V posledních – abych nepřeháněl – hodinách nic jiného nezbývalo. V pondělí byla mlha celý den až pozdě do večera, to tu u nás ve Zvoli už dlouho nebylo. No a teď zkouším Sigmu dvacítku a musel jsem tedy vyrukovat – do mlhy.
Anabázi jsem začal v Dolních Břežanech, kde mám pracovnu. Základ techniky focení v mlze je jednoduchý – musíme expozici korigovat do plusu. V pondělí byla mlha mléčná, tedy bez slunce. Když ale svítí do mlhy slunce, jje třeba korigovat ještě víc. začneme na +1 EV a kontrolujeme histogram. Když do mlhy svítí slunce, je třeba na korekci ještě přidat.
V posledních – abych nepřeháněl – hodinách nic jiného nezbývalo. V pondělí byla mlha celý den až pozdě do večera, to tu u nás ve Zvoli už dlouho nebylo. No a teď zkouším Sigmu dvacítku a musel jsem tedy vyrukovat – do mlhy.
Anabázi jsem začal v Dolních Břežanech, kde mám pracovnu. Základ techniky focení v mlze je jednoduchý – musíme expozici korigovat do plusu. V pondělí byla mlha mléčná, tedy bez slunce. Když ale svítí do mlhy slunce, jje třeba korigovat ještě víc. začneme na +1 EV a kontrolujeme histogram. Když do mlhy svítí slunce, je třeba na korekci ještě přidat.
Vsvětlení prosté – automatika je kalibrovaná na střední šedou a proto je z mlhy – a taky ze sněhou – zmatená a zbytečně zkracuje čas a zvětšuje clonu a to vše vede k podexoponovaným obrázkům. Zdánlivě paradoxně tím víc podexponovaným, čím víc je světla – ve skutečnosti je to logické, protože, jak jsem řekl, si automatika myslí, že ta mlha je střední šedá nějak moc nasvícená. Takže tahle fotka je pořízena s korekcí +1EV a je to tak akorát – pozadí je pořád ještě čitelné. Obrázek působí prostorově – je to dáno právě tím oparem.
Korekce do plusu, to je tedy ta hlavní technická zásada. A teď ta obrazová. Podívejme se na druhou ukázku, to je pro změnu rybník u nás ve Zvoli na návsi. To už byla mlha fakt jak se patří. Exponované je to dobře, zase korekce +1 EV, ale je to jaksi placaté. Je to prostě mlha.
Ono je dobré, jenže nevýrazné. Při fotkách v mlze je dobře vsadit na kontrast: v našem případě dát do popředí statné kmeny lip, co tam rostou a ty se pak odpíchnou od mlžného pozadí. Stromy co jsou o pár mětrů dál jsou už světlejší a co se děje na protějším břehu jenom tušíme. Má to potom prostor a náladu – a efekt je mnohem větší, když svítí sluníčko. Jistě se taky dočkáme a ukážeme si.
To tmavé popředí můžeme spustit i shora – ukázka je pořízena zase v Břežanech, v Keltském parku. Pejsek je naše Garina.
Kontrastu lze dosáhnout i jinak – na následující ukázce jsou to světla projíždějícího auta. Tady stačila korekce jenom +2 / 3 – a hned vidíte, o co je snímek tmavší.
Procházku jsem zakončil ve Zvolském lese. Tady už toho bílého nebylo tolik, spíš tu převládala barva spadaného listí. Korekce tedy je jenom 1 / 3 do plusu. Mlha tvoří kulisu v pozadí, nicméně zásadu výrazného popředí jsem zachoval. On by jinak byl ve fotce binec.
No a na závěr fotka oparu v pozadí, pořídil jsem mobilem iPhone 6S na dvě expozice – popředí a nebe, spojeno ve vrstvách v Photoshopu. Tady žádná korekce potřeba nebyla.
O technických základech a o jednoduchých krocích, vedoucích ke kultivované fotografii, se dočtete v mé knize Digitální fotografie polopatě. Opravdu stačí dbát na deset jednoduchých pravidel. Technika je dnes tak dokonalá, že se o ni v podstatě nemusíte starat. Fotografování je jednodušší, než lidé mají za to. Jak ho snadno zvládnout, o tom píšu v mé knize. Vydal ji Computerpress a bližší info je ZDE.
