Sigma v Praze

V pondělí se mohli odborní novináři potkat s Kazuto Yamakim, majitelem a ředitelem japonské Sigmy, předního světového výrobce fotografických objektivů. Já měl to potěšení vyslechnout jeho zajímavý výklad v konferenčním sále v Megapixelu v Praze Holešovicích. Pan Yamaki také velmi otevřeně odpovídal na otázky. Tu otevřenost dlužno podtrhnout, protože Japonci obvykle odpovídají – zdvořile řečeno – velmi nekonkrétně.

V pondělí se mohli odborní novináři potkat s Kazuto Yamakim, majitelem a ředitelem japonské Sigmy, předního světového výrobce fotografických objektivů. Já měl to potěšení vyslechnout jeho zajímavý výklad v konferenčním sále v Megapixelu v Praze Holešovicích. Pan Yamaki také velmi otevřeně odpovídal na otázky. Tu otevřenost dlužno podtrhnout, protože Japonci obvykle odpovídají – zdvořile řečeno – velmi nekonkrétně.

Pan Yamaki začal výklad historií firmy. Ve Wikipedii se dočteme, že vznikla v roce 1961. Začátky však byly zřejmě složité. Původní nejmenovaný zakladatel měl zmizet i s milenkou a penězi firmy a zbyli zde zaměstnanci, v managementu to byl i Mičiro Yamaki, otec nynějšího majitele. Pan Mičiro Yamaki se firmy ujal a přivedl ji k rozkvětu. Zemřel ve věku 78 let v roce 2012 a syn firmu od té doby řídí. Jde o firmu rodinnou, ve vedení je i jeho manželka a další příbuzní. Na ukázce předvádí historickou fotku z doby založení firmy.

Těmto spíše soukromým otázkám věnoval podstatnou část výkladu. Zdůraznil, že firma má sídlo v Aizu, v prefektuře Fukušima (ano, je to ta Fukušima), v blízkosti má továrnu i Olympus a vyrábí tu endoskopy. Z výkladu se mezi řádky dalo odvodit, že mezi oběma firmami existují vazby. Pan Yamaki hodně zdůrazňoval loajalitu pracovníků firmy – je to podle něho vlastnost lidí z tohoto kraje. Zmínil se i o bitvě z roku 1867 mezi vojsky loajálními šogunovi, tehdejšímu vládci Japonska, a povstalci podporujícími nový císařský režim. Stoupenci šogunátu ozbrojení meči se nechali rozstřílet moderními zbraněmi, než aby ztratili tvář. Taková jsou i zaměstnanci Sigmy, můžeme si s úsměvem i úctou odvodit smysl výkladu.

Vše co Sigma vyrábí a prodává je japonské, nemá žádné externí dodavatele mimo Japonsko. Většinu své produkce vyrábí Sigma sama ve své továrně v Aizu, včetně elektronických i mechanických dílů (vyrábí i šroubky, po neblahé zkušenosti se subdodavatelem, který nedodal a výroba se musela zastavit). Optická skla si ale nevyrábí, ty bere od firem Hoya a Ohara, ta se dodávají ve velikých blocích a ty se v Aizu řežou a formují – veškerý odpad se pak vrací výrobci a je recyklován. Zaměstnanců je celkem 1600, přičemž 200 je v administrativě a marketingu a 1400 ve výrobě – 75% z nich jsou inženýři.

Ještě k číslům. Sigma vyrábí 80 tisíc objektivů ročně. Z produkce jde 40% do Evropy, 25% do USA a Kanady, 30% do Asie a ostatek do „zbytku světa“. Nejdůležitější odběratel je USA, pak Čína, Japonsko, Německo a Anglie, Východní Evropa odebírá 25% evropského odběru. Obecně se vyrábí víc objektivů s bajonetem Canon, v Česku je to naopak, víc je Nikon. Fotoaparátů Sigma se vyrábí 2 tisíce kusů, jde o speciální přístroje s třívrstvými čipy Foveon – můj nejstarší archivovaný článek o Foveonu je z roku 2004. Pan Yamaki se o Foveonu a fotoaparátech Sigma zmiňoval velmi upřímně: jde o ztrátovou záležitost, leč bylo to milované dítě jeho otce a kdyby měl Foveon zaniknout, otec Yamaki by vstal z hrobu a pronásledoval by ho jako zombie. Tak Sigma raději americkou firmu Foveon koupila.

Byl prostor i pro dotazy.
Pan Yamaki vidí budoucnost v bezzrcadlovkách. Sigma dává velký důraz na adaptéry a zakládá si na tom, že s jejich adaptéry lze používat objektivy Sigma na plnoformátových bezzrcadlovkách Sony. Velmi si zakládá i na tom, že Sigmu pro Canon ze vcelku bezproblémově přeměnit na Sigmu pro Nikon a naopak – servis se dělá i v Česku. Ptal jsem se na vývoj objektivů: typicky trvá 18 měsíců od zadání po konečnou realizaci, někdy ale až 30 měsíců. Nejsou speciální vývojové týmy pro řadu Contemporary, Art a Sports, ale firma má specialisty pro určité typy objektivů. Padl dotaz na pancake objektiv – o jeho potřebě firma ví a nevylučuje v budoucnu produkci takového objektivu. Ptal jsem se na čínskou konkurenci. Pan Yamaki hovořil o čínských objektivech s uznáním, nicméně výroba autofokusových objektivů je zatím mimo jejich možnosti – jde o nesmírně sofistikovanou produkci, vyžadující velké znalosti a zkušenosti.
Setkání s panem Yamakim byl velmi příjemný a inspirující zážitek a výrobky zejména v řadě Art budu nadále sledovat.