záběru osvobozuje, fotograficky dává křídla. A za příznivou cenu. Má to samozřejmě ten nepříjemný háček, že ho lze použít jen na poslední generaci DSLR Nikon DX. Ve třídě DX má Nikon ještě objektiv 10-24 s větší světelností, ovšem stojí 25590 Kč a ten by si rozuměl i s Nikonem D100, který jsem před patnácti lety vlastnil.

Jak se s ním fotí
Ještě řeknu, že jsem ho proháněl na těle Nikon D7500. Pocitově je hodně plastový, nicméně nechrastí, nic v něm nedrhne a pocitově ostří s rozumnou odezvou. Vinětace je u něho zanedbatelná i na 10 mm:

Na 20 mm se též chová velmi rozumně:

Se soudkovou vadou se musí na úhlu 109 stupňů počítat – ono je to už i perspektivní zkreslení!

Velmi příjemně mě překvapilo chování se sluncem v záběru, ty SIC vrstvy nejsou sice nano, svou službu ale odvedou perfektně. Širokoúhlé objektivy totiž k reflexům jsou náchylné. Zde tedy – reflexy žádné.

Chromatická vada se zde vyskytuje, ukázka je z rohu fotky, 100% zvětšení. Nemyslím, že je to něco, co by mělo vyvolat vrásky.

Přirozeně nás bude zajímat kresba. Zde jsou 100% výseky ze snímku na krátké straně zoomu – střed obrazu při 10 mm ohnisku.

Další srovnání, tentokrát oblast v rohu.

Po přezoomování na 20 mm provedeme stejnou operaci. Zde je střed:

Následuje roh.

Zajímavou informaci nám podá srovnání objemů dat snímků na ukázkách nahoře. Je zřejmé, že nejvíce detailů = nejvíce dat vykazují snímky cloněné na F5.6 a F8.0. Co ale je příjemné překvapení, ostatně rozpoznatelné i na ukázkách, je výkon při plné světelnosti, při F4.8 je více dat než na F11. Při F16 kresba prudce klesá a při F25 je v podstatě nepoužitelná.

K obdobnému výsledku dojdeme při prozkoumání datových objemů fotek pořízených při ohnisku f=20 mm. Optima dosáhneme na clonách F8.0 a F.11, avšak plná světelnost F5.6 je lepší než přiclonění na F16.

Důležitým ukazatelem jsou i výsledky stabilizace. Osobně jsem tedy ke stabilizaci – zvlášť takto extrémně širokoúhlých – objektivů skeptický a bez stabilizace mohl být objektiv o dva až tři tisíce levnější. Ale budiž, když už tu je, vyzkoušejme ji. Při ohnisku 20 (= 30 mm ekv.) má stabilizace 50% účinnost při 1/30 sec, při 1/15 je to 25% spolehlivost a při 1/8 sec je to 20% spolehlivost.

Při ohnisku f=10 mm (=15 mm ekv.) lze 1/30 udržet celkem spolehlivě, při 1/15% s přimhouřením oka také a při 1/8 bylo 25% ostrých a zbytek jakž takž ostrých. Svoji skepsi k tomuto zařízení nemíním zmírňovat, ostrost je zaručená stativem – anebo krátkým osvitem.

Shrnutí

Nikon 10-20mm f/4,5-5,6 G AF-P VR DX je velmi solidní plastový neutěsněný ultraširokoúhlý zoom s ekvivalentem 15-30 mm kinofilmového přístroje. Jako luxusní dodatek má stabilizaci. Co ovšem je třeba hodně zvýraznit je jeho krokový motor, spolupracující s hybridními čipy moderních DX DSLR Nikonu. Zvláště pak při použití dotykového displeje pracuje rychle a spolehlivě a je tudíž vítaným prostředkem při krajinářské fotografii. Je dost rychlý i na pohodové focení reportážního typu. Jeho poměr ceny a výkonu je skvělý, další varianty od Nikonu jsou v třídě DX víc jak dvakrát až třikrát dražší, o FX třídě nemluvě. Hendikepem je jistě jeho malá světelnost, ovšem při krajinářské fotografii tak jako tak spíše cloníme (nejlepší kresba je kolem F8.0) a pro reportáž díky vysokým hodnotám použitelného ISO nemusíme na světelnost tolik dbát. Ukázky: